Zastupitelé Písku chtějí nový plavecký stadion. Opravu staré haly komplikuje referendum

Písek bude pokračovat v přípravě výstavby plaveckého stadionu. Odhadované náklady se dostaly už přes půl miliardy korun. O pokračování projektu, který Písek řeší už několik let, rozhodli v pondělí zastupitelé na mimořádném zasedání. Jedním z návrhů bylo od projektu ustoupit a investovat do modernizace současného plaveckého stadionu.

„Pevně věřím, že projekt dotáhneme do konce. Pokud bychom chtěli akci zastavit a místo toho investovat do modernizace současného bazénu, museli bychom se nejdříve vyrovnat s platným referendem,“ řekl písecký starosta Michal Čapek (ANO).

Otázky kolem bazénu Písek, ve kterém žije skoro 31 tisíc lidí, řeší přes deset let. V roce 2013 se proto konalo referendum. Lidé v něm závazně rozhodli, že současný plavecký areál u Otavy z 80. let minulého století kazí vzhled historického centra města, a proto muselo město pro plánovaný nový bazén hledat jiné místo.

„Pokud bychom se nyní chtěli vrátit k otázce modernizace současného plaveckého stadionu, museli bychom vypsat nové referendum, které by rozhodnutí z roku 2013 zrušilo. Jedna věc je, že by to celý proces zase o nějaký měsíc zpozdilo. Ale mnohem důležitější je, že podle mého názoru by byla účast u referenda nízká, nesplnila by potřebné minimum, a tím pádem by neplatilo a nic nevyřešilo,“ řekl Čapek.

Město vybralo pro stadion jinou lokalitu

Nový stadion měl být v areálu bývalých Žižkových kasáren, radnice ale nakonec vybrala místo pod lesnickou školou. Podle původního projektu má být v novém areálu v kryté části kromě pětadvacetimetrového bazénu také vířivka nebo tobogán. Ve wellness sekci vznikne saunový svět se čtyřmi různými saunami a ochlazovacím bazénkem na střeše. Kromě toho projekt počítá s parkovištěm asi pro 140 vozů.

V současném plaveckém areálu u Otavy funguje velký vnitřní bazén, venku je brouzdaliště a jeden menší bazén.

Někteří písečtí zastupitelé dlouhodobě poukazují na to, že náklady na výstavbu areálu jsou příliš vysoké. „Ano, původní odhad byl kolem 250 milionů korun. Ale za ty roky, kdy se město problematikou zabývá, ceny ve stavebnictví výrazně stouply,“ uvedl starosta.

Čapek dodal, že nyní Písek vypíše výběrové řízení na projekt. „Pokud všechno půjde hladce, odhaduji, že nejbližší možný termín pro začátek prací je druhá polovina příštího roku,“ řekl. Radnice má na stavbu plaveckého stadionu našetřené peníze. Čapek dodal, že Písek se pokusí také získat peníze z dotačních titulů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 37 mminutami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 1 hhodinou

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 5 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 6 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
včera v 14:47

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52
Načítání...