V Příkazích na Olomoucku nově stojí historická roubená stodola, řemeslníci ji přesunuli ze Skaličky u Hranic

Veřejnost může nově v areálu Hanáckého muzea v přírodě v Příkazích na Olomoucku navštívit téměř pět set let starou stodolu, která je jedním z nejstarších roubených objektů v Česku. Po náročné rekonstrukci byla do Příkaz převezena ze Skaličky u Hranic. O přesunu stodoly se rozhodlo už před dvěma lety, jedním z důvodů byla i záchrana památky. Celá akce vyšla na 4,4 milionu korun.

Stodola má rozměry 15,9 krát 7,7 metru, jde o specifickou roubenou konstrukci ze štípaných půlkuláčů. Do Příkaz se přemístila v plné podobě. „Transfer je podle odborníků mimořádně vydařený,“ ocenil vedoucí Hanáckého muzea v přírodě Petr Vodešil.

Pro celou akci byl podle ředitele využit tým schopných řemeslníků z Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kteří pracují tradičními postupy a využívají původní materiály. Zachovala se tak i při doplnění nových prvků autenticita celé stavby.

Transfer byl navíc doplněn o přenesení původního mlatu, pro dodržení původní receptury obsahuje i čtyřicet litrů volské krve. „Když byl mlat dokončen, byla stodola i takto cítit, trvalo to řadu týdnů, to aroma nebylo nijak vábné. Mlat je však velice pevný a solidní,“ doplnil Vodešil.

Nejstarší části jsou z roku 1555

Podle generálního ředitele Národního muzea v přírodě Jindřicha Ondruše byla stodola po několik generací v majetku rodiny Vinklárků, která ji nakonec darovala muzeu. Objekt objevil ve zchátralém stavu na jaře roku 2015 jeden z pracovníků muzea, když zkoumal kulturní krajinu a tradiční stavitelství.

Podle odborníků bylo od počátku jasné, že jde o mimořádnou stavbu. Následný dendrologický průzkum prokázal, že nejstarší části stodoly jsou datovány do roku 1555, převážná část do roku 1569 až 1570.

Stavba byla rozebrána ve Skaličce předloni na podzim, její části prošly ve Frenštátě pod Radhoštěm odborným restaurátorským, konzervačním a tesařským zásahem, aby se obnovila stabilita objektu a prvky ze 16. století nebyly dále poškozovány povětrnostními podmínkami. Rozložena byla do nejmenších částí, dožilé věci nahradily nové části vyrobené původní technikou. „Naučit jsme se museli například znovu štípat podélně trámy v délce deseti metrů a v průměru půl metru technikou, která se kdysi dělala,“ doplnil Ondruš.

Loni řemeslníci objekt postupně kompletovali přímo na novém místě za provozu Hanáckého muzea. Stojí nyní na ploše, kde stávala stodola reprezentující původní stavitelství na Hané. „Krásně sem zapadá,“ míní Vodešil. Podle něj má stavba v prostorách muzea nezastupitelné místo a dokládá, jak vypadaly dřevěné stodoly na Hané před masivním rozvojem hliněné architektury v 18. století. Stavbu si mohou návštěvníci prohlédnout v sobotu během celodenního programu s volným vstupem.

Nevěděl jsem, jak ji odstranit, říká původní majitel

Odborníci původnímu majiteli stodoly Antonínu Vinklárkovi doslova vytrhli trn z paty. Objektu se totiž chtěl zbavit, měl dokonce od roku 2011 i demoliční výměr, nevěděl si s ním však rady. „Nevěděl jsem, jakým způsobem to odstranit, protože to bylo v havarijním stavu. Byl jsem pak rád, že přišli pracovníci muzea a zjistili, že jeden trám je starý, a nakonec je stará celá stodola. Trochu jsem to tušil, kdysi jsem si přečetl v kronice, že můj prapradědeček dělal v roce 1640 ve Skaličce rychtáře,“ popsal.

Stavbu jeho rodina využívala po generace. Původně vlastnila až 13 hektarů polností, než byl Vinklárkův otec donucen vstoupit do družstva. „Můj otec by se teď v květnu dožil 101 let, jako kluk tam dělal a vyprávěl mi, jak ve stodole mlátili obilí a uskladňovali ho,“ doplnil Vinklárek. i v posledních letech sloužila stále svému účelu, majitel v ní uskladňoval balíkovanou slámu, protože choval berany. 

Na místě ve Skaličce už nyní podle Vinklárka roste tráva. Nejprve museli zavézt místo zeminou, protože odborníci odvezli i původní mlat. „Zůstala tam tak díra, naštěstí jsem se domluvil se starostkou a místo jsme zavezli hlínou ze stavby víceúčelového hřiště. Pak jsem to zasel a nyní už to tam seču,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 10 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 11 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami
Načítání...