V šedesátém osmém ho zavalila lavina, o pár měsíců později málem ruské tanky

Nahrávám video
Týden v regionech: Petr Badalík
Zdroj: ČT24

Jako vysokoškolák odjel Petr Badalík v prvním ročníku VUT v roce 1967 na školní lyžařský kurz na Slovensko, kde společně se spolužáky a instruktory skončil pod lavinou. Šest lidí tenkrát pod sněhem zahynulo. O necelý rok později se dostal do další nebezpečné situace v srpnu 1968, kdy s kamarádem zaznamenali na film příjezd okupačních vojsk armád Varšavské smlouvy do Brna. Filmy pak dostali do Vídně, kde je odvysílala rakouská televize.

Vyrostl v Mělčanech u Dolních Kounic v rodině národních socialistů. Odmaturoval, v devatenácti se stal vysokoškolákem. „V šedesátém sedmém jsem nastoupil na VUT v Brně na elektrotechnickou fakultu a v lednu byl povinný zimní výcvikový kurz v lyžování. Říkám povinný, ale byli jsme rádi, že tam jedeme, protože jsme se na to těšili,“ vzpomíná.

„Byli jsme rozděleni do družstev. Já jsem měl kliku, že jsem se dostal do prvního, protože jsem nebyl na lyžích poprvé. Bylo zamračeno, nebylo nejlepší počasí. Nastoupili jsme na sjezdovku, tehdy nebyly žádné rolby, takže jsme šlapali sjezdovku, vyšlapali jsme to až navrch,“ popisuje.

„Najednou se ozval takový divný zvuk a s námi byl vynikající instruktor, byl to student pátého ročníku elektrofakulty Zika a ten říká, to je lavina, hoši, jeďte šusem dolů. Tak jsme se otočili a jeli jsme dolů.“

Vyhrabal z laviny sebe i spolužáka

Badalík stihl ujet jen kousek a smetla ho lavina. „Začal nějaký takový kolotoč, natáhlo mě to jak kládu od toho šlepru, ten mně rozřízl zezadu bundu, a pak to skončilo a byl jsem na povrchu, prakticky jsem byl venku ze sněhu, no z jedné lyže mně zbylo asi třicet centimetrů, druhou lyži mně to vzalo i s podrážkou od bot, tehdy byly kožené boty, to nebyly žádné tyto přezkáče, a jedna hůlka mně zbyla,“ popisuje.

„Když jsem se zvetil, šel jsem směrem k chatě, šlápnu a ozvalo se:  ‘Vole, šlapeš mně po hlavě.’ Tak jsem to rozhrábl a byl tam spolužák Beránek, taky byl těsně pod sněhem, tak jsem ho vyhrábl, byl v pořádku, akorát jsme byli samozřejmě otrhaní,“ vzpomíná.

Následovalo hledání dalších zasypaných. Někteří se vyprostili sami, jiným pomohli spolužáci. „Tam byl jeden instruktor, který běžel dolů do Dolného Kubína na běžkách, v tom hlubokém sněhu, protože ta cesta tam byla zavalená,“ vysvětluje.

Výsledek byl tragický. Z asi padesáti lidí přítomných v tu chvíli na svahu jich šest zemřelo, asi dvě desítky se zranily. „Když jsem se vyhrabal ze sněhu a postavil se, tak jsem se rozhlédl dolů a ta louka, která byla předtím plná lidí, tam bylo tak padesát lidí, tak byla prázdná. To bylo hrozné ten pohled dolů,“ vzpomíná pamětník tragické události. Zničený vlek nebyl už nikdy obnoven a sjezdová trať byla zalesněna. Chata „Kubínská hoľa“ o pět let později vyhořela, v současnosti na jejím místě stojí jiná. Na zemřelé tam ale nezapomínají.

Situace v Brně v srpnu 1968
Zdroj: Archiv pamětníka

Jeho záběry odvysílala rakouská televize

K další nebezpečné události se Petr Badalík dostal v srpnu 1968. „U železniční trati ze Šlapanic do Slatiny, kde stával strážní domek, jsme točili provoz na letišti, když přistávala ruská letadla,“ popisuje.

„Ráno jsem pustil rádio a okamžitě jsem věděl, že je to v čudu. Vyjel jsem do Brna, tam jsem zjistil, že se dějí hrozné věci, tam jezdily tanky a vojáci se tam pohybovali. Měl jsem kamaráda, který měl kameru, tak jsem mu říkal, ať mi ji půjčí, ale nezaručuju ti, že ti to vrátím,“ říká.

Točili různé záběry, kde se pohybovali Rusové, i jak se chovali lidé, jak začali všude vylepovat protiruské plakáty. Vznikly tři filmy. Přes jiného kamaráda natočený materiál pak poslali do rakouské televize, se záběry kulek ve fasádě domu Padowetz. „Osazenstvo, které stálo venku u stolku a popíjelo pivo, tak se rozhodlo, že nahází půllitry na sovětské osvoboditele a ti vystřelili dávku z kulometu do zdi nad okny bufetu,“ popsal.

„Tu atmosféru osmašedesátého si umí dnes málokdo představit, to bylo takové těžké zklamání, já jsem nikdy nezažil tak těžké zklamání jak v tom roce,“ vzpomíná.

V životě nelituje ničeho, co udělal a prožil. „Když tady byli komunisti, tak jsem se schoval do té technické oblasti. A jak se to přelomilo, tak od té doby je to úplně nádherné. A myslím si, že lidi mají být čundráci. Žít trochu s přírodou a mít svůj obor, ve kterém budou dobří,“ uzavírá pamětník.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...