Vzorky Mendelovy DNA z vlasu a ostatků z hrobky se shodují, potvrdilo zkoumání

Nahrávám video
Výzkum ostatků G. J. Mendela
Zdroj: ČT24

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zveřejnili první výsledky výzkumu DNA Gregora Johanna Mendela. V první fázi museli identifikovat, že jde opravdu o Mendelovy ostatky, což se podařilo. Zjistili také například výšku, velikost mozku nebo bot otce genetiky. Ostatky vědci ze společné hrobky vyzvedli se svolením Augustiniánského řádu v červnu. Od té doby je zkoumají.

Výzkum znamenal spolupráci odborníků několika součástí Masarykovy univerzity. Zapojeni byli vědci z filozofické, přírodovědecké a lékařské fakulty a pracoviště CEITEC. Práce na archeologickém výzkumu augustiniánské hrobky probíhaly v červnu a trvaly zhruba dva týdny.

Rakev, ve které byly následnými analýzami identifikovány ostatky samotného G. J. Mendela, zasahovala pod základy hrobky, takže se archeologové dostali při práci až do hloubky dvou a půl metrů. „V průběhu vykopávek se ukázalo, že hrobka je půdorysně mírně posunutá. Museli jsme proto vymýšlet technické postupy, aby se nám podařilo vyjmout cínovou rakev v celku a nepoškodila se,“ popsal ředitel a hlavní archeolog z ústavu Archaia Brno Marek Peška.

Do hrobu museli vědci jít ve speciálních oblecích a rukavicích. Nástroje musely být čisté, bez kontaminace jakoukoliv DNA. „Vzorky z ostatků, které jsme odebírali ještě na hřbitově, jsme umístili do lednice. Po převozu do laboratoře se pak uložily do mrazáku, aby se nízkou teplotou zastavily všechny nepříznivé vlivy jako oxidace nebo působení bakterií a plísní,“ popsala Eva Drozdová z laboratoře biologické a molekulární antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Následoval převoz ostatků do laboratoří CEITEC Masarykovy univerzity a hodiny vědecké práce, které směřovaly k jejich identifikaci. 

Ze stěrů z věcí G. J. Mendela –⁠ brýlí, nože, knih, roubovací sady, hole a mikroskopu –⁠ které poskytlo opatství, se podařilo získat biologický materiál. Ten vědci porovnali s DNA z ostatků z hrobky a pravděpodobnost toho, že opravdu zkoumají ostatky G. J. Mendela, se blíží stu procent.

Vznikne podobizna Mendela

Moderní technologie vědcům pomohou vytvořit i podobiznu Mendela. „Pomocí biometrických údajů lebky, takzvanou superprojekcí, přesně vytvoříme obličej a srovnáme jej s obrazy a fotografiemi. Poslouží nám to nejen k porovnání věrnosti obrazů, ale také to bude další důkaz o identitě Mendela,“ vysvětlil člen výzkumného týmu a odborník z Centrální laboratoře genomiky na CEITEC Filip Pardy.

Vědci také nechali naskenovat ve 3D Mendelovu kostru, takže budou mít modely jeho pozůstatků. „Kostra však není úplně dobře zachovalá. Zachovala se horní část těla do pasu, ale dolní končetiny a pánev jsou zachované špatně. Kosti totiž patrně poškodila tuková tkáň z břicha. I přesto však dokážeme odhadnout výšku Mendelovy postavy na 168 centimetrů a jeho tělesnou konstituci. Změřili jsme například i podrážku bot, která měla 27 centimetrů,“ upřesnila Eva Drozdová a dodala, že Mendel měl nadprůměrnou mozkovou kapacitu. 

3D sken Mendelovy lebky
Zdroj: Masarykova univerzita

Výsledky bádání budou zveřejňovány postupně

„Vzhledem k náročnosti celého projektu se bude veřejnost dozvídat výsledky bádání postupně i v průběhu příštího roku, kdy v červenci vyvrcholí oslavy 200. výročí narození G. J. Mendela,“ vysvětlila vedoucí výzkumu Šárka Pospíšilová, která je také genetičkou. Mendelovy ostatky budou zpět do hrobky pietně uloženy 5. listopadu. 

Na Masarykově univerzitě zahájily oslavy výročí narození otce genetiky Mendelovy dny. V příštím roce budou akce pokračovat výstavou v Mendelově muzeu, spoluprací na mezinárodní konferenci o genetice a Festivalu Mendel.

Narodil se v Hynčicích 20. července 1822 do rodiny drobných zemědělců. Původně se jmenoval Johann Mendel. Ve svých devatenácti letech ale vstoupil do augustiniánského kláštera a přijal jméno Gregor. O čtyři roky později byl vysvěcen na kněze řádu augustiniánů.

Mezi lety 1851 až 1853 studoval na vídeňské univerzitě. Tam také navštěvoval přednášky rakouského fyzika a matematika Christiana Dopplera a také Franze Ungera, který byl významným paleontologem a botanikem.

Následující rok pak začal v opatství na tamní zahradě provádět pokusy s hybridizací hrachu. Ty ukončil v roce 1863 a za dva roky začal na stejné téma přednášet. Po jejich skončení se také začal věnovat meteorologii a včelaření. Umřel 6. ledna 1884 v brněnském klášteře. Byl pochován na Ústředním hřbitově v Brně do hrobky augustiniánů. Rekviem v kostele dirigoval Leoš Janáček. Jeho práce byla objevena až o šestnáct let později.

G.J.Mendel
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 56 mminutami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...