Francie je připravená nahradit Američany, pokud by stáhli svůj jaderný arzenál z Německa, napsal britský server The Telegraph (TT) s odkazem na anonymní zdroj z nejvyšších pater francouzské politiky. USA mají v Evropě sto tisíc vojáků a stovku jaderných pum B-61. Kromě nich mají na kontinentu atomové zbraně už jen Londýn a Paříž.
„Poskytnutí několika francouzských stíhaček s jaderným arzenálem Německu by nemělo být obtížné a vyslalo by to jasný signál,“ citoval The Telegraph francouzského představitele. Prohlášení podle expertů vyvine tlak na Londýn, aby udělal totéž.
Pokud by Paříž naplnila tyto plány, tak by tím vyslyšela výzvy vítěze voleb v Německu. Favorit na kancléřské křeslo Friedrich Merz chce začít novou etapu nejen na domácí scéně. Obě evropské jaderné mocnosti už vyzval, aby s Berlínem sdílely své jaderné kapacity a postupně tak představuje svoji vizi nového evropského bezpečnostního uspořádání.
„Mojí hlavní prioritou je učinit Evropu natolik silnou, aby byla nezávislá na Spojených státech. Nikdy bych nepomyslel, že to řeknu v televizi, ale po prohlášeních Donalda Trumpa z minulého týdne je jasné, že tato administrativa se o osud Evropy příliš nezajímá,“ prohlásil Merz.
„Jaderné odstrašení je srdce obranné strategie Francie. Je tedy základním elementem obrany evropského kontinentu. Díky této věrohodné obraně budeme schopni vybudovat bezpečnostní záruky,“ míní francouzský prezident Emmanuel Macron.
Odchod Američanů z Evropy
„Určitě se Evropa bude muset ubránit i samostatně. Vždy je tady nebezpečí, že Američané mohou vycouvat, ale geopolitika naznačuje, že to neudělají. Mají své zájmy v Pacifiku a potřebují ochraňovat své zájmy i v Evropě,“ řekl v Horizontu ČT24 politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity.
Podle něj jim to slabá Evropa neumožňovala, a proto „vidíme velmi tvrdé šťouchance do evropských politiků“. „Vidíme, že dosáhli svého,“ konstatoval Baar. Dodal, že Američané nemohou odejít z Evropy i proto, že by to dalo špatný signál spojencům v Indo-Pacifiku, což by ve svém důsledku mohlo vést ke sbližování asijských zemí s Čínou.
Předchozí nabídka
Francie už sdílení svého jaderného arzenálu nabídla Německu v roce 2007. Tehdejší kancléřka Angela Merkelová to ovšem odmítla. Spojené státy dlouhodobě zaručují bezpečnost Evropy arzenálem přibližně stovky jaderných hlavic. V době ostrých prohlášení Bílého domu je jejich budoucnost nejistá.
Francie disponuje 290 jadernými zbraněmi, Británie jich má 225. Čísla ale vyvolávají otázku, jestli je kapacita dostatečná. Podle odhadů má Kreml, jehož propaganda hrozbu nukleární války často skloňuje, k dispozici přes pět tisíc hlavic.
