Jihomoravští zastupitelé rozhodli o transformaci devíti krajských nemocnic z příspěvkových organizací do vertikálního holdingu. Každá nemocnice si ponechá vlastní vedení i odpovědnost. Rozvoj a investice bude řídit mateřská akciová společnost Jihomoravská zdravotní. Odboráři s transformací nesouhlasí, obávají se zejména dopadů na odměňování pracovníků a jejich jistoty. Protestovat přišli i na jednání zastupitelstva.
O plánovaných změnách informoval Jihomoravský kraj koncem loňského roku. „Důvodem je snaha o větší stabilitu a efektivitu zdravotnického systému, zejména v kontextu demografických změn,“ uvedl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
„Populace rychle stárne, přibývá chronických pacientů a roste potřeba dlouhodobé péče oproti akutní. Abychom na to mohli v krajském zdravotnictví reagovat, potřebujeme odborný tým s detailními informacemi o našich nemocnicích,“ vysvětlil Grolich v prosinci. Privatizaci nemocnic vyloučil.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče a Lékařský odborový klub minulý týden zahájily kampaň proti plánované transformaci krajských nemocnic. Zaměstnanci se obávají zejména dopadů na odměňování a pracovní jistoty.
Opozice nejprve neúspěšně usilovala o stažení bodu z programu, poté většinou hlasovala proti. Kritizuje například to, že se změnou nesouhlasí část zdravotnických odborů. Tři zastupitelé se zdrželi hlasování.
Pracovník ani pacient to nepozná, slibuje hejtman
Podle kraje současný model samostatných příspěvkových organizací omezuje možnosti jednotného strategického řízení nemocnic a komplikuje koordinaci v oblastech, které je účelné řídit centrálně. V rámci vertikálního holdingu si každá nemocnice ponechá vlastní vedení, odpovědnost i identitu, strategický rozvoj či velké investice však bude řídit mateřská společnost. Transformace má být dokončena v roce 2028.
„Víme, jaké výzvy před námi stojí. Zdravotnictví v celé republice bude čelit stárnutí populace a musí reagovat na změny i nové technologie. Dnes kraj nemá dostatečné odborné kapacity pro detailní strategické řízení,“ uvedl hejtman Grolich.
Zdůraznil, že změna není privatizací a neznamená propouštění, snižování odměn, rušení výhod ani omezení dostupnosti péče. „Nebude to mít vliv na každodenní provoz nemocnic. Pokud se změní právní forma, pracovník ani pacient to nepozná,“ ujistil.
Odbory varují před zásahem do platů a jistot
Proti změně na zastupitelstvu protestovalo několik desítek odborářů. Podle nich transformace nepřinese deklarované výhody, naopak může ohrozit stabilitu zařízení i jistoty zaměstnanců. Současný model považují za funkční a jednotné řízení lze podle nich zajistit i ve stávající struktuře. Jihomoravská zdravotní se už nyní může podílet na nastavování pravidel, metodik či vyjednávání s pojišťovnami, uvedli. Obávají se také snížení mezd a ztráty některých benefitů.
„Snažili jsme se opakovaně panu hejtmanovi sdělit, že je potřeba řešit jiné věci. Že je potřeba řešit to, že nemocnice jsou podfinancované, že mají málo peněz na péči, ale to zatím nikdo slyšet nechce. A když jsou nemocnice podfinancované, je nejjednodušší sáhnout na platy. Všechny příplatky, například za přesčasy, se musí dohodnout. A když nejsou peníze, dohoda se dělá těžko,“ namítla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
„My se teď s kolegy z jednotlivých odborových organizací zaměříme na kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouvy,“ dodala Žitníková. „Co se bavím s lidmi, tak stoprocentně nesouhlasí s akciovou společností. Pokud boudou nemocnice jako akciovka, půjdou do Brna, do fakultních nemocnic, kde budou mít větší jistoty a lepší mzdové ohodnocení,“ řekla předsedkyně odborové organizace Nemocnice Vyškov Eva Plotěná.
Podle Grolicha neplatí, že by zdravotníkům v akciové společnosti klesly platy, a to ani o částky, které uvádějí odbory, tedy mezi osmi a třinácti tisíci korunami. „Platy zůstanou stejné a budou normálně růst,“ ujistil. „Je vidět, že přestože v akciových společnostech neplatí tabulkové platy, zdravotní sestry jsou tam odměňovány lépe,“ poznamenal.
Opozice mluví o riziku privatizace
Protest odborářů podpořil i opoziční klub ANO v čele s ministryní financí a předsedkyní jihomoravské organizace hnutí Alenou Schillerovou. Podle ní kraj změnu zavádí bez relevantních důvodů, dostatečných podkladů a proti vůli nejméně dvou tisíc zaměstnanců.
„Vnímáme to jako pomyslný první krok k privatizaci veřejného zdravotnictví v Jihomoravském kraji. Stojíme za lékaři, sestrami i veškerým zdravotním a administrativním personálem nemocnic. Nemůžeme riskovat, že se jejich odměňování vymkne platovým tabulkám a bude určováno kdovíjak,“ prohlásila Schillerová.
Milan Vojta (ANO) kritizoval, že kraj změnu dostatečně nekomunikoval se zaměstnanci ani odbory a nezískal podporu opozice. Podle něj kraj opakuje chyby z roku 2022, kdy pokus o převod do jedné akciové společnosti narazil na odpor.
K otázce komunikace předsedkyně představenstva Jihomoravské zdravotní Vladimíra Danihelková připomněla, že se spolu s vedením kraje setkali už koncem loňského roku s řediteli nemocnic, zástupci odborů i opozice. Po Novém roce transformaci prezentovali také ve všech krajských nemocnicích a jednali i s řediteli brněnských nemocnic.
„Snažili jsme se být transparentní. Jsme si vědomi, že jde o velkou změnu, ale je nezbytná,“ dodala. Podle Grolicha je třeba počítat s tím, že část zaměstnanců bude proti, pokud trvá na zachování příspěvkové organizace.
Ředitel největší krajské nemocnice ve Znojmě Miroslav Kavka transformaci vítá. „Jsem rád, že k tomu došlo. Tým Jihomoravské zdravotní teď bude připravovat veškeré kroky, legislativní, ekonomické, vztahy s pojišťovnami. Pak to předloží jednotlivým nemocnicím k řešení. Já jsem opakovaně předeslal, že by bylo dobré, aby Nemocnice Znojmo, protože je největší v kraji, prošla transformací jako první,“ řekl Kavka.
Transformace krajských nemocnic je tématem už několik let. Proti pokusu z roku 2022 o převod do jedné akciové společnosti se zvedla vlna kritiky ze strany opozice i odborů. Zdravotnické odbory převod zařízení na akciové společnosti dlouhodobě odmítají a upřednostňují příspěvkové organizace.
