Americký boj o poštu. Trump chce škrtat, demokraté v tom vidí sabotáž voleb

Američtí demokraté chtějí zastavit úsporná opatření ve státní poštovní službě. Ta varovala, že by kvůli škrtům nemusela včas doručit některé korespondenční hlasy při listopadových volbách, kdy Američané budou volit hlavu státu, Kongres či guvernéry. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová svolá hlasování o opatření, které by prý ochránilo poštu před „sabotáží“ ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu už kvůli kauze čelí první žalobě, právní kroky avizovaly také některé státy, které řídí demokraté.

Poštovní služba Spojených států (USPS) se rychle stává ústředním tématem zpravodajství o nadcházejících volbách, které určí nejen prezidenta pro další čtyři roky, ale také rozložení sil v Kongresu. USPS bude nejspíše velmi důležitým článkem hlasování, neboť v důsledku problémů s koronavirem se čeká rekordní množství korespondenčních hlasů.

USPS ale nedávno varovala představitele 46 států a federálního okrsku hlavního města Washington, že možná nebude schopna volebním komisím včas doručit lístky zaslané těsně před nejzazším termínem pro podání.

Média zároveň informují o zpožděních při doručování nejrůznějších zásilek, která údajně pramení z úsporných opatření zavedených nedávno jmenovaným šéfem pošty Louisem DeJoyem. Tento podporovatel Trumpa i Republikánské strany se vedení USPS chopil na jaře, načež instituce mimo jiné zrušila proplácení přesčasů a začala stahovat z provozu stroje na třídění zásilek.

„Po celé zemi vidíme důsledky prezidentovy kampaně na sabotáž voleb skrze zásahy v poštovní službě,“ uvedla v prohlášení adresovaném demokratickým zákonodárcům Pelosiová. „Proto vyzývám sněmovnu, aby se později tento týden vrátila k zasedání,“ vzkázala.

Americký prezident na Twitteru poukázal na načasování schůze: „Proč se má Kongres sejít kvůli poště příští pondělí, během sjezdu Republikánské strany, a ne teď, když mají sjezd demokraté. Neustále hrají hry,“ okomentoval situaci. V dalším příspěvku pak vyzval k záchraně pošty.

Trump: Chceme, aby pošta fungovala lépe

Demokraté v Senátu vedení Chuckem Schumerem pak vyzvali správní radu pošty, aby zvrátila DeJoyova manažerská rozhodnutí z poslední doby, která podle nich vedla ke zpožděním při doručování dopisů a zásilek.

Dosud se v dolní komoře amerického Kongresu nečekalo žádné hlasování až do třetího zářijového týdne. Pelosiová nyní prázdniny přerušuje s cílem prosadit návrh zákona, který USPS nařizuje zachování služeb na stejné úrovni, jaká panovala na začátku roku. Jednat a hlasovat by se ve Sněmovně reprezentantů mělo již tuto sobotu. Šéf pošty DeJoy také řekl, že se na výzvu demokratů příští pondělí dostaví vypovídat před jedním z výborů sněmovny.

Prezident Trump popřel, že by se snažil podrývat činnost pošty před listopadovými volbami. „Nesnažíme se ji ovlivnit. Chceme, aby byla provozována účinněji a dobře. Chceme, aby fungovala za méně peněz, mnohem lépe, aby se stále starala o naše pošťáky,“ tvrdí Trump.

Podporu pošty chce Bílý dům vyměnit za záchranný balíček

Šéf Bílého domu dlouhodobě kritizuje snahu rozšířit korespondenční hlasování. Navzdory zkušenostem amerických volebních činitelů trvá na tom, že nárůst poštovního hlasování by vedl k podvodům. Minulý týden dal najevo, že právě tento postoj je důvodem jeho nesouhlasu s demokraty navrhovaným balíčkem krizových ekonomických opatření, který zahrnuje dodatečné miliardy dolarů pro USPS.

Prokurátorka Massachusetts uvedla, že podobně jako její protějšky v Minnesotě, Pensylvánii či Severní Karolíně uvažuje o právních krocích ve snaze zabránit provozním změnám u USPS, které by mohly ovlivnit výsledek voleb.

První žalobu proti Trumpovi, poště a jejímu šéfovi už v pondělí podala skupina jedinců včetně jednoho demokratického uchazeče o křeslo v Kongresu u soudu na Manhattanu. Obžaloba tvrdí, že se Trump a DeJoy snaží cíleně zabránit poště v doručování volebních lístků, a po soudu chce, aby nařídil dostatečné financování této federální služby před listopadovými volbami.

Personální šéf Bílého domu Mark Meadows však prohlásil, že Trumpova administrativa mimořádné financování pošty podpoří, pokud bude součástí menšího záchranného balíku, než o kterém se v posledních týdnech ve Washingtonu neúspěšně jednalo. Poznamenal ale, že se vyjednávací týmy Bílého domu a demokratů nesešly již déle než týden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...