Američané plánují do Pásma Gazy dodávat dva miliony dávek jídla denně

Nahrávám video
Horizont ČT24: Humanitární pomoc pro Pásmo Gazy
Zdroj: ČT24

Izrael je pod stále větším tlakem spojenců kvůli situaci civilistů v pásmu Gazy. Ostrá slova znějí z EU i Spojených států. Naplno běží snaha řady států pomoc do Gazy dostat. Konkrétní obrysy získává americký plán na stavbu plovoucího doku u pobřeží Gazy. Podobný projekt si americká armáda vyzkoušela už dříve – třeba při humanitárních misích u pobřeží Somálska nebo Haiti.

Ze základny amerického námořnictva ve Virginii vyrážejí logistici a ženisté s tunami materiálu do Středozemního moře. Jejich cílem je Pásmo Gazy. Přístav si budou muset sami postavit. Teď tam totiž žádný, ve kterém by velké lodě s humanitární pomocí mohly zakotvit, není.

Stavbu plovoucích přístavů americké námořnictvo pravidelně cvičí třeba ve Spojených arabských emirátech. U Gazy vojáci sestaví obří plovoucí dok, přes něj pomoc přeloží na malé transportní čluny. Ty ji převezou na pontonové molo, ze kterého ji odvezou náklaďáky na pevninu.

Na ní, jak Pentagon zdůrazňuje, nikdo z amerických vojáků působit nebude. Bezpečnostní zónu, která bude bránit civilistům se na molo dostat, by měla spravovat izraelská armáda.

Provizorní přístav pro americkou humanitární pomoc u Pásma Gazy
Zdroj: ČT24

Kvůli humanitární situaci v Gaze kritizují Izrael spojenci

„Budeme schopní dodávat přes dva miliony dávek potravin denně,“ řekl velitel logistické jednotky americké armády John Brad Hinson. Podle plánu by dodávky měly začít zhruba za dva měsíce.

Ministr zahraničí Antony Blinken po jednání s protějšky z Evropy i arabských zemí však neupřesnil, kdy by měl být koridor funkční. „Nějaký čas zabere, než jej zřídíme,“ řekl. Umožní podle něj i distribuci zdravotnického materiálu a vody.

Situace v Gaze se ale zhoršuje každým dnem. OSN varuje, že na 600 tisíc lidí, tedy čtvrtina obyvatel, je krok od hladomoru. Pomoc stabilně proudí přes dva přechody na jihu – z Egypta a Izraele.

Před Radou bezpečnosti OSN se za to do Izraele ostře opřel šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Nejpřirozenější cesta k poskytování pomoci po zemi je zavřená. Uměle zavřená. Hladovění je používáno jako válečná zbraň,“ řekl Borrell.

Stále hlasitěji se ozývá také hlavní izraelský spojenec – Washington. I kvůli plánovanému postupu na jih do Rafáhu, kam prchla většina civilistů. „Neviděli jsme žádný důvěryhodný plán na ochranu těchto civilistů. O našich obavách s izraelskou vládou jednáme,“ uvedl poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Izraelská armáda ve středu oznámila, že pustila do severní části Gazy šest kamionů s pomocí přes nový provizorní přechod. USA i další země mezitím pokračují v leteckých dodávkách jídla, které však zprostředkovávají relativně malý přísun pomoci. Blinken navíc zdůraznil, že námořní koridor je doplňkem, nikoli náhradou za pozemní doručování jídla a další pomoci. 

Podle izraelského premiéra vláda na civilisty v Gaze nezapomíná. „Přijímáme tak velká opatření na minimalizaci civilních ztrát jako žádná jiná armáda v historii,“ řekl Benjamin Netanjahu, který trvá na tom, že pokud Hamás zcela nezničí, teroristé Gazu znovu ovládnou.

Hrozil by tak podle něj další útok jako ten z loňského října, při kterém zemřelo na 1200 Izraelců. Na 130 rukojmích, živých či mrtvých, je navíc stále kdesi v Gaze.

Vývoj posledních týdnů je pro Izrael zneklidňující, domnívá se Borek

„Izrael měl bezprostředně po 7. říjnu instinktivní politiku: 'Z vašeho území vzešel nejhorší teroristický útok v dějinách Izraele, na vašem území jste si před necelými dvaceti lety svobodně zvolili Hamás, na vašem území velká část obyvatel vyznává představu, že zabíjet Židy je správné,'“ popsal zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

„V takovém případě už žádná elektřina, žádná voda, žádné zboží z našeho území, jak to bylo před 7. říjnem,“ dodal k politice Izraele vůči Palestincům. Ta podle něj ale narazila v řádu několika týdnů na „zeď reality“.

Silou Palestinců je podle Borka jejich slabost. „Dlouhodobá neschopnost vytvářet stabilní politický systém a stabilní ekonomický systém sice navenek poškozuje Palestince a zejména civilisty, ale ve skutečnosti prospívá palestinskému národnímu hnutí,“ řekl. Západní politici se podle něj chtějí vyhnout scénáři hladomoru a anarchie v Gaze a budou proto tlačit na Izrael.

Pro židovský stát je přitom zásadní funkční spojenectví s Washingtonem. „V tomto ohledu je vývoj posledních týdnů pro Izrael zneklidňující,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...