Spravedlnost

Britská labouristická vláda čelí kritice kvůli předčasnému propouštění trestanců z přeplněných věznic. Ministerstvo spravedlnosti neví, kolik ze sedmi set mužů, kteří se na svobodu dostali od čtvrtka, dostalo elektronický náramek. Na informace z něj navíc často probační úředníci reagují jen v úředních hodinách. Kabinet slibuje, že do konce roku chyby napraví.

Okresní soud v Litoměřicích rehabilitoval bývalého litoměřického biskupa a kardinála Štěpána Trochtu za období, kdy ho na začátku 50. let nezákonně internovala Státní bezpečnost. Za pozdější odsouzení k pětadvacetiletému vězení byl Trochta rehabilitován už v roce 1968. Období předcházející samotnému věznění se však tehdy rehabilitace netýkala.

Vybržďování, ujíždění policii, organizování nelegálních závodů nebo účast na nich se mají nově posuzovat jako trestné činy. Přísnější postih má čekat také řidiče pod vlivem alkoholu či drog, pokud svým jednáním ohrozí život nebo zdraví dalších lidí. V některých případech jim má hrozit vězení a jednodušší má být i zabavení vozidla. Novela trestního zákona už prošla meziresortním připomínkovým řízením a ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) ji chce v nejbližších dnech předložit vládě. Změny vítají policisté i dopravní psychologové.

Pouze u každého dvoustého civilního sporu soudy nařizují setkání s mediátorem. Za posledních devět let to tak bylo jen u třinácti tisíc případů z celkových 2,5 milionu civilních sporů, vyplývá z dat ministerstva spravedlnosti. Ta přitom současně ukazují, že mediace končí úspěšně ve více než sedmdesáti procentech případů.

Za nejzávažnější zločiny by měly být trestně odpovědné už děti od třinácti let, shoduje se ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) s právními experty SPD a Motoristů. Jeho resort vypracoval analýzu, z níž vyplývá, že agresivita u dětí roste, a je proto na místě uvažovat o změnách. Soudy teď pachatele mladší patnácti let mohou posílat do výchovných ústavů či specializovaných dětských domovů. Nejpřísnějším trestem je ochranná výchova.

Unie státních zástupců se ohradila vůči výrokům premiéra Andreje Babiše (ANO) o české justici v souvislosti s jeho případem Čapí hnízdo, v němž čelí stíhání. Výroky předsedy vlády o vedení politického procesu jsou nepodložené a ohrožují důvěru v právní stát, uvedli žalobci na síti X. Babiše v této souvislosti už dříve kritizovaly i Soudcovská unie a Česká advokátní komora.

Čínský občan viněný ze špionáže má zůstat ve vazbě. Rozhodl o tom pražský vrchní soud. Vyhověl tak stížnosti státního zástupce. Vrchní soud také zrušil vrácení případu k došetření. Městský soud tak bude o obžalobě rozhodovat v hlavním líčení, které nařídil na 14. až 16. října. České televizi informace o verdiktu sdělila mluvčí pražského městského soudu Kateřina Eliášová. Vrchní soud v kauze rozhodl už 4. srpna, dokud ale nebylo usnesení doručeno procesním stranám, nemohly soudy o výsledku informovat.

Koaliční politici se neshodují v přístupu vůči cizincům, kteří v Česku spáchají trestný čin. Zatímco ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce vyhošťovat jen za závažné, například násilné, zločiny, hnutí SPD prosazuje vykázání ze země za všechny úmyslné prohřešky. Opozice zpřísnění nepodporuje. Za dostatečnou má už současnou úpravu.

Odvolací soud v úterý uložil bývalému hejtmanovi Ústeckého kraje a exposlanci ODS Jiřímu Šulcovi za zneužití pravomoci v rozsáhlé kauze Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad tříletý podmíněný trest s pětiletou zkušební dobou. Zmírnil tak prvoinstanční verdikt, podle kterého měl jít muž na čtyři roky do vězení. Rozhodnutí je pravomocné.

Přes narůstající mezinárodní uznání čelí syrský režim kritickému testu – schopnosti ochránit početné náboženské menšiny před islamisty. A to se v ulicích Damašku a dalších měst nedaří. Přibývá násilí proti donedávna vládnoucí sektě alavitů, ale i drúzům a křesťanům. Právník Aram, vystupující kvůli obavám pod pseudonymem, sbírá důkazy útoků. Tvrdí, že se násilí stupňuje. Hněv živí pomalé soudy, chudoba a podle Arama i pocit, že bohatí lidé z bývalého režimu si koupili ochranu nové moci. Stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici.

Počet lidí odsouzených k nepodmíněnému trestu se od začátku roku mírně snížil. Přispěla k tomu trestní reforma, která zmírnila postihování opakovaných drobných krádeží a neplacení výživného. České věznice jsou přesto zaplněné přibližně z 95 procent. Vládní koalice považuje některé změny za příliš benevolentní a chce část trestů opět zpřísnit.

Česko prohrálo dva spory u Evropského soudu pro lidská práva. Jde o případy z roku 2021. V jednom z nich po policejním zákroku v Teplicích zemřel mladý Rom, který byl pod vlivem drog. „Policisté drželi zranitelnou osobu v potenciálně smrtelně nebezpečné poloze, aniž by řádně sledovali její zdravotní stav nebo dostatečně rychle reagovali poté, co ztratila vědomí. Úřady nezavedly odpovídající právní rámec pro používání polohy na břiše ani nezajistily náležité proškolení policistů,“ uvedl soud. Ze strany policie podle něj došlo k porušení práva na život. Druhý případ se týká napadení Romů fotbalovými rowdies. Evropský soud konstatoval, že vyšetřování byla nedostatečná a neadekvátní, české úřady vyloučily možný rasistický motiv. Věc teď řeší ministerstvo spravedlnosti.

Bývalý předseda karlovarské krajské organizace hnutí Trikolóra a současný manažer strany PRO Matěj Drbohlav neuspěl s ústavní stížností, informovala ČT mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi. Podle pravomocného rozsudku v roce 2018 navedl Petra Jaburka k zapálení auta manželky náměstka chomutovského primátora Davida Dindy z regionálního hnutí Nový Sever. Soudy nižších instancí Matěje Drbohlava za poškození cizí věci potrestaly čtyřměsíčním trestem s roční podmínkou a pokutou 50 tisíc korun. Rozhodnutí potvrdil i Nejvyšší soud.

Možnost nechat se zplnoletnit loni úspěšně využilo 36 mladistvých. To je nejvíce za posledních pět let, uvedlo pro ČT ministerstvo spravedlnosti. O nabytí svéprávnosti žádají mladí lidé nejčastěji kvůli podnikání nebo uzavření manželství. Soudy žádosti zamítají jen výjimečně.

Vládní koalice chce, aby vraždu nešlo promlčet, a pachatelům tak hrozil trest po celý život. V současné době je totiž policisté nemohou stíhat za zločiny starší třiceti let. Podobný návrh navíc vznikl i v Senátu. Autoři obou novel změnu odůvodňují hlavně čím dál kvalitnějšími kriminalistickými metodami, zejména zajišťováním a porovnáváním DNA. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) by se úprava mohla dotknout jednotek případů.

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.

Kriminalita v Česku zůstala loni podle dat Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zhruba na úrovni roku 2024. Přibývá ale případů s vysokou agresí, a to především u dětí, řekl mluvčí NSZ Petr Malý. Pravidelně se také začíná objevovat takzvané zážitkové násilí, tedy násilné chování dětí a dospívajících, které vzniká hlavně kvůli touze něco zažít, vyzkoušet si hranice nebo získat adrenalinový pocit. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou v pondělí NSZ zveřejnilo.

Kárný senát Vrchního soudu v Praze zrušil výtku, kterou uložil olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun státní zástupkyni Petře Lastovecké kvůli jejímu rozhovoru souvisejícímu s takzvanou bitcoinovou kauzou. Věc vrátil Dragounovi k dalšímu řízení. Proti úternímu rozhodnutí kárného senátu nelze podat stížnost. Dragoun svůj další postup nechtěl předjímat. Lastovecká uvedla, že jí dal senát za pravdu v tom, že měl olomoucký žalobce při udělení výtky postupovat v souladu se zákonem.

Státní zástupce Adam Bašný podal v pondělí obžalobu na společnost Pekárna Zelená louka, která spadá pod koncern Agrofert, a dva lidi kvůli evropské dotaci 100 milionů korun na inovační linku na toastový chléb. Bašný to řekl serveru iRozhlas.cz. Případem se bude zabývat Krajský soud v Praze. Holding Agrofert v minulosti uvedl, že firma postupovala v souladu se zákonem. Stejnou reakci holding poskytl na dotaz ČTK. Premiér Andrej Babiš (ANO), který Agrofert dříve vlastnil, obžalobu označil za účelovou.

Policie by měla mít od příštího roku možnost zveřejňovat státní příslušnost pachatelů trestných činů – počítá s tím novela trestního řádu, jíž připravuje ministerstvo spravedlnosti. Šéf resortu Jeroným Tejc (za ANO) tvrdí, že „nevidí důvod, proč bychom to měli tajit“, stejně to vnímá také u orgánů činných v trestním řízení. Podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Karla Dvořáka (STAN) není na místě vzbuzovat dojem, že orgány činné v trestním řízení dnes něco tají. V odůvodněných případech už podle něj orgány mohou zveřejňovat informace o státní příslušnosti. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.

Francouzská vláda a její ministr spravedlnosti Gérald Darmanin čelí čím dál silnější kritice kvůli znásilnění a vraždě teprve jedenáctileté dívky. Podezřelým je čtyřicátník, který čelil už několika obviněním ze sexuálního násilí proti dětem. Na protest vyšly napříč celou zemí tisíce lidí. Pod veřejným tlakem teď ministr Darmanin plánuje prověřit desítky tisíc podobných případů. Protestující Francouzi však stále požadují jeho odstoupení. Ministra například hodlá žalovat matka desetileté dívky, která už loni muže podezřelého v případu Lyhanny nahlásila policii s tím, že její dceru opakovaně pohlavně zneužil. Úřady ho za devět měsíců ani nevyslechly, přestože gynekologická vyšetření násilí potvrdila.

Nejvyšší soud (NS) v novém rozsudku rozšířil prostor pro odškodnění lidí se zdravím poškozeným po vakcíně proti covidu-19. Právo na odškodné se nebude omezovat jen na extrémní případy, jako je bezprostřední ohrožení života nebo úplná ztráta soběstačnosti. NS zdůraznil také nutnost individuálního a odborně podloženého posouzení každého uplatněného nároku.

Okresní soud v Teplicích v úterý vyhověl žádosti Dominika Feriho o podmíněné propuštění z vězení. Stanovil zkušební dobu tři roky a dohled nad odsouzeným, jenž se musí omluvit poškozeným a podrobit se vhodnému programu, který nabízí probační a mediační služba. Feri teplickou věznici opustil v úterý o půl čtvrté odpoledne. Někdejší politik si odpykal dvě třetiny z tříletého trestu za znásilnění.