V prostoru po Inwestu v Plzni má vzniknout nová čtvrť. Developer žádá o územní rozhodnutí

Nahrávám video

Developerská společnost Ameside z pražské skupiny Amádeus Real požádala o vydání územního rozhodnutí pro projekt nové městské čtvrti v centru Plzně. Zhruba za osm miliard korun ji chce postavit v letech 2024 až 2027 na ploše po zbouraném domě kultury Inwest, jenž byl zdemolován před deseti lety. Vydání rozhodnutí očekává developer letos, stavební povolení by chtěl získat příští rok, řekl spolumajitel skupiny Václav Klán mladší. Původně měl na místě, které nyní slouží jako parkoviště, vzniknout obchodní dům. Ten ale místní odmítli v referendu.

Zatímco ještě v roce 2018 se mluvilo o třech miliardách korun, nyní by výstavba měla stát osm miliard. K tomu, zda má Ameside zajištěné financování, Klán uvedl, že firma má dlouhodobé partnery. „Ale teď je to ještě hodně předčasné. Už v průběhu stavebního řízení k vydání stavebního povolení budeme shánět financování na celý projekt a už v prvním čtvrtletí 2024 bychom chtěli začít se zemními a podobnými pracemi,“ předeslal. Dodal, že Ameside nebude komplex stavět po etapách, ale najednou. Stejně tak ho také otevře. 

Projekt zahrnuje obytné domy se zhruba 150 byty, přes 21 tisíc metrů čtverečních administrativních ploch, hotel se 110 pokoji a asi sto obchodů. Čtvrtina ploch je určena pro občanskou vybavenost, tedy pro sport, volný čas a zábavu. Parkování se zhruba 1500 místy bude v podzemí. Návrhy, jak by mělo vypadat území naproti hlavnímu vlakovému nádraží v Plzni, jsou dílem architektů londýnského studia Chapman Taylor a českého AGE project.

Podle manažera projektu Tomáše Jíchy vzniknou také dvě nové ulice. „Propojíme nádražní předprostor s lávkou, která vede přes Radbuzu a vytvoříme nové spojení Denisova nábřeží s Americkou ulicí, čímž více zprůchodníme toto území,“ nastínil.

„Nedotknutelné jsou podmínky územního plánu či územní studie města a požadovaného funkčního členění jednotlivých bloků nové čtvrti, včetně procentuálních limitů pro obchodní plochy. Nikdo dnes ale kvůli problémům spojeným s pandemií nemůže vědět, jestli kupříkladu bude za pár let ještě dávat smysl hotel, nebo bude i pro město přínosnější, když by bylo v prostoru více bydlení,“ dodal Jícha.

Solární panely a zeleň na střechách

Podle Jíchy půjde v Česku o jeden z prvních velkých developerských projektů, který splňuje parametry environmentální certifikace LEED s nejvyšší klasifikací Gold. Energetická náročnost budov i venkovních prostor bude co nejnižší. „Také banky těmito certifikacemi podmiňují financování,“ podotkl.

Minimálně padesát procent střech bude využito pro zeleň, dešťovou vodu zadrží podzemní nádrž a na střechách budov budou solární panely. Investor podle Jíchy zachová sloupovité duby v ulici U Lázní a platany na Americké třídě. Místo parkoviště u bývalého obchodního domu Prior vznikne veřejné prostranství s novou alejí podél chodníku a další výsadbou ve zpevněných plochách.

Developer, který v roce 2019 podepsal s městem dohodu o společném postupu, dlouhodobě spolupracuje s úřady a techniky města, potvrdil ve středu primátor Pavel Šindelář (ODS). Podle něj půjde o první takto rozsáhlou, koncepčně novou a moderní čtvrť v Plzni po roce 1990.

„Projekt je co do velikosti území nesmírně náročný, a proto věci pomohlo, když jsme si stanoviska vyjasnili při vzájemné diskusi,“ podotkl Jícha. Pandemie koronaviru podle něj přípravy projektu zkomplikovala a zpozdila.

Soudní spor

Slavnostní otevření tehdy moderní stavby kulturního domu se uskutečnilo v lednu 1986. V budově se nacházely obchodní prostory, restaurace nebo Divadlo Miroslava Horníčka. Ve velkém sále se odehrávaly plesy či koncerty. V roce 2002 kulturní dům zasáhly povodně, o devět let později prostory opustili poslední nájemníci.

K zemi šla budova po 26 letech v dubnu 2012. Nový investiční záměr na obchodní centrum Plzeňané v referendu zamítli. Následoval spor mezi tamní radnicí a developerem o zmařenou investici za téměř dvě miliardy korun, který skončil u Nejvyššího soudu. V roce 2018 přišla společnost Ameside s přepracovaným plánem, který vyhovuje nové územní studii města a podmínkám, které plzeňská radnice po investorovi požaduje.

„Najednou jsme na stole měli zbouraný kulturák, díru po něm a soudní spor. V současné době je soudní spor přerušen s tím, že dohoda má jednotlivá ustanovení, kde v okamžiku, kdy dojde k vydání stavebního povolení, se společnost Amádeus zavazuje žalobu zcela vzít zpět,“ sdělil Šindelář.

I nový investiční plán ale našel své odpůrce. Ti se domnívají, že radnice nedodrží to, co si lidé v referendu odhlasovali. To ale primátor odmítá. Tvrdí, že původní projekt obchodního domu je zcela odlišný od toho, co se plánuje nyní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 39 mminutami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 1 hhodinou

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 5 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 6 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
včera v 14:47

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52
Načítání...