Vzorky vody odebrané u výpusti valašskomeziříčské chemičky Deza i z potoků, které areálem protékají, byly v den otravy řeky Bečvy v pořádku. U vsetínského okresního soudu, který se případem otravy zabývá, to řekl vedoucí provozu vodního hospodářství v chemičce Karel Onderka. Standardně je podle něj pracovník podniku odebral ráno, následně dvakrát odpoledne, kdy už ve firmě o ekologické havárii věděli. Onderka připustil, že s odpadními vodami s obsahem kyanidu a šestimocného chromu, které otrávily ryby v řece, Deza také nakládá. Z otravy Bečvy z 20. září 2020 je obžalovaná firma Energoaqua spolu se svým ředitelem Oldřichem Havelkou.
Odpadní vody podle Onderky z areálu chemičky Deza z holdingu Agrofert odcházejí jedinou výpustí, u níž byly vzorky odebrány. Den po havárii se u ní byl Onderka spolu s pracovníky České inspekce životního prostředí a odboru životního prostředí valašskomeziříčského městského úřadu podívat. „Byly tam řasy a živé ryby,“ prohlásil.
Deník Referendum v minulosti napsal, že se v den otravy Bečvy v Deze stala havárie. Podle deníku se incident stal v kaustifikační jednotce, z níž unikla směs toxických látek, která stekla do dešťové kanalizace. Deza na to tehdy reagovala prohlášením, že šlo o provozní událost, která nemohla být příčinou otravy ryb. Dešťová voda z areálu Dezy podle Onderky směřuje do dešťové zdrže, kde se na vstupu a výstupu vzorkuje. „V případě, že je v pořádku, teče do lagun. Pak se čerpá do areálu, kde se používá jako provozní a technologická voda,“ popsal Onderka.
Do řeky podle něj Deza dešťovou vodu nevypouští. „Událost na kaustifikační jednotce neměla na vodní hospodářství žádný vliv,“ je přesvědčen Onderka. Dešťová voda podle něj po úniku látek směřovala do jímky, ochranného valu a následně na chemické a biologické čištění. „To máme přes tři dny, než to projde celým tím procesem,“ uvedl.
Výpust chemičky Deza je blíže místu úhynu prvních ryb než výpust firmy Energoaqua, která je z otravy Bečvy z 20. září 2020 spolu se svým ředitelem Oldřichem Havelkou obžalovaná. S odpadními vodami s obsahem kyanidu a šestimocného chromu nakládá i Deza, jak připustil svědek Onderka.
Podle státního zástupce Jiřího Sachra způsobila Energoaqua znečištění Bečvy kyanidy a šestimocným chromem minimálně na 37 kilometrech řeky. Zmocněnec firmy Vladimír Kurka i Havelka vinu odmítli. Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí Havelkovi až pět let vězení, společnosti až zákaz činnosti.
Úhyn více než 39 tun ryb
Energoaqua spravuje tovární areál v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Zajišťuje v něm i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Právě tímto kanálem se podle Sachra znečištění do řeky dostalo. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb.
Svědek Václav Svozil, jednatel společnosti Rotumo, která v areálu bývalé Tesly také působí, ve své svědecké výpovědi odmítl, že by otrava mohla pocházet odtamtud. „Není možné, aby to šlo z Tesly. To je absurdní,“ řekl Svozil.
U soudu vypovídal i Jan Walder, vodohospodář firmy ON Semiconductor, která v době havárie odvážela do společnosti Energoaqua k vyčištění odpadní vodu s obsahem šestimocného chromu. Podle Waldera šlo o jeden takzvaný IBC kontejner za tři až čtyři měsíce. Kontejner má objem tisíc litrů. Čištění takových vod je podle Waldera technologicky docela jednoduché. „Byli jsme si jistí, že k znečištění od nás nedošlo,“ řekl Walder.
Zástupci obžalované firmy tvrdí, že první ryby začaly hynout asi 3,5 kilometru od vyústění společnosti Energoaqua a je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla ona. „Pod naší vyústí byly 20. září živé ryby,“ řekl Havelka. Také někteří rybáři a vědci se domnívají, že zdroj znečištění musel být blíže k místu nálezu prvních leklých ryb. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím až po Přerov. Hlavní líčení by mělo pokračovat 15. března.
