„V uniformě mu to ohromně slušelo.“ Ludmila Klaudová vzpomíná na milovaného letce Fajtla

V prosinci loňského roku oslavila Ludmila Klaudová 101. narozeniny. Loni na jaře šila roušky a v březnu dostala první dávku očkování proti koronaviru. Ještě v osmdesáti letech se aktivně věnovala horské turistice a na kole jezdila do svých sedmadevadesáti. Bývalá učitelka vzpomíná na setkání s prvním československým prezidentem T. G. Masarykem i na svou první lásku Františka Fajtla, který byl stíhacím pilotem britského královského letectva RAF.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Ludmila Klaudová se narodila v roce 1919 ve Veselí nad Moravou, kde žije dodnes. Když jí byly dva roky, rodinu poznamenala tragédie.

„Zavraždili nám maminku. Byly jsme se sestrou rozdělené, jedna byla u jedněch stařečků, druhá u druhých. A co tatínkovi zbývalo než se rychle oženit? Tak si vzal maminku z Domanína. Byla velice hodná, nedělala rozdíly,“ vypráví Klaudová.

Vzpomíná na událost, kterou začíná pamětní kniha Veselí, návštěvu prvního československého prezidenta Tomáše Garigua Masaryka. „Jel vlakem, moje sestra měla zlomenou nohu, takže jsme ji dali na lehátku ze zahrady až k trati a on jí dokonce zamával,“ líčí. Místní vítali prvního prezidenta v krojích na nádraží. „To byl krásný zážitek, že nám pan prezident zamával.“

Návštěva T. G. Masaryka ve Veselí nad Moravou
Zdroj: MÚ Veselí nad Moravou

Fajtla si nakonec nevzala

Po studiu odborné školy pro ženská povolání působila Ludmila Klaudová v Olomouci jako vychovatelka v rodině. Bylo jí devatenáct, když tam potkala svou první velkou lásku, Františka Fajtla, budoucího válečného hrdinu, stíhacího pilota britského královského letectva RAF. Tehdy v Olomouci sloužil u 2. leteckého pluku.

„Ještě neměl fousy. V uniformě mu to velice slušelo. Tak to víte, to se mi líbil,“ směje se. „Hodně jsme chodívali na letiště, tam byly krásné vycházky. Měla jsem ho ráda, byl to prostě gentleman.“

Pak přišlo rozloučení. „Nejdřív jsem nevěděla, že odchází za hranice. Pak si přišel pro věci a oznámil nám, že odjíždí. Když se (po válce) vrátil, tak mi ještě napsal dopis, že mě navštíví, že musí napřed za rodiči, ale holky byly šikovnější než já a odvedly mi ho. Pak se oženil a já už jsem se s ním nesešla,“ popisuje.

František Fajtl bez plnovousu
Zdroj: VHÚ Praha

Kniha Sestřelen byla nejoblíbenější

Přečetla ale všechny letcovy knihy. „Byla jsem na něho pyšná a hodně jsem ty knížky půjčovala a vždycky jsem k tomu musela přidat, že to je moje veliká láska. Nejvíc ta kniha Sestřelen, ta je nejvíc ohmataná, protože je tak zajímavě psaná, že jsem ji nejvíc půjčovala.“ 

Sestřelen byl František Fajtl německou Luftwaffe nad Francií. Přežil a vrátil se do Anglie. A jako první Čechoslovák velel britské královské peruti. Díky svým zásluhám a respektu ostatních mohl, jako jeden z mála pilotů RAF, nosit plnovous.

A zatímco její milý bojoval, ona druhou světovou válku strávila s rodinou v Moravském Písku u sestry. „Bydleli jsme celá rodina ve sklepě, matrace jsme měli poskládané na zemi. Maminka věčně sháněla nějaké živobytí,“ popisuje.

Ve školce v Hroznové Lhotě začínala Ludmila jako učitelka, pak se stala ředitelkou. „To byly nejkrásnější chvíle. Působit na vesnici, to si nikdo nedovede představit, to je jak jedna rodina. Na hody mě zvali, když se někomu narodilo dítě, už jsme ho byli navštívit. Velice se mi tam líbilo,“ říká.

V Hroznové Lhotě učila patnáct let, pak se vrátila zpět do Veselí. „To jsem vám ještě neřekla, že jsem hrozně ráda lyžovala. Vždycky když jsem jela z kopečka dolů, tak jsem křičela, utečté, utečté. A říkám vám, věčně jsem seděla na zemi, tak mně říkali žluté nebezpečí. Ale pak jsem se to naučila,“ směje se.

Nahrávám video

Ve sto letech šila roušky

Také ráda cestovala. „Byla jsem v Itálii, na Vesuv jsem vylezla, když mi bylo osmdesát. Mladé holky zůstaly dole a já jsem si říkala, no když už jsem tady, tak musím prožít všechno,“ popisuje.

Na kole jezdila až do 97 let. „Pak mi kolo zabavili, já bych jezdila ještě dnes,“ usmívá se. Teď chodí alespoň na krátké procházky. Svou životní vášeň, šití, proměnila loni v pomoc, kdy ve svých sto letech šila roušky kvůli epidemii. A stále ráda čte, nejen knihy Františka Fajtla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 11 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 12 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami
Načítání...