Biden oznámil vojenskou pomoc Ukrajině za tři miliardy dolarů. Státníci vyjadřují podporu Kyjevu

Americký prezident Joe Biden oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši téměř tří miliard dolarů (74 miliard korun). Jde o největší balík pomoci od začátku války. Kyjevu u příležitosti Dne nezávislosti a šesti měsíců od ruské invaze vyjádřila podporu řada státníků. Papež František ve Vatikánu vyzval k ukončení konfliktu, válka je podle něj šílenstvím. Britský premiér Boris Johnson slíbil další vojenskou pomoc.

„Spojené státy jsou odhodlány podporovat Ukrajince, kteří dál brání svou suverenitu. V rámci tohoto závazku mám tu čest oznámit náš dosud největší díl bezpečnostní pomoci – zbraně a vybavení za téměř 2,98 miliardy dolarů, které budou poskytnuty prostřednictvím iniciativy bezpečnostní pomoci Ukrajině,“ prohlásil Biden.

Podle prezidenta tato suma Ukrajině umožní získat letecké obranné systémy, dělostřeleckou techniku a munici, bezpilotní letecké systémy a radary, aby se mohla i nadále bránit v konfliktu s Ruskem.

„Vím, že tento den nezávislosti má pro mnohé Ukrajince hořkosladkou příchuť, protože tisíce lidí zahynuly nebo jsou zraněny, miliony jsou mimo domovy a další se stali oběťmi ruských krutostí a útoků. Ale šest měsíců neochabujících útoků pouze posílilo v Ukrajincích hrdost, víru v jejich zem a 31 let nezávislosti,“ uvedl americký prezident.

Americká vojenská pomoc Ukrajině už přesáhla deset miliard dolarů.

Scholz: Svoboda je silnější než zpátečnický imperialismus

„Naše srdce jsou s těmi, kteří každý den musí za ruský válečný teror platit svými životy, kteří jsou každý den mrzačeni, a jsme s těmi desítkami nevinných žen, mužů a dětí, kteří každý den utrpí zranění. I dnes. Truchlíme s těmi, kteří ztratili kamarády a rodinné příslušníky,“ řekl ve středu německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že Ukrajinu místo oslav a radosti z nezávislosti halí temný stín války.

Scholz zdůraznil, že vojenská, finanční, hospodářská a humanitární pomoc Ukrajině bude pokračovat, dokud to bude třeba. „Budeme pokračovat ve výcviku ukrajinských vojáků na nejmodernějších evropských zbraňových systémech, budeme pokračovat v sankcích, budeme pomáhat finančně a pomůžeme obnovit zničená města a vesnice,“ přislíbil.

„Svoboda a demokracie ve sjednocené Evropě jsou mnohem silnější než ruský zpátečnický imperialismus. Vaše země temné stíny války vyžene, protože je silná a statečná a protože má přátele v Evropě a po celém světě. Jsme hrdí, že jsme těmi přáteli,“ prohlásil Scholz a projev zakončil v ukrajinštině provoláním „Slava Ukrajini“ (sláva Ukrajině).

S Aliancí počítejte, dokud to bude třeba, řekl Stoltenberg

Podporu válkou zmítané zemi vyjádřila řada světových státníků, osobností a institucí. „Vzdávám hold statečným ukrajinským ženám a mužům, kteří bojují za svoji svobodu a zemi,“ vzkázal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a zdůraznil, že Kyjev může se Severoatlantickou aliancí počítat tak dlouho, jak to bude potřeba.

Britský premiér Boris Johnson rovněž ujistil Ukrajince, že Spojené království bude stát po jejich boku tak dlouho, jak to bude nutné. Londýn poskytne jakoukoliv humanitární, ekonomickou či vojenskou pomoc, jakou bude Kyjev potřebovat, dodal.

Možná budoucí ministerská předsedkyně Liz Trussová slíbila, že udělá vše, aby oheň ukrajinské svobody nadále jasně plál. Spojenectví přislíbil i druhý kandidát na šéfa toryů Rishi Sunak.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podobně vyřídila Ukrajině, že Evropa je s ní a bude „ještě dlouho“. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová zdůraznila, že Unie nikdy nepřestane podporovat ukrajinskou nezávislost a statečný boj proti ruské agresi.

Polský prezident Andrzej Duda připomněl, že Polsko jako první uznalo ukrajinskou nezávislost. Jménem země vyjádřil naději, že svobodná Ukrajina se po zkáze způsobené válkou obnoví a bude prosperovat v evropském společenství.

Také australský premiér Anthony Albanese řekl, že podpora Canberry zůstává „jednoznačná a neochvějná“ a je zakořeněna v přesvědčení, že pro zachování suverenity všech národů je zapotřebí dodržovat mezinárodní právo.

Papež mluvil o šílenství

Za oběti války na Ukrajině se ve středu modlil papež František. Nevinní podle něj „platí za šílenství všech stran“. Papež mezi „nevinné oběti“ zahrnul i Darju Duginovou, která zemřela při výbuchu bomby v Moskvě.

„Znovu vyzývám k obnově míru pro milovaný ukrajinský národ, který už šest měsíců trpí válkou,“ připomněl papež půlrok od začátku ruské invaze na Ukrajinu, která si zároveň připomíná Den nezávislosti. „Doufám, že se přijmou konkrétní kroky k ukončení války a také k odvrácení rizika jaderné katastrofy v Záporoží,“ dodal František a kritizoval prodejce zbraní, kteří z válek profitují.

Papež také připomněl utrpení „dětí, uprchlíků a sirotků“. „Mnoho ukrajinských a ruských dětí osiřelo, přišly o otce nebo matku. Ať jsou to Rusové, nebo Ukrajinci. Tolik krutosti vůči tolika nevinným lidem, kteří platí za šílenství, protože válka je šílenství,“ zdůraznil.

Johnson potřetí od začátku invaze navštívil Kyjev

Britský premiér Boris Johnson ve středu přicestoval na neohlášenou návštěvu Kyjeva, kde jednal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Při své třetí návštěvě Ukrajiny od začátku ruské invaze před půlrokem Johnson Ukrajině slíbil další vojenskou pomoc v hodnotě 54 milionů liber (téměř 1,6 miliardy korun).

Nová britská vojenská pomoc Ukrajině bude zahrnovat dva tisíce dronů a takzvaných sebevražedných dronů, které mají ukrajinské armádě umožnit lépe vyhledávat a zaměřovat invazní síly. „Spojené království bude nadále podporovat své ukrajinské přátele. Věřím, že Ukrajina může tuto válku vyhrát a vyhraje ji,“ uvedl britský ministerský předseda na Twitteru.

Na společné tiskové konferenci se Zelenským Johnson rovněž slíbil, že Británie a spojenci Ukrajiny budou stát „bok po boku“ s Kyjevem a ukrajinským lidem. Podle Johnsona, kterého Zelenskyj oslovil „drahý příteli Borisi“, je životně důležité, aby Evropa pokračovala ve své vojenské a hospodářské pomoci Ukrajiny, i když některé spotřebitele trápí rostoucí ceny energií a potravin. „My také víme, že jestliže my platíme za špatnosti (ruského vůdce) Vladimira Putina v účtech za energie, Ukrajinci platí svou krví,“ zdůraznil Johnson, který se společně se Zelenským prošel centrem Kyjeva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...