Austrálie přestane uznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele

Austrálie v úterý oznámila, že se rozhodla napříště neuznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele a opět za něj bude považovat Tel Aviv. Labouristická vláda tak zrušila rozhodnutí předchozí konzervativní vlády z roku 2018. Izrael krok Austrálie kritizoval a hodlá si předvolat australského velvyslance k podání vysvětlení, uvedla agentura AFP.

„Definitivní status Jeruzaléma musí být vyřešen v rámci mírových jednání mezi Izraelem a palestinským lidem,“ uvedla ministryně zahraničí Penny Wongová podle agentury AFP.

„Austrálie se zavázala, že bude podporovat řešení v podobě mírového soužití dvou států – Izraele a budoucího palestinského státu – v mezinárodně uznávaných hranicích. Nebudeme podporovat přístup, který tuto vyhlídku podkopává,“ řekla ministryně podle agentury Reuters.

Wongová také zdůraznila, že rozhodnutí stran Jeruzaléma neznamená nepřátelství vůči Izraeli. „Austrálie bude vždy pevným přítelem Izraele, byli jsme mezi prvními zeměmi, které Izrael formálně uznaly (jako stát),“ dodala s tím, že úřady budou dál podporovat židovskou komunitu v Austrálii. „Rovněž dál podporujeme palestinský lid, také humanitární pomocí,“ uvedla Wongová.

Konzervativní koaliční vláda premiéra Scotta Morrisona v roce 2018 oficiálně uznala západní Jeruzalém za hlavní město Izraele. Uznání se však týkalo jen západního Jeruzaléma, ožehavým tématem je ale právě východní Jeruzalém, který chtějí Palestinci za hlavní město svého budoucího státu. Některá média tehdy psala, že Morrison došel na půl cesty.

Palestina krok schvaluje. Krátkozraké, zní z Izraele

Podle izraelských médií rozhodnutí australské vlády Izrael zaskočilo, protože šéf blízkovýchodního oddělení australského ministerstva zahraničí při návštěvě Izraele před několika měsíci tvrdil, že australská politika vůči západnímu Jeruzalému se nezmění.

Izraelský premiér Jair Lapid v prohlášení označil rozhodnutí Austrálie za „ukvapené“ a „krátkozraké“. „Můžeme jen doufat, že v dalších záležitostech si bude australská vláda počínat seriózněji a profesionálněji,“ uvedl Lapid. „Sjednocený Jeruzalém zůstane věčným hlavním městem Izraele bez ohledu na to, co říká australská vláda,“ dodal izraelský premiér podle místních médií.

Jeruzalémský starosta Moše Lion vyjádřil politování na krokem Austrálie. „Jednotný Jeruzalém byl a bude navždy hlavním městem Izraele. Taková prohlášení na tom nic nezmění a k ničemu nepřispějí,“ řekl.

Palestinský ministr pro občanské záležitosti Husajn Šajch australský krok schválil. „Vítáme rozhodnutí Austrálie týkající se Jeruzaléma a také její výzvu k vytvoření dvou států v rámci mezinárodního práva (jako řešení sporu s Izraelem),“ uvedl ministr. Zároveň vyjádřil souhlas s názorem Canberry a sdělil, že „budoucnost Jeruzaléma záleží na tom, k jakému trvalému řešení (izraelsko-palestinského konfliktu) se dojde na základě mezinárodního zákona“.

Východ města Izrael obsadil proti rezolucím OSN

Izrael považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavní město. V šestidenní válce v roce 1967 východní Jeruzalém obsadil a v roce 1980 prohlásil Jeruzalém v rozporu s rezolucemi OSN za své „věčné a nedělitelné hlavní město“. Anexi mezinárodní společenství neuznává s tím, že konečný status města by se měl vyřešit jednáním s Palestinci, proto má také většina zemí ambasády v Tel Avivu.

Bývalý americký prezident Donald Trump v prosinci 2017 oznámil, že USA uznávají Jeruzalém jako izraelskou metropoli, a následující rok oficiálně přemístil americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Trumpův krok vyvolal ostrou kritiku zejména od Palestinců a ze zemí arabského světa, odsoudila to ale i řada západních zemí, včetně Francie. Také generální tajemník OSN António Guterres řekl, že takové jednostranné rozhodnutí ohrožuje mírový proces v Izraeli.

Ambasádu do Jeruzaléma krátce po USA přesunuly Guatemala či Paraguay, ta ji ale v září 2018 vrátila zpátky do Tel Avivu. O přesun ambasády do Jeruzaléma dlouhodobě usiluje též český prezident Miloš Zeman. Minulý měsíc o takovém kroku hovořila i nová britská premiérka Liz Trussová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...