Američané plánují do Pásma Gazy dodávat dva miliony dávek jídla denně

Nahrávám video

Izrael je pod stále větším tlakem spojenců kvůli situaci civilistů v pásmu Gazy. Ostrá slova znějí z EU i Spojených států. Naplno běží snaha řady států pomoc do Gazy dostat. Konkrétní obrysy získává americký plán na stavbu plovoucího doku u pobřeží Gazy. Podobný projekt si americká armáda vyzkoušela už dříve – třeba při humanitárních misích u pobřeží Somálska nebo Haiti.

Ze základny amerického námořnictva ve Virginii vyrážejí logistici a ženisté s tunami materiálu do Středozemního moře. Jejich cílem je Pásmo Gazy. Přístav si budou muset sami postavit. Teď tam totiž žádný, ve kterém by velké lodě s humanitární pomocí mohly zakotvit, není.

Stavbu plovoucích přístavů americké námořnictvo pravidelně cvičí třeba ve Spojených arabských emirátech. U Gazy vojáci sestaví obří plovoucí dok, přes něj pomoc přeloží na malé transportní čluny. Ty ji převezou na pontonové molo, ze kterého ji odvezou náklaďáky na pevninu.

Na ní, jak Pentagon zdůrazňuje, nikdo z amerických vojáků působit nebude. Bezpečnostní zónu, která bude bránit civilistům se na molo dostat, by měla spravovat izraelská armáda.

Provizorní přístav pro americkou humanitární pomoc u Pásma Gazy
Zdroj: ČT24

Kvůli humanitární situaci v Gaze kritizují Izrael spojenci

„Budeme schopní dodávat přes dva miliony dávek potravin denně,“ řekl velitel logistické jednotky americké armády John Brad Hinson. Podle plánu by dodávky měly začít zhruba za dva měsíce.

Ministr zahraničí Antony Blinken po jednání s protějšky z Evropy i arabských zemí však neupřesnil, kdy by měl být koridor funkční. „Nějaký čas zabere, než jej zřídíme,“ řekl. Umožní podle něj i distribuci zdravotnického materiálu a vody.

Situace v Gaze se ale zhoršuje každým dnem. OSN varuje, že na 600 tisíc lidí, tedy čtvrtina obyvatel, je krok od hladomoru. Pomoc stabilně proudí přes dva přechody na jihu – z Egypta a Izraele.

Před Radou bezpečnosti OSN se za to do Izraele ostře opřel šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Nejpřirozenější cesta k poskytování pomoci po zemi je zavřená. Uměle zavřená. Hladovění je používáno jako válečná zbraň,“ řekl Borrell.

Stále hlasitěji se ozývá také hlavní izraelský spojenec – Washington. I kvůli plánovanému postupu na jih do Rafáhu, kam prchla většina civilistů. „Neviděli jsme žádný důvěryhodný plán na ochranu těchto civilistů. O našich obavách s izraelskou vládou jednáme,“ uvedl poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Izraelská armáda ve středu oznámila, že pustila do severní části Gazy šest kamionů s pomocí přes nový provizorní přechod. USA i další země mezitím pokračují v leteckých dodávkách jídla, které však zprostředkovávají relativně malý přísun pomoci. Blinken navíc zdůraznil, že námořní koridor je doplňkem, nikoli náhradou za pozemní doručování jídla a další pomoci. 

Podle izraelského premiéra vláda na civilisty v Gaze nezapomíná. „Přijímáme tak velká opatření na minimalizaci civilních ztrát jako žádná jiná armáda v historii,“ řekl Benjamin Netanjahu, který trvá na tom, že pokud Hamás zcela nezničí, teroristé Gazu znovu ovládnou.

Hrozil by tak podle něj další útok jako ten z loňského října, při kterém zemřelo na 1200 Izraelců. Na 130 rukojmích, živých či mrtvých, je navíc stále kdesi v Gaze.

Vývoj posledních týdnů je pro Izrael zneklidňující, domnívá se Borek

„Izrael měl bezprostředně po 7. říjnu instinktivní politiku: 'Z vašeho území vzešel nejhorší teroristický útok v dějinách Izraele, na vašem území jste si před necelými dvaceti lety svobodně zvolili Hamás, na vašem území velká část obyvatel vyznává představu, že zabíjet Židy je správné,'“ popsal zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

„V takovém případě už žádná elektřina, žádná voda, žádné zboží z našeho území, jak to bylo před 7. říjnem,“ dodal k politice Izraele vůči Palestincům. Ta podle něj ale narazila v řádu několika týdnů na „zeď reality“.

Silou Palestinců je podle Borka jejich slabost. „Dlouhodobá neschopnost vytvářet stabilní politický systém a stabilní ekonomický systém sice navenek poškozuje Palestince a zejména civilisty, ale ve skutečnosti prospívá palestinskému národnímu hnutí,“ řekl. Západní politici se podle něj chtějí vyhnout scénáři hladomoru a anarchie v Gaze a budou proto tlačit na Izrael.

Pro židovský stát je přitom zásadní funkční spojenectví s Washingtonem. „V tomto ohledu je vývoj posledních týdnů pro Izrael zneklidňující,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...