Vytěženo. Havíři z Dolu Lazy v Orlové vyvezli poslední vozík s černým uhlím

Havíři z Dolu Lazy v Orlové na Karvinsku vyvezli poslední vozík s černým uhlím. Téměř po 130 letech tak v tomto dole skončila těžba. Z více než tří set zaměstnanců jich v dole zůstane pracovat ještě zhruba sto. Budou mít na starost jeho útlum a likvidaci. Postupný útlum čeká i ostatní doly v bývalém Ostravsko-karvinském revíru.

Uhlí tam těží ještě ve čtyřech dolech: Darkov, ČSA, ČSM-Sever a ČSM-Jih. V Dole Lazy těžba skončila, protože už tam firma vydobyla všechny ekonomicky rentabilní zásoby. Investice do otevření nových slojí by přišly na miliardy, což si OKD nemůže dovolit.

Zhruba stovka zaměstnanců z celkových tří set v Dole Lazy ještě zůstane. „Zbývající zaměstnanci buďto odejdou do hornického důchodu, nebo je využijeme v našich jiných provozech,“ řekl předseda představenstva a výkonný ředitel OKD Michal Heřman.

V Orlové bude i nadále v činnosti povrchová část, firmě by se ekonomicky nevyplatilo přestěhovat šrotiště. Technická likvidace dolu by podle předběžných plánů měla skončit do roku 2023, práce budou stát desítky milionů korun. 

Uhlí jako suvenýr

Na vyvezení posledního vozíku se ve čtvrtek na Důl Lazy přišly podívat dvě stovky bývalých i současných zaměstnanců. Hrála k tomu hornická dechovka a zpívala se hymna Dolu Lazy. Když havíři vozík vytlačili ven, lidé se u něj fotili a kousky uhlí si odnášeli na památku.

„Nastoupil jsem tady na šachtě v roce 1977 jako mladý, patnáctiletý, a dneska je to 43 let. Mám trošku smutek v srdci, že to tady končí, já jsem s tím podnikem žil celý život,“ řekl Tomáš Galik, který už má nárok na důchod. 

Postupný útlum čeká i ostatní doly, ale harmonogram dalšího zavírání zatím firma nezveřejnila. Dříve se hovořilo o ukončení těžby v posledním dole v regionu v roce 2024. Aktuálně v dolech pracuje přibližně ještě osm a půl tisíce lidí.

„Během několika měsíců by mělo být jasné, jaká je strategie OKD pro příští roky. Závisí to jednak na světových cenách uhlí, závisí to na kondici OKD, závisí to na kondici našich klíčových zákazníků v regionu, případně mimo region,“ řekl ředitel s tím, že ceny uhlí od počátku roku klesají.

Před třiceti lety pracovalo v dolech skoro sto tisíc lidí

Velké zavírání nerentabilních dolů začalo v tehdejším Ostravsko-karvinském revíru po změně režimu v 90. letech minulého století. S tím bylo spojeno i velké propouštění. Ještě v roce 1990 mělo OKD téměř 98 tisíc zaměstnanců, o deset let později jich bylo už jenom kolem dvaceti tisíc.

Těžba v Dole Lazy, který se dřív jmenoval Nová jáma, začala v roce 1892. V té době šlo o největší a nejmodernější důl s roční kapacitou těžby 500 tisíc tun uhlí. Dodnes se v něm vytěžilo skoro 146 milionů tun suroviny. Za socialismu důl nesl jméno Antonína Zápotockého, po změně režimu byl přejmenován na Důl Lazy.

Těžební společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Její loňská produkce činila 4,62 milionu tun. Majitelem společnosti je od loňska prostřednictvím podniku Prisko stát.

  • Už za socialistické éry se uzavřela část šachet, jiné ale naopak vznikly, jako třeba Paskov a Staříč ze 60. a 70. let. V roce 1990 fungovalo v ostravsko-karvinském revíru 13 šachet a OKD zaměstnávaly na 104 tisíc lidí. Po listopadu 1989 přišlo postupné uzavírání neefektivních provozů, doprovázené propouštěním. V roce 1992 měly OKD přes 72 tisíc zaměstnanců, o dva roky později pracovalo v devíti dolech přibližně 50 tisíc lidí. V roce 2017 v OKD i se zaměstnanci dodavatelských firem pracovalo zhruba jedenáct tisíc lidí, koncem roku 2019 asi o dva tisíce méně.
  • Za posledních třicet let skončila těžba například v dolech Jan Šverma (1992), Heřmanice (1993), Odra (poslední důl na území Ostravy, 1994), Julius Fučík (1998) nebo Barbora (2002). V lednu 2007 vyjel poslední vozík s uhlím z dolu Dukla v Havířově a v Dole Paskov byla těžba ukončena 31. března 2017. V Dole Lazy skončila těžba 28. listopadu 2019.
  • V srpnu 2019 začaly OKD zasypávat první ze dvou uzavřených jam Dolu Paskov ve Sviadnově na Frýdecko-Místecku. Jámy jsou hluboké 600 a 900 metrů. V podzemí Dolu Paskov stále zůstává podle odhadů několik milionů tun uhlí.
  • V někdejším ostravsko-karvinském revíru se nyní těží uhlí už jen v karvinské části, a to v dole ČSM. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 23 mminutami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 8 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 9 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami
Načítání...