Afričanky jako „Putinovi pěšáci“ montují smrtící drony

Rusko láká v rámci náborového programu Alabuga Start do země Afričanky, které sní o práci v logistice či hoteliérství, místo toho ale končí u výrobní linky v největší továrně na drony. Píše to server BBC News. Na ruské praktiky už dříve upozornila nevládní Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Alabuga odmítá, že by ženy oklamala. Moskva vyrábí tisíce dronů měsíčně, kterými pak devastuje sousední Ukrajinu.

Třiadvacetiletá Adau, která pochází z Jižního Súdánu, řekla BBC, že se přihlásila do programu Alabuga Start, jenž cílí na mladé ženy ve věku 18 až 22 let. Kromě Afričanek jsou podle německé stanice Deutsche Welle nově žádané i dívky z jihovýchodní Asie či Latinské Ameriky. Účastnicím program slibuje odbornou přípravu v Ruské federaci, a to v logistice, hotelech i cateringu.

Adau se o programu poprvé dozvěděla v roce 2023. „Moje kamarádka na svém facebookovém profilu zveřejnila inzerát o stipendiu v Rusku. Inzerát zveřejnilo jihosúdánské ministerstvo vysokoškolského vzdělávání,“ uvedla Jihosúdánka.

S organizátory následně komunikovala přes WhatsApp. „Požádali mě, abych vyplnila formulář se svým jménem, ​​věkem a důvodem, proč se chci připojit k Alabuze. A pak mě také požádali, abych si vybrala tři obory, ve kterých chci pracovat,“ vzpomíná mladá žena, jež zvolila obsluhu věžového jeřábu, jelikož se už dříve zúčastnila robotické soutěže a tíhne prý k „mužským“ profesím.

První dojem vystřídalo zděšení

Vízum získala Adau až v roce 2024. Loni v březnu se konečně dostala do Ruské federace – poslali ji do zvláštní ekonomické zóny Alabuga v Tatarstánu, která byla nejprve podle jejích představ a udělala na dívku silný dojem. „Byla jsem ohromena. Spatřila jsem spoustu továren, vozidel a zemědělských podniků,“ vzpomíná Adau.

Po třech měsících jazykových kurzů nastoupila do práce. A tehdy přišel bod zlomu. „Dostaly jsme uniformy, aniž bychom přesně věděly, co budeme dělat. Hned od prvního pracovního dne nás vzali do továrny na drony. Vstoupily jsme dovnitř a všude jsme viděly drony a pracující lidi,“ popsala pro BBC Afričanka.

Ona ani ostatní ženy neměly na výběr, zda v továrně na bezpilotní stroje v Alabuze budou pracovat. Už dříve podepsaly dohody o mlčenlivosti, a o svém povolání tak nemohly hovořit ani se svými rodinami. O práci v logistice nebo s jeřáby přitom nemohlo být ani řeč.

Ruská továrna na drony u města Jelabuga
Zdroj: White House/Handout via REUTERS

Pracovníci nesmí ruskou továrnu na drony v Jelabužském okrese fotografovat zevnitř, ruská státní média ale odvysílala letos v létě záběry největšího zařízení v zemi, kde se vyrábějí íránské bezpilotní stroje Šáhed-136.

Poté, co Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, začalo íránské šáhedy dovážet. Začátkem roku 2023 pak Moskva a Teherán uzavřely dohodu v hodnotě 1,75 miliardy dolarů (36,4 miliardy korun) na domácí výrobu dronů v Ruské federaci.

Podle informací ukrajinského ministerstva obrany z letošního léta se v zóně Alabuga vyrábí už více než 5500 kusů měsíčně. Modernizované stroje s vylepšenou komunikací, bateriemi a většími hlavicemi jsou více smrtící a současně je obtížnější jejich likvidace nepřítelem, upozornila americká stanice CNN.

Podle nedávné analýzy listu The New York Times Rusko letos na Ukrajinu vypustilo téměř devětkrát více dronů než ve stejném období roku 2024. Náklady jsou přitom – i díky levnější pracovní síle – výrazně nižší. „V roce 2022 Rusko zaplatilo (Íránu) za jeden takový dron průměrně 200 tisíc amerických dolarů (4,16 milionu korun),“ uvedl pro CNN zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky. „V roce 2025 se toto číslo snížilo na přibližně 70 tisíc amerických dolarů (1,46 milionu korun).“

Dvě stě nových domů i paintball

Nové satelitní snímky z letošního září odhalily, že Rusové zónu rozšiřují o nové budovy, obranná zařízení, ale i hřiště na paintball, propojené s místní školou, napsal server Business Insider. Dvě stovky nových bytových domů pojmou více než 41 tisíc lidí, počet obyvatel zóny se tak zdvojnásobí.

„Realita zvláštní ekonomické zóny Alabuga je taková, že se jedná o zařízení pro válečnou výrobu,“ řekl BBC Spencer Faragasso z Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost. „Rusko ve videích, která zveřejnilo, otevřeně přiznalo, že tam vyrábí a sestrojuje drony Šáhed-136. Chlubí se tímto místem. Chlubí se jeho úspěchy,“ upozornil expert.

Podle červencové zprávy Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost by Alabuga mohla kromě války proti Kyjevu cílit i na jiná odbytiště. „V dlouhodobém horizontu by se mohla zaměřit na export dronů a hledat zákazníky v Severní Koreji, Íránu nebo jiných zemích, které ignorují sankce vůči Rusku,“ napsal institut.

Jeden z ruských dronů Šáhed-136 vystavený v Kyjevě
Zdroj: Reuters/Valentyn Ogirenko

Mnoho žen, které využily program Alabuga Start, uvedlo, že nemělo tušení, že se budou podílet na výrobě zbraní pro Rusy ve zvláštní ekonomické zóně. „Na první pohled je to pro mnoho z těchto žen úžasná příležitost poznat svět, získat pracovní zkušenosti a vydělat si na živobytí. Ve skutečnosti je ale po příjezdu do Alabugy kruté prozření, že tyto sliby nejsou dodrženy a realita jejich práce se od toho, co jim bylo slíbeno, značně liší,“ podotkl Faragasso.

Adau prý okamžitě věděla, že v továrně pracovat nechce. „Měla jsem pocit, že nemůžu pracovat s lidmi, kteří mi o těchto věcech lžou. A chtěla jsem se svým životem dělat víc než jen pracovat v továrně na drony. Bylo hrozné, že se podílím na výrobě něčeho, co bere tolik životů,“ prohlásila Jihosúdánka, která podala výpověď.

„Odlupovala se mi kůže“

Během dvou týdnů výpovědní lhůty ale utrpěla zranění, když natírala vnější pláště dronů chemikáliemi, které jí spálily kůži. „Když jsem přišla domů, kůže se mi odlupovala. Nosily jsme ochranné pomůcky, bílé látkové montérky, ale chemikálie jimi stejně procházely,“ tvrdí žena. Alabuga kritiku odmítá. Podle ní jsou všichni zaměstnanci vybaveni potřebným ochranným oblečením.

Během pobytu v Rusku zažila Adau loni v dubnu i další nebezpečnou situaci, když se Alabuga stala terčem ukrajinského dronového útoku. „Ten den mě probudil požární alarm. Okna v horním patře naší ubytovny byla rozbitá a některé dívky probudil výbuch,“ sdělila Afričanka. Všechny pak začaly utíkat, přičemž vedlejší budova byla zničena.

Až o několik měsíců později pochopila, proč se právě toto místo stalo terčem útoku. „Ukrajina věděla, že africké dívky, které přišly pracovat do továren na drony, žily v ubytovně, která byla zničena. Bylo to ve zprávách,“ upozornila Adau. „Když byla Ukrajina obviněna z útoku na civilní domy, řekli: ‚Ne, to jsou dělnice pracující v továrnách na drony.‘“ V té době jí ale zvěsti, že budou vyrábět drony, přišly ještě jako protiruská propaganda.

Načítání...

Nízké platy a využití teenagerů

Společnost Alabuga je obviňována z toho, že nutí své mladé rekruty pracovat v nebezpečných podmínkách za nižší plat, než je inzerováno. Adau měla vydělávat 600 dolarů měsíčně, ale tvrdí, že dostala jen šestinu. Poté, co podala výpověď, jí rodina poslala letenku domů, ale mnoho žen si to nemůže dovolit, a tak v Rusku zůstanou a stávají se levnou pracovní silou.

Alabuga kritiku odmítá a popírá, že by k náboru pracovníků používala podvodné metody. „Všechny obory, ve kterých naši účastníci pracují, jsou uvedeny na našich webových stránkách,“ napsala v odpovědi BBC. Alabuga zároveň nepopírá, že někteří zaměstnanci pomáhají s výrobou dronů.

V továrně přitom zaměstnává i patnáctileté teenagery, upozornil server Euronews. Na propagandistickém videu zveřejněném ruského ministerstva obrany se objevují studenti u výrobních linek. „Kamkoli se podíváte, vidíte mladé lidi při práci,“ říká vypravěč ve videu, které zveřejnil na síti X hlavní korespondent listu The Wall Street Journal Jaroslav Trofimov.

„Putinovi pěšáci“

Podle odhadů ugandských úředníků citovaných listem The Wall Street Journal bylo naverbováno pro práci v alabužských zbrojních továrnách více než tisíc žen z celé Afriky. Ruský investigativní server Protokol pak uvádí, že od roku 2022 bylo naverbováno přibližně 350 žen ze čtyřiceti zemí a Moskva plánuje jejich počet navýšit na 8500. Údajně jde o ženy z Malawi, Botswany, Keni, Ugandy, Nigérie, Rwandy, Jižního Súdánu, Jihoafrické republiky, Tanzanie, Zambie a Zimbabwe.

„Tyto ženy jsou v Putinově válečné hře používány jako pěšáci. Jejich životy jsou v ohrožení, protože koneckonců se jedná o legitimní vojenský cíl a ony se zapojují do války,“ řekl Faragasso televizi France 24.

Vláda v JAR letos v létě zahájila vyšetřování, přičemž varovala své občany, aby se do programu nezapojovali. Náměstek ministra spravedlnosti Andries Nel uvedl, že „takzvané příležitosti“ jsou často „spojeny s vážnými riziky vykořisťování a obchodování s lidmi“.

Jihoafričanky, ilustrační foto
Zdroj: Reuters/Siphiwe Sibeko

Role influencerů v JAR

Pochybný ruský náborový program se dostal v srpnu na titulní stránky světových médií kvůli propagaci ze strany jihoafrických influencerů. V JAR mnoho mladých lidí marně hledá práci, podotýká BBC.

Jihoafrická influencerka Cyan Boujeeová ve videu natočeném v Tatarstánu a na TikToku, kde má 1,7 milionu sledujících, uvedla, že se jedná o dvouletý „startovací program“ pro ty, kteří si chtějí osvojit odborné dovednosti.

Následně se za svůj příspěvek, v němž lákala ženy na „nový začátek“, omluvila. „Hned jak jsem viděla komentáře ke svým příběhům a videím… věděla jsem, že s tímhle nesouhlasím,“ vzkázala čtyřiadvacetiletá herečka skoro milionu svých sledujících na instagramu.

Načítání...

Influencerka uznala, že „obchod s lidmi je velmi vážná věc“, a dodala, že tato negativní reakce byla pro ni a „a všechny ostatní influencery velmi poučná“. „Věděla jsem, že je to něco, co musím okamžitě smazat, na penězích mi nezáleželo,“ zdůraznila Jihoafričanka.

Ruské velvyslanectví v Pretorii v srpnu vydalo prohlášení týkající se obvinění, v němž hovořilo o „nepodloženém tvrzení“. „Je třeba zdůraznit, že velvyslanectví nemá žádné informace, kromě těch, které se šíří některými předpojatými médii, o tom, že by cizí státní příslušníci byli v průběhu programu vystaveni nucené práci, byli podvedeni k nějakým úkonům nebo byla jejich práva porušována jiným způsobem,“ konstatovala ambasáda.

Vyšetřování v řadě afrických zemí

Program Alabuga Start už ale prošetřují i další africké země jako Botswana, Keňa, Uganda nebo Namibie. V Malawi se záležitost dostala na veřejnost letos v říjnu, když velvyslanec této africké země v Rusku Joseph Mpinganjira řekl místním médiím, že ruští úředníci mu oficiálně předložili žádosti o nábor spojené s Alabuga Start a očekávali, že „s touto záležitostí pohne“, uvedl polský zpravodajský kanál TVP World.

Jihoafrická kancelář lidskoprávní organizace Human Rights Watch sdělila listu Nyasa Times, že konzultuje s kolegy v Moskvě tvrzení, že do programu byly naverbovány ženy z Malawi. Poradní výbor pro lidská práva (HRCC), místní dozorčí orgán, uvedl, že již kontaktoval vládní ministerstva s žádostí o vysvětlení.

„Jednali jsme o tom s příslušnými ministry, ale zdá se, že ani vláda neví, že některé malawské dívky jsou uvězněny v továrně na výrobu dronů,“ konstatoval předseda výboru Robert Mkwezalamba.

Zdroje z malawského parlamentu pak listu Nyasa Times sdělily, že zákonodárci připravují návrh na formální nastolení této otázky, přičemž požadují odpověď na to, jakým způsobem byly ženy naverbovány. „K této záležitosti nemůžeme mlčet, protože se týká životů občanů. Ti, kteří jim pomohli vycestovat ve jménu akademických stipendií nebo pracovních příležitostí, musí být odhaleni,“ uvedl nejmenovaný malawský poslanec.

Nedostatek pracovních sil v Rusku

Rusko se stále častěji obrací na cizí státní příslušníky, zejména z afrických zemí, aby udrželo v chodu svůj průmysl a válečnou mašinérii. Země, jež před skoro čtyřmi lety rozpoutala plnohodnotnou válku proti Ukrajině, čelí nedostatku pracovních sil způsobenému mobilizací do armády a rostoucí ekonomickou izolací, píše TVP World.

Institut Roberta Lansinga, což je think tank analyzující globální hrozby se zaměřením na hybridní válku, loni napsal, že ačkoli „Moskva ve své propagandě kritizuje Západ za kolonialismus, sama aktivně využívá nejen přírodní zdroje Afriky, ale také její obyvatele – oběti ekonomických krizí – prostřednictvím klamavých praktik“.

Podobným způsobem láká Kreml cizince rovněž přímo do války. Ukrajinské síly už dříve zajaly na frontě bojovníky z Číny a Severní Koreje nebo Indie. Na příslib pracovní nabídky často slyší také lidé z chudších zemí Blízkého východu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...