Ekologové a Správa CHKO Jeseníky se přou o rozsah nově vydaných výjimek pro kůrovcovou těžbu v některých oblastech národních přírodních rezervací Praděd, Králický Sněžník a Šerák-Keprník v Jeseníkách. Loni po odvolání Společnosti přátel Jeseníků a Hnutí Duha je zrušilo ministerstvo životního prostředí. Společnosti tvrdí, že se tak rozloha klidových a bezzásahových území zvětšila. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se však jejich skutečná rozloha nezměnila.
„Rozhodnutí, která naše agentura vydala, zohledňují formální požadavky ministerstva životního prostředí. Rozsah porostů, ve kterých by se kůrovec mohl vyskytovat a ve kterých se proti kůrovci nebude zasahovat, se v zásadě nemění. Jejich vymezení vychází z odborných hodnocení a v žádném případě není předmětem licitací s účastníky řízení,“ řekla Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), pod kterou Správa CHKO Jeseníky spadá.
Ekologové tvrdí, že zachránili hektary divočiny
Ondřej Bačík ze Společnosti přátel Jeseníků tvrdí, že plocha klidových a bezzásahových území v Jeseníkách se díky odvolání ekologických organizací a následné úpravě výjimek pro kůrovcovou těžbu výrazně zvýšila a zásahy proti kůrovci jsou možné jen na menšinové ploše rezervací. Například v rezervaci Králický Sněžník, která má rozlohu 1718 hektarů, byly loni na jaře podle něj protikůrovcové zásahy zakázány jen na pěti procentech plochy lesů a nyní se omezení týkají poloviny jejich rozlohy.
„Podařilo se nám zachránit více než 2400 hektarů divoké přírody, to je revoluční přístup v rámci celé ČR. Jako neziskovky ale nemůžeme pořád dělat práci za neschopné vedení Správy CHKO Jeseníky a očekáváme, že MŽP tyto úředníky co nejdříve odvolá,“ uvedl Bačík.
Údaje o rozloze je podle CHKO nutné správně interpretovat
Podle Karolíny Šůlové je třeba údaje o rozloze bezzásahových území správně interpretovat. „Mohli bychom být potěšeni, že tentokrát naše rozhodnutí Společnost přátel Jeseníků ocenila. Avšak zjevně k tomu postačilo pouze uvedení opticky většího čísla, kdy k plochám, kde se nebude proti kůrovci zasahovat, byly připočítány plochy s porosty kleče, alpinské trávníky či mlaziny, kde žádné zásahy proti kůrovci nepřipadají ani nepřipadaly v úvahu, protože tam žádný kůrovec není,“ uvedla.
Ani v případě takzvané zóny A v nejcennějších oblastech rezervací se podle Šůlové nejedná o klidová či bezzásahová území. „Například se tu vyřezává v Jeseníkách nepůvodní kosodřevina, ochrana přírody zde podporuje pastvu krav a ovcí s cílem udržet pestré společenství rostlin. Proto konstatování, že se jedná o klidové či bezzásahové území, jen dokazuje velké nepochopení problematiky managementu jesenického vysokohoří,“ podotkla.
Ekologové a správci lesů se dlouhodobě neshodnou na tom, zda je nutné kvůli kůrovcové kalamitě kácet stromy i v jesenických rezervacích. Ekologové a někteří odborníci tvrdí, že tyto lesy lze díky jejich značné schopnosti obnovy ponechat vlastnímu osudu.
