Za železnou oponu posílal rozhovory s Dubčekem i Havlem. Zpravodaj Hlasu Ameriky opatruje kufr plný unikátních nahrávek

V šestnácti letech napsal poprvé o Alexanderu Dubčekovi, o dva roky později navštívil Jolyon Naegele Československo. V roce 1980 se přestěhoval do Evropy a začal pracovat v Hlasu Ameriky, informoval o dění za železnou oponou. Dnes žije bývalý americký novinář nedaleko Prahy. Doma je prý stejně tady jako v Kosovu, Německu nebo Velké Británii.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Američan Jolyon Naegele zdědil po rodičích toulavé boty. Jeho matka byla Britka, otec Němec a Jolyon se jim narodil v New Yorku. Studoval ve Washingtonu, Londýně a Itálii. V roce 1980 se přestěhoval do Evropy. Začal pracovat v Hlasu Ameriky a informoval o dění za železnou oponou. „Samozřejmě, jakmile jsem vstoupil do Hlasu Ameriky, většina mých přátel mi řekla, že nechtějí riskovat svou budoucnost, kariéru, možnosti pro děti, a tak že dokud budu u Hlasu Ameriky, tak se mnou nebudou v pravidelním styku,“ vzpomíná Jolyon Naegele.

Do Evropy se přestěhoval, aby poznal krajinu svých předků. „Byl jsem zvědav, jaká byla ta Evropa před válkou, před tou modernizací, amerikanizací, globalizací, a to jsem našel v Československu a ještě v Polsku a v Rumunsku. Tam jsem dokonce zažil ještě středověk,“ vysvětluje bývalý novinář.

Mladý Jolyon Naegele
Zdroj: soukromý archiv Jolyona Naegeleho

Herci Divadla na provázku byli hodně zajímaví

Ve Vídni začal pracovat jako hospodářský zpravodaj firmy Business International. Lepší kamarády si ale našel při svých cestách za železnou oponu. O pár let později začal spolupracovat s Hlasem Ameriky. „Vídeň na mě udělala tehdy dojem velmi kulturní, ale vídeňská společnost byla ještě uzavřenější než ta pražská. V Brně jsem ten problém neměl, tam mi bylo líp. Ale bylo to čistě soukromého charakteru. Už druhý večer v Československu jsem se seznámil s herci Divadla na provázku. Ta jména tehdy mi nic neříkala, ale byli hodně zajímaví a originální,“ vzpomíná Jolyon.

Nahrávám video

Státní bezpečnost ho měla v hledáčku stále

Hlas Ameriky byla rozhlasová stanice, jejímž cílem bylo přinášet nezávislé zprávy v zemích, ve kterých neexistovala svobodná média. Jolyon natáčel rozhovory o hospodářství, náboženství, ekologii i politice. Nebyl placen za kritizování režimu za oponou. Měl dělat pouze poctivou novinářskou práci. A proto na každou jeho návštěvu v Československu dohlíželi agenti Státní bezpečnost s fotoaparáty.

Rozhovor s A. Dubčekem
Zdroj: soukromý archiv Jolyona Naegeleho

„Šel jsem po zprávách, které byly zajímavé, které měly zpravodajskou hodnotu. Že je to něco důležitého, zajímavého, že má smysl o tom psát. Třeba případ zabití československého občana Františka Faktora na státní hranici. To pro mě nebyla jenom jedna věta, že byl někdo zabit na hranici. Ten člověk byl zabit československými pohraničníky na území Rakouska. To pro mě bylo sakra důležité. Potom opakované zadržení a šikanování disidentů, spory uvnitř církve,“ popisuje bývalý zpravodaj.

Jolyon se už jako třináctiletý Newyorčan zajímal o život ve východním bloku. V šestnácti letech napsal školní referát o významu Alexandera Dubčeka pro tehdejší Československo. „Pro mě byl nejzajímavější rozhovor s Havlem po jeho propuštění, jak se změnilo Československo během jeho uvěznění,“ říká Jolyon. Václava Havla viděl poprvé zhruba v roce 1982, mluvil s ním v roce 1986. „Ta společnost, která byla na dlouhá léta zahnána do stavu apatie a letargie, jako by se začínala probouzet,“ zní z kazety hlas Václava Havla.

S Václavem Havlem
Zdroj: soukromý archiv Jolyona Naegeleho

Doma nejsem nikde, všude je mi dobře

Po sametové revoluci se Jolyon Naegele stal politickým poradcem Organizace spojených národů v Kosovu. Nyní asi natrvalo přesídlil do Česka. „Necítím se doma asi nikde. V New Yorku nežiji už čtyřicet let. Ale je mi dobře, když jsem tam, je mi dobře, když jsem tady, je mi dobře, když jsem v rodném městě mého táty ve Stuttgartu, je mi dobře v Londýně, odkud pochází maminka. Bylo mi dobře i v Kosovu, kde jsem prožil čtrnáct let. Teď jsem tam nebyl dva roky a už se mi po Kosovu stýská,“ uzavírá Jolyon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 29 mminutami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 8 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 9 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami
Načítání...