Belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová čelí výzvám k rezignaci. Kritici jí vyčítají udělení víz ruským a íránským delegacím, aby se mohly zúčastnit sjezdu starostů v Bruselu. Incident se stal minulý týden. Na obě země se přitom vztahují mezinárodní sankce, včetně odvetných opatření za ruskou invazi na Ukrajinu, připomněla agentura Reuters. Lahbibová dříve pracovala jako novinářka pro stanici RTBF, během tohoto působení pracovně navštívila v červenci 2021 okupovaný Krym na vízum vydané Ruskem.
Lahbibová čelí kritice mimo jiné za to, že víza ruským a íránským diplomatům schválila krátce poté, co byl z íránského vězení propuštěn belgický humanitární pracovník Olivier Vandecasteele. Toho Teherán odsoudil za špionáž. Belgická vláda za něj vyměnila diplomata, který byl v Belgii shledán vinným z pokusu o bombový útok na setkání íránských exulantů ve Francii.
Na „bruselském městském summitu“, který se uskutečnil minulý týden, se sešli starostové z více než 300 měst, včetně Bruselu, Bogoty, Kyjeva a Teheránu. Akce se zúčastnili také členové Evropské komise a Evropského parlamentu, měli diskutovat o výzvách, kterým města čelí.
Belgický státní tajemník pro vnější vztahy a zahraniční obchod Pascal Smet v neděli kvůli této plně hrazené cestě rezignoval. „Našli jsme e-mail, z něhož vyplývá, že má kancelář souhlasila s úhradou životních nákladů vedoucích delegací z Teheránu a Kazaně. Nyní žádám organizátory, společnost Metropolis, aby je uhradili,“ uvedl Smet na nedělní tiskové konferenci. Dodal, že o e-mailu nevěděl a chybu podle něj udělal jeden z jeho zaměstnanců.
Belgicko-íránská zákonodárkyně Darya Safaiová z opoziční Nové vlámské aliance (N-VA) uvedla, že strana žádá rezignaci Lahbibové. „Potřebujeme ministryni, která přijme svou zodpovědnost,“ řekla Safaiová. „Nevyřešená otázka zní, proč souhlasila s udělením těchto víz? Proč po propuštění Oliviera Vandecasteela souhlasí s tím, aby do Bruselu přijeli teroristé? A proč musí být jméno Belgie vždy pošpiněno zahraničními vztahy, které nedokáže kontrolovat?“ dodala.
Ministerstvo zahraničních věcí na žádost o komentář bezprostředně nereagovalo. Belgičtí zákonodárci se k projednání této záležitosti sejdou 21. června.
Cesta na Krym
Lahbibová odcestovala na okupovaný poloostrov Krym v červenci 2021, aby zde podle svých slov natočila dokumentární film. Později belgickým médiím řekla, že na cestu použila ruské vízum. Území, které Rusko obsadilo v roce 2014, je mezinárodně uznávané jako součást ukrajinského území.
Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničních věcí Oleg Nikolenko tehdy na kontroverzi reagoval na své facebookové stránce. Zdůraznil postoj Kyjeva k návštěvě Krymu přes Rusko. „Návštěva dočasně okupovaného Krymského poloostrova je povolena pouze v případě, že následuje z pevninské části Ukrajiny. Vstup z území Ruské federace je nezákonný,“ uvedl.
Zjištění zhoršilo vztahy mezi Bruselem a Kyjevem krátce po nástupu Lahbibové do čela belgické diplomacie.
