Běloruský soud odmítl stížnosti opozice na volby, dva členové Koordinační rady dostali deset dní vězení

Běloruský nejvyšší soud odmítl všechny žádosti opozičních kandidátů, aby neuznal výsledky prezidentských voleb z 9. srpna. Jiný soud poslal na deset dní do vězení dva členy opoziční Koordinační rady, Sjarheje Dyleuského a Olgu Kovalkovou, které policisté zadrželi v pondělí. Rada odmítla tvrzení úřadů, že usiluje o převzetí moci, a uvedla, že jí jde o zahájení dialogu. Opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská řekla, že země nyní prochází pokojnou revolucí. V ulicích Minsku demonstrovali odpůrci i přívrženci režimu. Rusko varovalo USA a EU před sankcemi proti Minsku.

Nejvyšší soud odmítl stížnost na volby, kterou podala Cichanouská, i stížnosti dalších kandidátů, Andreje Dmitrijeva a Hanny Kanapacké.

„Protože ústřední volební komise rozhodnutí o neplatnosti voleb nepřijala, stížnost Cichanouské o neplatnosti voleb nepodléhá rozhodování soudu, neboť podobné požadavky nepatří do kompetence soudu,“ uvedl nejvyšší soud v odůvodnění podle serveru Tut.by. Podobně soudci nevyhověli ani stížnostem ostatních kandidátů.

Dva opozičníky poslal soud do vězení

Jiné soudy mezitím poslaly na deset dnů do vězení dva členy opoziční Koordinančí rady, Sjarheje Dyleuského a Olgu Kovalkovou, které v pondělí zadrželi příslušníci speciálních policejních zásahových sil OMON. Oba ve vazbě strávili už noc z pondělí na úterý.

Dyleuski stál v čele stávek v minské továrně na traktory MTZ, která je předním zástupcem běloruského průmyslu. V úterý se před soudem objevil v ocelové kleci. Kovalková v Bělorusku zastupuje Cichanouskou, jež přebývá v litevském exilu. Oba dostali tresty za „organizaci nepovolených akcí,“ píše web Tut.by. Obhajoba se míní odvolat, uvedla rada. 

Běloruská prokuratura minulý týden zahájila kvůli Koordinační radě trestní řízení. Rada podle úřadů usiluje o uchopení moci a chce ohrozit národní bezpečnost, což členové orgánu odmítají. Podle jednoho z členů vedení rady, Pavla Latušky, chce grémium zahájit dialog o překonání politické krize.

Latuška, který kdysi působil jako ministr kultury, řekl zpravodajskému portálu Tut.by: „Vytyčili jsme si jediný cíl: Zahájit dialog o překonání politické krize.“ Dopoledne vypovídal jako svědek před vyšetřovateli zkoumajícími činnost rady. Ta je podle Latušky v souladu s ústavou.

Podle opozičního předáka má vyšetřování rady, které zahájily běloruské úřady, vyvinout na lidi tlak, aby tento orgán opustili. Většina významných opozičních osobností už je ve vězení nebo v exilu.

Učitelé demonstrovali navzdory hrozbě, že přijdou o práci

Běloruská opozice označila prezidentské volby v Bělorusku za zfalšované, vítězství Lukašenka odmítá, požaduje jeho rezignaci a vypsání nových voleb. V zemi se v posledních týdnech konají bezprecedentní protivládní demonstrace.

V úterý před sídlem ministerstva školství v Minsku demonstrovali učitelé, ačkoli Lukašenko pohrozil, že pedagogové, kteří nepodporují vládu, přijdou o práci. „Zprotivilo se žít s hubou v podlaze, jak říkají policisté,“ řekla jedna z učitelek podle serveru Tut.by. Připustila, že se bojí, aby ji nevyhodili z práce, ale přesto se rozhodla přijít, protože „vždy jsem pracovala podle svého svědomí a styděla bych se podívat se v zrcadle sama sobě do očí“.

Protestem pedagogové podle portálu odpověděli na Lukašenkova slova, že ve školách smějí pracovat jen ti, kdo sdílejí „státní ideologii“. Jde podle nich o pokrytectví, protože úřady současně tvrdí, že škola má být bez politiky.

K učitelům se přidali i rodiče a další lidé, dohromady přišlo několik stovek lidí. Ministr školství nepřišel, ačkoliv jej zvali. Policie varovala, že akce není povolená, zatímco demonstranti vykřikovali hesla jako „Hanba“ a „Čestné volby“. 

Večer se demonstrovalo pro i proti režimu

„Zastrašování nefunguje, nepolevíme. Požadujeme propuštění všech politických vězňů, zastavení násilí a zastrašování,“ prohlásila v úterý Cichanouská, která se Lukašenkovi postavila ve volbách. Z litevského exilu pozvala občany na večerní oslavu běloruského Dne nezávislosti na náměstí Nezávislosti v Minsku.

Při videokonferenci také ujistila členy zahraničního výboru Evropského parlamentu, že revoluce v Bělorusku je poklidná. „Už je nás většina. Pokojná revoluce je v chodu. Není to geopolitická revoluce, je to demokratická revoluce,“ řekla europoslancům.

Podle serveru Tut.by se na náměstí Nezávislosti večer sešlo několik tisíc lidí, podle ruské státní agentury TASS asi dva tisíce. Lidé kladli květiny k portrétům čtyř mladých lidí, kteří dosud při protestech přišli o život, zněly písně slibující, že „se zhroutí zdi vězení“, i skandování „Je nás 97 (procent)!“

Řečníci i z řad někdejších poslanců, kteří na počátku 90. let přijímali prohlášení svrchovanosti republiky, slibovali, že Bělorusové zvítězí a dočkají se svobody. Policie opakovaně varovala účastníky, že akce není povolena, a snažila se přehlušit opozičníky velmi hlasitou hudbou.

U minské tržnice v širším centru asi tři kilometry od náměstí Nezávislosti se podle TASS sešla asi tisícovka Lukašenkových přívrženců se státními zeleno-červenými vlajkami, kterým vyhrávaly vlastenecké písně. Zněly výkřiky „Za Bělorusko!“ a „Bělorusko bez Cichanouské!“ a na transparentech byla hesla typu „Hanba zrádcům!“, „Fašismus neprojde!“ a „Ruce pryč!“

Řečníci hovořili o nepřípustnosti cizího vměšování a rozdělování běloruského lidu a kritizovali umělce vystupující na opozičních akcích. Zdůrazňovali rovněž, že protesty poškozují národní hospodářství.

Mnozí účastníci měli na oděvech svatojiřské stužky, které byly původně symbolem oslav Dne vítězství v postsovětských zemích. Později ji však začali používat aktivisté podporující ruskou anexi Krymu a ruské angažmá na východní Ukrajině včetně tamních ozbrojenců. Stuha se tak stala jakýmsi vyjádřením sounáležitosti se současným ruským režimem, a třeba Ukrajina proto její nošení zakázala.

Rusko varovalo USA a EU před sankcemi

Ruské ministerstvo zahraničí varovalo Spojené státy a Evropskou unii před přijetím sankcí proti jeho spojenci Bělorusku a před vměšováním do běloruských záležitostí. Prohlášení ministerstva následovalo po jednání šéfa ruské diplomacie a náměstka amerického ministra zahraničí Stephena Bieguna v Moskvě.

„Ruská strana během výměny názorů na současnou situaci v Bělorusku zdůraznila nepřípustnost nátlaku na Minsk sankcemi či politicky, protože by to mohlo přerušit proces navazování vnitropolitického dialogu mezi vládou a společností při zachování vzájemného respektu. Rusko varuje USA a EU před vměšováním do vnitřních záležitostí Běloruska v libovolné podobě, včetně otevřených výzev k protivládním demonstracím, jaké nyní znějí v některých metropolích,“ stojí v prohlášení, zveřejněném na webu ministerstva. 

Lavrov po jednání s americkým diplomatem prohlásil v ruské televizi, že běloruská opozice je řízena ze Západu. „Ruka je podaná všem, kdo mají zájem o stabilní a jednotné Bělorusko. Měla by si jí povšimnout opozice a ti západní partneři, kteří tuto opozici řídí,“ prohlásil Lavrov.

Dodal, že Rusko nepokládá za možné vnucovat běloruskému vedení a lidu prostředníky zvenčí, „ať jde o Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, EU či některou ze sousedních zemí“, protože podobu dialogu prý mají vytvořit sami Bělorusové. Podle ministra je také otázkou, nakolik legitimní bylo vytvoření opoziční Koordinační rady a podle jakých kritérií se tak stalo.

„Volby“

V Bělorusku po prezidentských volbách z 9. srpna propukly masové protesty, k nimž se později přidaly i stávky v řadě podniků. V prvních dnech je policie brutálně potlačovala.

Podle ústřední volební komise volby opět drtivě vyhrál Lukašenko s více než osmdesáti procenty hlasů. Panuje ale podezření, že výsledek hlasování byl zfalšován a že ve skutečnosti zvítězila Cichanouská, která podle komise získala jenom deset procent hlasů. Lukašenko vládne už 26 let.

Opozice vytvořila Koordinační radu s cílem zprostředkovat klidné předání moci. Členy rady jsou desítky lidí včetně Cichanouské nebo nositelky Nobelovy ceny za literaturu Světlany Alexijevičové, která byla zadržena v pondělí a předvedena k výslechu má být ve středu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 17 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...