Arménskému exprezidentovi se nelíbí výsledky voleb. Pašinjanovo vítězství chce napadnout u soudu

Bývalý arménský prezident Robert Kočarjan dal v úterý najevo, že se pokusí napadnout výsledky nedělního hlasování u soudu. Jeho volební koalice tehdy totiž prohrála v parlamentních volbách souboj se stranou premiéra Nikola Pašinjana. Někdejší hlava státu podle agentury AFP rovněž pohrozila demonstracemi.

Pašinjanova strana Občanská smlouva s téměř 54 procenty hlasů v neděli vyhrála předčasné volby, které měly ukončit politickou krizi v zemi. Arménská společnost je totiž hluboce rozpolcena po porážce v loňské válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Kočarjanova koalice skončila v hlasování druhá s 21 procenty hlasů, výsledky ale dosud neuznala.

„Domníváme se, že při volbách došlo k mnoha přehmatům a porušení pravidel,“ řekl Kočarjan na tiskové konferenci, kde také avizoval úmysl obrátit se na ústavní soud. Bývalý prezident rovněž přislíbil „pokračovat v boji“, a to jak v parlamentu, tak „na ulici“. Jeho uskupení totiž v posledních měsících již zorganizovalo několik demonstrací proti Pašinjanovi.

Přestože opozice obviňuje úřady ze zfalšování voleb, pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě označili arménské volby za dobře zorganizované. Hlasování podle nich ctilo principy svobodné politické soutěže, s demokratickou kampaní a s transparentním sčítáním hlasů.

Vítězný premiér a poražený exprezident

Šestašedesátiletý Kočarjan stál v čele kavkazské země v letech 1998 až 2008. Těší se jisté autoritě v soudním systému, široce kontrolovaným úřady před Pašinjanovým příchodem k moci v důsledku pokojné revoluce v roce 2018. Exprezident, obviňovaný v minulosti z volebních podvodů, krvavého potlačování protestů a korupce, je pro mnoho Arménů ztělesněním prohnilého systému, svrženého v roce 2018, píše AFP.

Šestačtyřicetiletý vítěz voleb, bývalý novinář Nikol Pašinjan se těšil pověsti reformátora, ale to bylo před katastrofální porážkou v loňském konfliktu s Ázerbájdžánem. Část opozice jej nyní označuje za zrádce, protože loni v listopadu podepsal dohodu o ukončení bojů, která potvrdila územní zisky Ázerbájdžánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...