Ruské ztráty se ve válce s Ukrajinou zvyšují za posledních deset měsíců nejrychleji od začátku rozsáhlé plnohodnotné invaze v roce 2022. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila britská veřejnoprávní stanice BBC. Ta dává tento vývoj do možné souvislosti se snahou administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení mírové dohody.
Za rok 2025 bylo v ruských zdrojích zveřejněno o čtyřicet procent více nekrologů vojáků než v předchozím roce. BBC, která analyzuje ruské válečné ztráty společně s nezávislým médiem Mediazona a skupinou dobrovolníků na základě rešerší v ruských veřejných zdrojích či na hřbitovech, předběžně potvrdila jména již téměř 160 tisíc lidí, kteří zahynuli při bojích na Ukrajině na straně Ruska.
Skutečný počet padlých je ale pravděpodobně mnohem vyšší a vojenští experti oslovení BBC se domnívají, že analýza zachycuje přibližně 45 až 65 procent celkové bilance. Znamenalo by to, že počet mrtvých se na ruské straně pohybuje mezi 243 a 352 tisíci. Kalkulace navíc nezahrnuje ty, kteří padli při službě v milicích dvou separatistických republik na východě Ukrajiny – jejich ztráty BBC odhaduje na 21 tisíc až 23,5 tisíce.
Rok 2025 začal lednovým relativně nízkým počtem zveřejněných nekrologů ve srovnání s předchozími měsíci. V únoru se jejich počet zvýšil, když Trump a ruský vůdce Vladimir Putin poprvé přímo jednali o ukončení rusko-ukrajinské války. Další vrchol nastal v srpnu, kdy se oba prezidenti setkali na Aljašce, což byl diplomatický úspěch pro Putina, tehdy široce vnímaný jako konec jeho mezinárodní izolace.
V říjnu, kdy byl nakonec zrušen plánovaný druhý rusko-americký summit, a poté v listopadu, kdy USA představily 28bodový mírový návrh, bylo publikováno v průměru 322 nekrologů denně, tedy dvojnásobek průměru z roku 2024.
BBC upozorňuje, že nárůst ruských ztrát nelze připsat jedinému faktoru. Kreml nicméně považuje územní zisky za prostředek, jak ovlivnit jednání s USA ve svůj prospěch. Putinův poradce Jurij Ušakov v této souvislosti zdůraznil, že „nedávné úspěchy“ ruských sil měly na jednání s USA pozitivní dopad.
Ruský aktivista počítal s rychlým koncem konfliktu. Neúspěšně
Jedním z těch, kteří vsadili na rychlou mírovou dohodu, byl Murat Mukašev – a stálo ho to život, píše BBC. Mukašev byl aktivista, který nikdy nepodporoval Putinovu politiku. Účastnil se demonstrací proti policejní brutalitě a mučení, zapojil se do protestů za práva komunity LGBT+ a za propuštění opozičního předáka Alexeje Navalného, který zemřel ve vězení v roce 2024.
Mukašev byl zatčen v roce 2024 na základě obvinění z drogového deliktu, během soudního procesu však dostal nabídku na vstup do armády. Tento postup se pokládá za typický nátlakový prostředek, jak lidi přimět k podpisu. Zákon z roku 2024 umožňuje obviněným vyhnout se trestu, pokud vstoupí do armády. Jde o lákavou možnost v zemi, kde je míra zproštění viny nižší než jedno procento.
Mukašev nabídku nejprve odmítl a soud ho odsoudil k deseti letům v přísně střežené trestanecké kolonii. V listopadu 2024 pak změnil názor. Jeho přátelé uvedli, že ho povzbudily Trumpovy sliby rychle ukončit válku, a proto se rozhodl podepsat kontrakt co nejdříve, aby se dostal na svobodu před uzavřením mírové dohody.
„Viděl v tom šanci dostat se na svobodu místo deseti let v přísném režimu,“ uvádí prohlášení jeho podpůrné skupiny. Není jasné, jak se mladý muž původně odmítající zabíjení vyrovnal s tím, že se měl účastnit války, proti níž se dříve stavěl.
Dne 11. června 2025 Mukašev zahynul coby součást útočné jednotky v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Stejně jako on neměla většina Rusů, kteří v roce 2025 padli na frontě, s armádou před zahájením rozsáhlé invaze nic společného, vyplývá z údajů BBC. Od krvavé bitvy o město Avdijivka v říjnu 2023 však trvale roste počet obětí mezi takzvanými dobrovolníky – tedy těmi, kteří podepsali smlouvu po začátku invaze.
Nyní zřejmě tvoří většinu nových rekrutů, na rozdíl od profesionálních vojáků, kteří vstoupili do armády před válkou, nebo těch, kteří byli mobilizováni později. Ještě před rokem tvořili dobrovolníci patnáct procent ruských padlých, v roce 2025 už to byl každý třetí.
Místní úřady, na které stát tlačí s cílem udržet stálý přísun nových rekrutů, nabízejí vysoké finanční odměny, oslovují zadlužené osoby a vedou náborové kampaně na univerzitách a vysokých školách. To umožnilo Kremlu kompenzovat těžké ztráty na frontě, aniž by musel sáhnout k politicky riskantní plošné mobilizaci. Nový rekrut si může vydělat až deset milionů rublů (2,6 milionu korun) za rok.
Těžké ztráty má i Ukrajina
Generální tajemník NATO Mark Rutte dříve uvedl, že Rusko mělo za listopad 25 tisíc padlých. Celkový počet ruských ztrát, tedy mrtvých, zraněných a nezvěstných, dosáhl podle NATO 1,1 milionu. Celkový počet padlých na ruské straně odhaduje jeden z aliančních činitelů na 250 tisíc.
Těžké ztráty utrpěla také Ukrajina. Prezident Volodymyr Zelenskyj letos v únoru uvedl, že počet padlých na bojišti činí 46 tisíc a dalších 380 tisíc bylo zraněno. Desítky tisíc dalších vojáků jsou podle něj nezvěstní nebo v zajetí. BBC odhaduje, že skutečný počet zabitých na ukrajinské straně činí až 140 tisíc.
