Vědci z Centra polymerních systémů (CPS) zlínské Univerzity Tomáše Bati (UTB) a studenti její Fakulty technologické vyvíjejí materiály, které by mohly v budoucnu pomoci nahradit lidskou tkáň nebo obnovit funkce orgánů, jako je například srdce. Na projektu pracují i s kolegy z Akademie věd ČR.
Vědci přišli společně se studenty při výzkumu na řadu materiálů, například speciální kryogel, který je elastický, porézní a elektricky vodivý, což je jedna z důležitých vlastností při vývoji materiálů pro výzkum srdeční či nervové tkáně. Působení elektrického pole umožňuje komunikaci buněk mezi sebou i se syntetickým materiálem.
„V tuto chvíli jde o základní výzkum, nesměřujeme primárně k léčbě onemocnění, ale k pochopení vztahů mezi buňkami a umělým materiálem,“ uvedl Petr Humpolíček z Centra polymerních systémů UTB.
Vytvořit materiál, se kterým se budou lidské buňky přátelit, není podle něj vůbec snadné. „Potřebujete, aby s ním buňky komunikovaly, neútočily na něj, ale naopak spolupracovaly. Ideální tedy je, aby se vyrobený materiál lidské tkáni co nejvíce podobal a kopíroval její vlastnosti,“ vysvětlil Humpolíček.
K vytvoření umělých svalů a nervů je ještě daleko
Detailně popsat vlastnosti materiálů se podařilo také díky zapojení zahraničních institucí a jejich know-how. Kromě běžných experimentů byly materiály testovány také pomocí speciálních bioreaktorů, které umožňují simulovat podmínky, jež buňky a materiál zažívají v lidském těle.
„Výsledky této tříleté spolupráce a vývoje posloužily k dokonalejšímu poznání biokompatibilních polymerů a vytvoření zkušenostní základny, na které dnes můžeme ve Zlíně stavět. V dalších projektech se věnujeme materiálům, které chceme z naší laboratoře přiblížit také praxi. Materiály by měly být vhodné například pro využití v kosmetice či tkáňovém inženýrství,“ dodal Humpolíček.
K vytvoření umělého srdce, svalu či funkčních nervů je podle vědců ještě daleko. Zatím řeší, jaké vlastnosti musí materiál mít, aby byly následné reakce buněk na něj žádoucí.
