Američtí kongresmani dvakrát proti Turecku. Vyzvali k sankcím za Sýrii a uznali genocidu Arménů

Nahrávám video

Sněmovna reprezentantů USA schválila usnesení, v němž prezidenta Donalda Trumpa vyzývá, aby na Turecko kvůli ofenzivě v severní Sýrii uvalil sankce. Drtivou většinou také odhlasovala rezoluci, která uznává masakr stovek tisíc Arménů v Osmanské říši během první světové války za genocidu. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu obě rezoluce odsoudil. Americkou vládu vyzval, ať se střeží dalších kroků, které by mohly poškodit vzájemné vztahy obou zemí.

Cavusoglu napsal, že Turecko svou nynější ofenzivou v pohraničním pásmu v severovýchodní Sýrii zmařilo „velkou hru“ a hlasování americké Sněmovny reprezentantů mělo být pomstou za tuto operaci.

„Ti, jejichž plány přišly vniveč, se obrátili k zastaralým rezolucím. Ty skupiny, které se domnívají, že se tak pomstí, se mýlí. Toto ostudné rozhodnutí těch, co v politice zneužívají historii, je pro naši vládu a lid nezákonné a neplatné,“ napsal šéf turecké diplomacie na Twitteru.

Rozložení sil v Sýrii – říjen 2019
Zdroj: syria.liveuamap.com

Případné sankce by se podle něj příčily spojenectví obou zemí v NATO. Podle tureckého resortu obrany se sankce dále neslučují s podmínkami pětidenního příměří, které 17. října Turecko a Spojené státy ohledně severní Sýrie uzavřely. O šest dní později dojednalo dohodu o příměří Turecko s Ruskem. Trump den poté oznámil odvolání sankcí, které Washington na Ankaru uvalil po vpádu na severovýchod Sýrie.

Turecko zde 9. října zahájilo operaci Pramen míru, která má dva cíle: vytlačit ze syrského pohraničí kurdské milice YPG, které Ankara považuje za teroristy, a vytvořit území, kam bude možné přesunout část z více než tří a půl milionu syrských uprchlíků v Turecku.

YPG nesly velkou část tíhy bojů proti teroristické organizaci Islámský stát a byly jedním z nejloajálnějších amerických spojenců. Trump proto čelil kritice, když rozhodl o stažení vojsk, které tureckou operaci umožnilo.

Turecko: Kurdové se úplně nestáhli

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu uvedl, že kurdské milice YPG se v rámci prodlouženého ultimáta ze 30 kilometrů širokého pásma v severovýchodní Sýrii zatím kompletně nestáhly. Dodal, že si vymezuje právo proti Kurdům znovu zahájit ozbrojenou ofenzivu. Neřekl však, že by se k tomu Ankara chystala bezprostředně.

Oznámil současně, že v pátek začnou v pásmu fungovat turecko-ruské vojenské hlídky, zatím jen v oblasti široké sedm kilometrů. Ve středu také vypršela lhůta tureckých úřadů, aby Syřani nelegálně pobývající v Istanbulu město opustili. Razie proti nim byly jedním z důvodů, proč stoupl počet migrantů mířících z Turecka do Evropy.

Syrská státní média informovala o dalších střetech mezi tureckou a syrskou armádou na severovýchodě Sýrie. Tam se poprvé tyto dvě armády střetly už v úterý, kdy při tom zemřelo nejméně 13 syrských vojáků a dalších 18 vojáků, zřejmě také syrských, Turecko podle médií zajalo. Turecké ministerstvo obrany na Twitteru v noci na středu uvedlo, že kvůli těmto zajatcům komunikuje s Ruskem.

Syrská vláda vyzvala kurdské oddíly, aby se zapojily do syrské armády. „Hlavní velení ozbrojených sil je připraveno přijmout členy Syrských demokratických sil, kteří budou chtít vstoupit do armádních řad,“ oznámilo syrské ministerstvo obrany. Všichni Syřané včetně kurdské menšiny čelí „jednomu nepříteli“, uvádí v prohlášení.

Nahrávám video

Genocida k nelibosti Turků

Turecko ve středu pobouřilo kromě výzev k sankcím za Sýrii i to, že američtí kongresmani uznali masakr Arménů za první světové války za genocidu. Takto událost už označuje více než dvacet zemí světa. Předloni v dubnu ji za genocidu uznali i čeští poslanci. Historici o události hovoří jako o první cílené snaze o likvidaci jiného etnika ve 20. století. Turecko takovýto výklad odmítá a tvrdí, že celková bilance 1,5 milionu mrtvých je nadhodnocená. Mrtvé navíc považuje za oběti občanské války. 

V reakci na rezoluci Sněmovny reprezentantů si turecké ministerstvo zahraničí už předvolalo amerického velvyslance.

Turecký prezident označil rezoluci za bezcennou. Šéf jeho tiskového oddělení Fahrettin Altun napsal: „Ti, kteří hlasovali pro rezoluci, budou odpovědní za zhoršení kritických strategických vztahů v neklidném regionu.“ Poznamenal také, že Erdogan už dříve vyjádřil soustrast arménské komunitě a vyzval k vytvoření společné historické komise, která by události z té doby prozkoumala.

Označování masakru z let 1915-18 za genocidu se nicméně stalo v americko-tureckých vztazích politickým tématem, neboť podobné rezoluce byly ve sněmovně v uplynulých desetiletích opakovaně navrhovány, nikdy se ale nedostaly do hlasování v plénu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...