Zkraje: Zadluženou Liberty by mohl převzít stát, navrhují odbory i politici

Nahrávám video

Liberty Ostrava má perspektivu, bez transformace se ale neobejde, shodli se zástupci odborů i politiků Moravskoslezského kraje v novém pořadu České televize Zkraje. Nenajde-li se rychle vhodný investor, pomoci by měl stát, který Liberty může převzít. Stát už vyplácí zaměstnancům zadlužené huti mzdu, další vyplácení vyžaduje změnu zákona. Podnik v regionu s dlouhodobě druhou nejvyšší nezaměstnaností dává práci zhruba pěti tisícům lidí. Nová místa si vláda slibovala od gigafactory v Dolní Lutyni, její výstavbu ale místní v nedávném referendu odmítli. Podle zástupců kraje musí vláda s místními lépe jednat.

Liberty Ostrava, která vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl, je v problémech od loňska. Od prosince, kdy společnost Tameh Czech zastavila huti dodávky energií, většina jejích provozů stojí. Převážná část z pěti tisíc zaměstnanců je od té doby doma. Náhrady mzdy za květen, červen a červenec jim vyplácí stát prostřednictvím úřadu práce. Stát počítá s tím, že na tyto účely vyplatí i s odvody za tři měsíce asi 1,3 miliardy korun.

„V novodobé historii je to asi největší objem finančních prostředků,“ podotýká Lucie Kolářová z jihomoravského úřadu práce, která má celorepublikově na starosti poradenskou agendu. Lidé si také mohou zažádat o bezúročnou půjčku, Moravskoslezský kraj vyčlenil 125 milionů korun.

Na spasitele málokdo věřil

Liberty Ostrava od roku 2019 patří Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Společnost přišla s tím, že chce ostravský podnik přeměnit ve výrobce „zelené oceli“. Podle odborového předáka Liberty Petra Slaniny málokdo z huti věřil tomu, že „přichází spasitel“, odbory se obávaly, že zůstane jen u slibů.

„V roce 2018 už většina z nás tvrdila, že to není zrovna nejlepší investor. A jestli ještě někdo věřil půl roku zpátky, že někdo od tohoto vlastníka něco zachrání, tak to musel být opravdu blázen. Tento majitel nás všechny tahal za nos,“ souhlasí zpětně i náměstek hejtmana Jiří Navrátil (KDU-ČSL). Moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO) vidí kořeny problémů nejen Liberty, ale celého regionu v divoké privatizaci devadesátých let.

Jako OKD

O případném investorovi se v současné situaci jen spekuluje, vše komplikuje fakt, že Evropu čekají velké energetické změny a nový majitel huti by musel do výroby investovat minimálně stovky milionů korun.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo financí by měly začít jednat aktivněji, promeškaly tu nejlepší dobu. Je nasnadě, aby stát použil model, který použil při OKD, aby společnost převzal, rozjel a potom prodal jako fungující a ziskovou,“ soudí moravskoslezský hejtman.

Odborový předák podniku Slanina navrhuje, aby stát kromě Liberty převzal zpět do svého vlastnictví i energetickou firmu Tameh. „Tyto dvě firmy dát znovu dohromady a zprivatizovat, ale řádně,“ uvedl Slanina. Tameh Czech je momentálně největším věřitelem huti s pohledávkou zhruba za 2,2 miliardy korun.

„Lex Liberty“ pro vyplácení mezd

Zástupci kraje vyjádřili naději, že Liberty se podaří případně prodat jako celek. Do něj počítají i zaměstnance. „Podnik je opravdu zastaralý, ale jeho zlatem jsou zaměstnanci, nikdo nemůže koupit podnik, který bude bez těchto odborníků,“ podporuje rychlé hledání zájemce i hejtmanův náměstek Navrátil. Pokud se řešení bude protahovat, věří, že stát by mohl přistoupit k „lex Liberty“ a úpravou zákona současný tříměsíční deadline pro vyplácení mezd prodloužit, aby podnik o odborníky nepřišel.

O změnu zákona žádá rovněž předseda OS KOVO, tedy odborového svazu zaměstnanců v kovoprůmyslu, Roman Ďurčo. I on jako důležitou vidí v záchraně Liberty roli státu, jednání s vládou se účastní. „Do 15. července, kdy bude vyplacena poslední mzda zaměstnancům Liberty, se určitě nový vlastník nenajde. To je obrovský proces,“ míní. Vše je potřeba vyřešit navíc v souladu s evropskou legislativou.

„Je teď těžké říct, že podnik pojede úplně celý, protože investice do prvovýroby je v řádu několika miliard korun, a myslím si, že v tuto chvíli žádný z investorů není připraven na to, aby přivedl tolik finančních prostředků,“ dodal Ďurčo. Stát by měl podle něho požadovat určité záruky.

Kraj potřebuje investory, gigafactory ale všichni nechtějí

Hledání jiných pracovních příležitostí v Moravskoslezském kraji je komplikované. „Tento kraj je druhý v republice v nezaměstnanosti. Je tady 42,5 tisíce nezaměstnaných a úřad práce eviduje pouze zhruba 11 tisíc volných pracovních míst,“ připomíná náměstek hejtmana Navrátil. Podle něj je povinností republiky oplatit to, co mohla z někdejšího průmyslového regionu těžit. „Je třeba, aby přišel velký investor, stejně jako přišel Hyundai do Nošovic,“ míní.

Vláda v březnu schválila, že v Dolní Lutyni zahájí přípravu ploch o rozloze až 280 hektarů pro příchod významného investora. Jeho jméno nezveřejnila. Podle informací v médiích by mělo jít o jihokorejský Samsung, který chce postavit takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut, za 200 miliard korun. Obyvatelé Dolní Lutyně ale v referendu projekt odmítli. Odhlasovali, že zástupci úřadu mají projektu bránit podáváním připomínek.

„Potřebujeme strategické investory do regionu. Druhá věc je, jestli bychom měli lidi takovým neprofesionálním způsobem překvapovat v oblastech, u nichž bylo v minulosti deklarováno, že budou zachovány jako přírodní. To není fér,“ podotýká moravskoslezský hejtman. Dodává, že kraj výsledky referenda respektuje a chce se bavit i o jiných možnostech.

Nová pracovní místa v Dolní Lutyni?

Lucie Kolářová z Úřadu práce v Brně soudí, že pracovní příležitosti by v případné gigafactory našli i lidé z Liberty. „Je část zaměstnanců, kteří by se chtěli dál věnovat hutnictví, ale někteří projevili zájem o další vzdělávání,“ uvedla. Podle hejtmana budou třeba především kvalifikovaná místa, jako jsou seřizovači strojů.

Historik Aleš Zářický, který se zaměřuje na hospodářské a sociální dějiny, upozorňuje, že Dolní Lutyně není průmyslová obec a na velký průmyslový závod a s ní spojenou sociální zátěž není připravena. „Zaměstnance i přes velkou nezaměstnanost nenaplníme z místních zdrojů. Přijdou zaměstnanci z různých oblastí. A zatímco jiné obce jsou na to připravené mnohem lépe, viz Karviná, Lazy, Petřvald, Dolní Lutyně na toto připravena historicky není,“ obává se.

Přijetí gigafactory v Dolní Lutyni podle zástupců kraje i odborů navíc nijak nepomohlo jednání státu s občany, kterým projekt vysvětloval prý poněkud arogantně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V centru Prahy protestují tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Protestují proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrují i proti dalším krokům ministra kultury Ota Klempíře (za Motoristy) a žádají jeho rezignaci či odvolání. Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR.
před 42 mminutami

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 1 hhodinou

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 6 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 7 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 11 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
včera v 14:47
Načítání...