Antisemitismus znovu vyvěrá na povrch, řekl Dvořák. Podle velvyslankyně Šmigolové jej Izraelci nesou těžce

Nahrávám video

Antisemitismus nezmizel, jen nebyl vidět a teď znovu vyvěrá ze spodních pater, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v souvislosti s antisemitskými projevy v evropských městech. Podle české velvyslankyně  v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové nese antisemitismus Izrael velmi těžce, protože je to on, kdo byl napaden teroristy.

„Antisemitismus byl v minulosti spojen s nacismem a nehodilo se mluvit nenávistně o Židech, ale nikdy nezmizel,“ uvedl Dvořák s tím, že současná situace jej děsí. Podle něj antisemitské postoje mohou mít souvislost i s tím, že přibylo poměrně hodně obyvatel arabského původu v evropských městech.

„V Čechách se slovo Žid nepoužívalo jako nadávka, nebo jen ve velmi malé skupině podivných lidí. (…) Nyní je to součást vzájemného urážení,“ podotkl Dvořák s tím, že ani Česko vůči antisemitismu není imunní.

„Může za tím být narůstající sociální nejistota, frustrace z toho, co se kolem nás děje. Může to být i frustrace z toho, že se cítíme být obklopeni cizím živlem. Velmi nepříjemně mi to však připomíná atmosféru dvacátých až třicátých let minulého století,“ podotkl Dvořák. 

Redaktor Hospodářských novin Pavel Novotný, který byl dalším hostem pořadu, zmínil, že na propalestinských demonstracích by mělo naprosto jasně zaznít, že Hamás nejsou Palestinci a že jde o teroristickou organizaci, která by měla „zmizet z povrchu zemského.“  

Zdůraznil rovněž, že Hamás není Palestina a nereprezentuje Palestince a kdo to směšuje, se dopouští argumentačního faulu. „Naprostá většina Palestinců, a já si tím jsem jist, nepodporuje Hamás, nechce ho a v podstatě souhlasí potichu s tím, že bude zničen,“ míní Novotný. Domnívá se však, že lidé na těchto demonstracích teroristickému hnutí Hamás fandí v tom, že se vzepřel Izraeli, což „už je trochu antisemitismus“.

Novotný dodal, že Hamás v Pásmu Gazy podporuje maximálně čtvrtina lidí. „I v nejlepších dobách to byla polovina. (…) Když se ale zeptáte na vztah ke státu Izrael, tak to je úplně jiné – prakticky každý nenávidí stát Izrael z důvodů, které jsou vnitřně pochopitelné pro lidi žijící v Pásmu Gazy,“ podotkl s tím, že na demonstracích je více slyšet nenávist k Izraeli a „neláska k Hamásu ustupuje.“  Zmínil však také, že kritika Izraele není antisemitismus. 

Kuchyňová Šmigolová podotkla, že izraelská veřejnost dokáže rozlišit, že ne všechno protiizraelské je zároveň antisemitské. „Nicméně současnou vlnu antisemitismu ve světě a hlavně západní Evropě i ve Spojených státech nese izraelská veřejnost velmi těžce, protože Izrael byl napaden,“ uvedla a připomněla, že brutální barbarské útoky Hamásu byly vysílány téměř v přímém přenosu.

„Všichni je mohli vidět a po dvou dnech zapalování svíček a rozsvěcování památek v izraelských barvách okamžitě veřejnost přešla na druhou stranu a začaly demonstrace, které ne že by podporovaly Palestince, ale Izrael to vnímá tak, že demonstrace z velké části oslavují a podporují Hamás.“

Podle ní tomu tamní veřejnost nerozumí a Jeruzalém se snaží situaci předcházet nebo ji napravovat i tím, že uzavřeným skupinám novinářů promítá záběry činů Hamásu. „Protože z izraelského pohledu je jasné, že to, co se stalo, nemůže zůstat bez odpovědi.“ Zmínila také, že Izraelci více než kdokoliv jiný dokáží rozlišovat mezi Hamásem a běžným Palestincem. 

Michal Broža z Informačního centra OSN v Praze podotkl, že by se lidé měli vyhýbat tomu, aby konflikt sledovali jako sportovní klání a přikláněli se na jednu nebo na druhou stranu. „Pro OSN jako celek je důležité mezinárodní právo, spravedlnost. To jsou pojmy, ke kterým bychom se měli na všech demonstracích vztahovat. Tedy nejsem pro stranu A nebo pro stranu B, ale jsem pro mezinárodní právo, “ uvedl.

V souvislosti s rezolucí OSN, která neobsahuje jednoznačné odsouzení teroristických útoků Hamásu, dodal, že některé rezoluce můžou vycházet tak, že se nám to nemusí líbit. „Ale jde o realitu toho, jaký je svět, jak se nám odráží a to přichází i ze znění rezolucí.“ Proti antisemitismu se ale podle něj OSN snaží bojovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...