Uběhlo 80 let od prvního transportu českých Židů do Terezína. Budovy se rozsvítily červeně

Nahrávám video
Uběhlo 80 let od prvního transportu Židů do Terezína
Zdroj: ČT24

Uběhlo osmdesát let od založení židovského ghetta v Terezíně. První transport s takzvaným komandem pro výstavbu ghetta do pevnostního města u Litoměřic dorazil právě 24. listopadu 1941. Jednalo se o 324 mužů. Jejich cílem bylo připravit ubytování pro další, a to už tisíce odsunutých Židů. Odpoledne vyrazil od bohušovického nádraží průvod, který skončil u bývalé železniční vlečky terezínského ghetta. To, že jsou mnohde na světě lidé pronásledováni pro svou víru, připomněly ve středu na více než stovce míst v Česku červěně nasvícené budovy.

Česko se počtvrté připojilo k mezinárodní iniciativě Červená středa. Před společnou ekumenickou modlitbou v pražském Karolinu a průvodem kolem nasvícených kostelů a synagogy se v sídle Karlovy univerzity konala konference nazvaná Pronásledování pro víru… Jak mohu pomoci já?

Tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus v úvodu konference připomněl právě osmdesáté výročí od prvního transportu českých Židů do Terezína. „Přesně před 80 lety se někdy v 6:00 sešlo na tehdejším Hybernském, dnes Masarykově nádraží zhruba 340 mladých mužů, kteří mysleli, že jedou někam na práci, tak jak je k tomu protektorátní úřady vyzvaly. Shodou okolností mezi těmito muži byl také můj táta,“ řekl.

Následovaly transporty z nádraží Bubny. „Všichni věděli, že se děje něco ne úplně patřičného, ale nikdo nepozvedl hlas. A toto je naše motivace, i když se nás momentálně netýká ani zhoršená situace v antisemitismu, ani příliš patrné porušování náboženských svobod, ale ve světě tomu tak je,“ uvedl. Postavit se za ty, kdo jsou ve světě vystavováni stejným situacím, jako byli jeho příbuzní, je podle Krause potřeba. „Červená středa je příležitostí k tomu, jak to udělat,“ řekl.

Nacisté Terezín využívali k propagandě. Natáčeli tam například filmy, které předstíraly, že se vězněným daří dobře. V jiném duchu chtěli nacisté ukázat Terezín i během návštěvy organizace Červený kříž. „V přízemí, kudy ta komise šla a mohla se podívat okny dovnitř, tak tam se třeba ta třetí patra kavalců uřezávala. Do oken se dávaly záclonky,“ popsala přeživší Helga Hošková. 

Obavy o dodržování náboženské svobody

Zástupkyně organizace Církev v nouzi Marcela Szymanská uvedla, že na základě poslední zprávy o náboženské svobodě má o dodržování tohoto práva obavy. Křesťanská charitativní organizace vydává každé dva roky zprávy, ve kterých konstatuje, do jaké míry je v zemích dodržována svoboda vyznání. „Minulá zpráva měla 850 stran, ta letošní přes 1200,“ uvedla.

Přestože se většina vlád světa zavázala dodržovat právo na náboženskou svobodu, porušuje je podle Szymanské mnoho států. „Mluvíme o náboženské svobodě a myslíme si, že to znamená pouze svobodu docházet do kostela nebo synagogy. Ale je to základní právo, které má čtyři dimenze, a porušování kterékoli z nich znamená porušování tohoto práva,“ uvedla.

Náboženská svoboda zahrnuje právo přináležet ke kterémukoli náboženství, změnit ho, žít podle svého přesvědčení – v soukromí i veřejně a projevovat se podle svého náboženství, sdělila Szymanská.

K pronásledování kvůli víře dochází i dnes v 26 zemích

Poslední zpráva popisuje dodržování náboženské svobody ve 196 zemích. „Ve 26 zemích dochází k pronásledování pro víru,“ uvedla zástupkyně organizace s tím, že Církev v nouzi rozlišuje čtyři stupně porušování náboženských svobod od nesnášenlivosti přes diskriminaci a pronásledování až po genocidu.

„Ve 36 zemích dochází k diskriminaci, mohou tam existovat skupiny, které upřednostní jednu náboženskou skupinu, třeba v Pákistánu či v Egyptě nemůžete patřit do olympijského týmu, pokud nejste muslim,“ sdělila Szymanská.

Podle organizace až 67 procent světové populace nemůže plně využívat svou náboženskou svobodu. Země, ve kterých se tak děje, rozdělila zpráva na tři typy. Jde o autoritářské vlády jako třeba Severní Korea nebo Čína, těch je celkem 43 a žije v nich 2,9 miliardy obyvatel.

Náboženskou svobodu porušují i státy, kde vládnou islámští extremisté, je to 26 zemí s celkem 1,2 miliardy obyvatel. Třetím typem jsou státy, které ovládají náboženští nacionalisté, týká se to třeba Indie nebo Myanmaru a 1,6 miliardy obyvatel. Třeba Pákistán je podle Szymanské ve všech třech skupinách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...