Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.

„NATO již 20 let říká Dánsku, že ‚musí odstranit ruskou hrozbu z Grónska‘. Bohužel, Dánsko nebylo schopné s tím nic udělat,“ prohlásil Trump v pondělí ráno SEČ.

Několik evropských zemí vyslalo vojáky na arktický ostrov, aby zjistili, jaké jsou možnosti posílení obrany ostrova. Bílý dům však uvedl, že přítomnost evropských vojsk nijak neovlivní „Trumpův cíl získat Grónsko“.

Americká armáda přitom na ostrově desítky let působila a existují právní nástroje, aby svou přítomnost obnovila.

Desítky amerických základen

Na začátku druhé světové války se o Grónsko zajímalo nacistické Německo i Spojené státy. Dánsko bylo v roce 1941 již okupováno nacisty, nicméně jeho velvyslanec ve Washingtonu, odříznutý od Kodaně, se rozhodl s USA uzavřít smlouvu, která otevřela americké armádě přístup na ostrov, připomněl server The New York Times.

Němci v dané době již měli meteorologické základny na jihu Grónska, odkud je následně Američané vytlačili. „Předpokládá se, že Německo bylo připraveno obsadit jižní cíp Grónska a zřídit tam leteckou základnu. Je zřejmé, že německé bombardéry a transportní letouny čekaly v Norsku, aby provedly invazi,“ napsal tehdy The Guardian.

Na základě smlouvy ze čtyřicátých let, která je dodnes platná, vznikly v západní a jižní části Grónska desítky amerických vojenských základen. Některé z nich fungovaly jako důležité zásobovací stanice pro letadla, která letěla přes Atlantik, jiné jako radarové stanice.

Stovky amerických vojáků mimo jiné chránily největší kryolitový důl na světě, který byl během války klíčový pro leteckou infrastrukturu.

Vyjednávání o odkupu Grónska po druhé světové válce

Po válce proběhly mezi USA a Dánskem diskuse o budoucnosti Grónska. Administrativa Harryho Trumana navrhla Kodani v roce 1946 koupi ostrova za sto milionů dolarů, dánský kabinet ale odmítl.

Jednání kvůli blížící se studené válce probíhala v tajnosti a po desetiletí se o nich nikdo nedozvěděl. Začalo se o nich mluvit až díky dokumentům z amerického Národního archivu.

Trumanovi poradci na Grónsku oceňovali geografickou polohou, kterou mohly Spojené státy využít při obraně proti sovětským strategickým bombardérům. Ty mohly vzlétnout ze Sovětského svazu, přeletět přes polární kruh a zasáhnout cíle v Severní Americe. V roce 1949 byla kvůli hrozbě ze Sovětského svazu založená Severoatlantická aliance, přičemž Dánsko a USA se staly jejími zakládajícími členy.

Smlouva o nasazení amerických vojáků

Vlády USA a Dánska se v roce 1951 dohodly na způsobu, jak začlenit ostrov do americké obrany. Díky diplomacii se Washingtonu podařilo získat přístup, který si Trumanova administrativa přála, aniž by došlo k přímému prodeji ostrova, a Grónsko zůstalo samosprávným zámořským územím Dánska.

Stále platná smlouva z roku 1951 dala USA právo budovat a provozovat na ostrově vojenské základny. Během studené války bylo v Grónsku rozmístěno více než deset tisíc vojáků a fungovalo tam okolo patnácti amerických vojenských základen, včetně radarových a komunikačních stanic. Největší z nich byla letecká základna Thule, která je dodnes v provozu jako vesmírná základna Pituffik.

Po svém dokončení v roce 1953 Thule fungovala jako klíčový bod ve strategickém soupeření se Sověty a nacházely se na ní například bombardéry vybavené jadernými zbraněmi.

„Ledovcový červ“ měl skrýt jaderné zbraně

Američané se pod grónským ledovcem v roce 1959 pokusili vybudovat síť mobilních odpalovacích zařízení pro jaderné rakety. Jednalo se o projekt „Iceworm“ umístěný v tunelech pod základnou Camp Century.

Cílem bylo otestovat, zda je možné skrýt jaderné rakety pod ledem a odpálit je odtud. „Postavili jadernou základnu v jednom z nejnehostinnějších prostředí na Zemi, jen aby zjistili, zda je to možné,“ prohlásil dánský bezpečnostní analytik Peter Ernstved Rasmussen.

Rakety však nakonec nebyly v tunelech umístěny a projekt byl opuštěn v roce 1966, protože se ledovec ukázal jako příliš nestabilní. Vojenské působení Američanů však pokračovalo i nadále.

Zřícený bombardér

V šedesátých letech 20. století okolo Thule nepřetržitě kroužily bombardéry B-52 Stratofortress vyzbrojené termonukleárními zbraněmi připravené udeřit proti Sovětskému svazu, pokud by byla základna napadena.

Tento stav trval až do roku 1968, kdy v kokpitu jednoho z těchto letadel vypukl požár a posádka musela letoun opustit. Bombardér se zřítil do arktických ledovců a rozptýlil radioaktivní materiál z arzenálu, který přepravoval. Následně Američané museli zaplatit desítky milionů dolarů za pokus o odstranění následků havárie.

Působení americké armády v Grónsku během studené války tak zanechalo několik problémů. Průzkumy mořského dna v místě havárie odhalily kontaminaci plutoniem u živočichů žijících na dně, jako jsou měkkýši. Studie z roku 2016 o materiálu, který zůstal v ledu po projektu „Iceworm“, varovala, že opuštěné palivo a další toxický materiál by se mohly uvolnit do grónských vodních toků kvůli odtávání ledového příkrovu v důsledku eskalující klimatické změny.

Konec studené války

Po skončení studené války Američané postupně stahovali své vojáky z Grónska a uzavírali své vojenské základny, až zůstala v provozu jediná – Thule, dnes známá jako základna Pituffik.

Ostrov z velké části zmizel z pozornosti veřejnosti. To se změnilo na počátku 21. století, kdy Rusko obnovilo svou vojenskou přítomnost za severním polárním kruhem a klimatické změny zpřístupnily námořní trasy přes Arktidu.

Během tohoto období američtí představitelé opakovaně varovali před čínskými investicemi do grónské infrastruktury, u kterých se obávali, že by mohly sloužit civilnímu i vojenskému účelu. Několik projektů, na nichž se podílel Peking, bylo pod tlakem Američanů zrušeno.

Stačilo by požádat

K obranné dohodě mezi Spojenými státy a Dánskem uzavřené v roce 1951 byl v roce 2004 podepsán dodatek, který zahrnoval i grónskou vládu. Podle něj má Washington před „jakýmikoliv významnými změnami“ ve svých vojenských operacích na ostrově konzultovat své kroky s Kodaní i Nuukem, který tak získal možnost ovlivnit, jak budou na ostrově probíhat americké vojenské operace a jaký budou mít vliv na tamní obyvatelstvo.

Podle analytika Rasmussena to v praxi znamená, že pokud USA předloží rozumné požadavky, tak „vždy dostanou kladnou odpověď“. „Je to zdvořilostní formule,“ dodal. „Pokud by USA chtěly jednat bez předchozího dotazu, mohly by jednoduše informovat Dánsko, že staví základnu, letiště nebo přístav,“ vysvětlil.

„Pokud by Trump chtěl posílit bezpečnost Grónska, tak by to mohl udělat, ale žádnou takovou žádost nevznesl,“ upozornil bývalý vysoký představitel dánského parlamentu Jens Adser Sorensen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 18 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 10 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...