Časovou schránku z dob rakouské monarchie ukrývaly zdi více než 120 let staré nemocniční budovy zvané Franz Josef v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. Kovový box s dokumenty a předměty z konce 19. století objevili dělníci při demolici této budovy, na jejímž místě vnikne nový pavilon. Skříňka obsahovala zprávy o stavbě staré budovy, zdravice budoucím generacím, pamětní medaile i mince. Předměty prozkoumají odborníci.
Kovovou kazetu s dokumenty a předměty pocházejícími z konce 19. století, kdy na českém území vládl František Josef I., objevili dělníci ve středu za mramorovou pamětní deskou ve vestibulu hlavního vstupu do staré budovy.
Nález kovové kazety byl podle Fritschera velmi překvapivý, jelikož o schránce neměl nikdo sebemenší tušení. K otevření tubusu byli proto společně se zástupci vedení nemocnice přizváni památkáři.
V kazetě byly vedle zdravice z 16. listopadu 1896, kdy byla budova dokočena, uloženy seznamy zaměstnanců zemských úřadů včetně nově zřízené olomoucké nemocnice z téže doby, technická dokumentace ke stavbě Zemských ústavů, což byl tehdejší název nemocnice, rozpočet této investiční akce v rakouských zlatých a seznam dodavatelů. Schránka ukrývala také různé mince a pamětní medaile s portrétem císaře a jeho manželky Alžběty Bavorské z roku 1879.
Ve schránce byl i otevřený hold Stalinovi a Benešovi
„Aby všem překvapením nebyl konec, ukázalo se navíc, že schránka už byla v minulosti dvakrát otevřena. Dokazují to písemné záznamy ze srpna 1919 a června 1945, přiložené k těm původním. Objevitelé kazety po skončení druhé světové války ke svému poselství navíc přidali dle dobových zvyklosti otevřený hold sovětskému vůdci Stalinovi a tehdejšímu československému prezidentu Benešovi,“ podotkl Fritscher.
Podrobné technické zprávy a dokumentace ke stavbě budovy před více než 100 lety zachycují tehdejší cenové poměry i dodavatelské vztahy. „Vzhledem k době, kdy první pavilon Zemských ústavů vznikal, jsme o tehdejších detailech stavebních prací byli již doposud velmi dobře obeznámeni. Nalezené dokumenty přesto přinášejí mnoho zajímavých informací a třeba nám budou inspirací pro již chystanou stavbu nového pavilonu B po demolici toho původního,“ řekl ředitel FN Olomouc Roman Havlík.
Mohla by vzniknout i výstava
Na tom, jaký bude další osud nálezu, se podle Fritschera domluví památkáři s vedením nemocnice. „Ve hře je krátkodobá expozice, která by veřejnosti a především zaměstnancům FN Olomouc představila objevené pamětihodnosti. Poté by se tubus obohacený o zápis ze současnosti mohl i s pamětní deskou vrátit symbolicky již do nového zdiva budoucího pavilonu B,“ uvedl mluvčí.
Připustil ale, že na doporučení odborníků by šlo pouze o kopii původních předmětů, zatímco originály by skončily bezpečně uložené ve státním archivu.
