Třetí kotel za 4,6 miliardy korun v brněnské spalovně městské firmy SAKO zatím nevznikne. Brněnští zastupitelé v tajném hlasování rozhodli o zastavení projektu, který je třeba znovu přepracovat. Hlasování se nezúčastnila opozice Pirátů a Zelených s hnutím Žít Brno, kteří vybudování kotle podporovali a byli proti tajnému hlasování. Sál opustili také zástupci koaliční KDU-ČSL.
Zastánci stavby uvádějí, že od roku 2030 má platit zákaz skládkování, a pokud v brněnské spalovně městské firmy SAKO nevznikne plánovaný třetí kotel, není jasné, jak se s částí odpadu naloží. Podle náměstka primátorky Roberta Kerndla z ODS, který je proti stavbě, je ale potřeba změnit pohled na nakládání s odpady a místo pálení je raději recyklovat. Stavba měla stát 4,6 miliardy korun.
Zastupitelé se rozhodovali mezi třemi variantami, jestli projekt uskutečnit, zastavit, nebo jej zastavit s tím, že se znovu prověří, jak s odpadem nakládat. Pro tuto variantu hlasoval například náměstek primátorky René Černý z ANO. „Domnívám se, že kotel, který bychom měli mít pro SAKO Brno, by měl splňovat jiné parametry než ten, který je nyní naprojektovaný. Měli bychom mít kotel, který spaluje odpad Brňanů a zároveň umí spalovat sušené kaly z čistírny odpadních vod. Jeho využití by bylo lepší než toho dosud navrženého,“ řekl.
Projekt zastupitele rozdělil
Projekt nového kotle brněnské zastupitele názorově rozdělil. Záměrem se zabývali již minulý týden. Po několika hodinách debaty ale tehdy nerozhodli a vyžádali si více podkladů.
Tajné hlasování navrhl René Novotný (ANO). Pro tajné hlasování byly až na výjimky kromě ANO také ODS, TOP 09 a Socdem. Proti byla opozice Pirátů a Zelených s hnutím Žít Brno i koaliční KDU-ČSL a STAN. Zástupci SPD se hlasování o způsobu rozhodování zdrželi.
V Brně se tajně hlasovalo naposledy o prodeji Jalty
Novotný návrh odůvodnil tím, že se všichni mohou rozhodnout svobodně. Opoziční Zelení uvedli, že tajné hlasování je mimořádný instrument a vyzvali zastupitele, aby s tím nesouhlasili. Marek Lahoda (Piráti) připomněl, že se v Brně tajně hlasovalo naposledy o prodeji pasáži Jalta v roce 2005, kterou následně provázely kontroverze a kvůli tajnému hlasování nebylo možné dohledat viníka.
Podle opozice se zastupitelé zbavují i trestní odpovědnosti. Domnívají se, že společnosti SAKO může vzniknout škoda až dvě miliardy korun, kterou by musel zaplatit akcionář, tedy město. „Budeme zřejmě nuceni podat trestní oznámení na neznámého pachatele,“ řekl Lahoda. Zastupitel Vladan Krásný (ODS) naopak mluvil o tom, že by se trestní odpovědnost mohla týkat právě těch zastupitelů, kteří souhlasili s takto vysoutěženým projektem. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) sdělila, že s nahrazením újmy společnosti SAKO vedení města počítá. Odhaduje, že bude v řádu desítek milionů korun.
Brněnská spalovna nyní provozuje dvě linky K2 a K3, které spalují odpad a vyrábí z něj teplo a elektřinu. Roční kapacita kotlů je 240 tisíc tun, třetí kotel by ji zvýšil na 352 tisíc tun. Projekt absolvoval hodnocení vlivu na životní prostředí EIA, získal stavební povolení, dotaci 2,8 miliardy korun a úvěr od Evropské investiční banky. Nyní je ve fázi před podepsáním smlouvy se zhotovitelem. To by se muselo stát do konce roku, dokdy platí cenová nabídka firmy Metrostav.
Třetí kotel bude zřejmě chybět celému kraji
Zrušení výstavby třetího kotle podle zástupců kraje významně negativně ovlivní systém nakládání s odpady na jižní Moravě. „Pokud nebudou v provozu brněnské spalovny tři kotle, na území Jihomoravského kraje nebude možné dosáhnout ukončení skládkování. Respektive bez třetího kotle se bude muset zpracovat jiným způsobem víc než sto třicet tisíc tun komunálního odpadu ročně vyprodukovaného na území Jihomoravského kraje. Může se stát, že budeme tento komunální odpad následně odvážet na zpracování i do zahraničí,“ uvedla mluvčí kraje Alena Knotková.
Primátorka předpokládá, že SAKO brzy zahájí debaty o způsobu nakládání s odpadem a zástupci města o tématu budou jednat také s krajem. „Musíme si odpovědět na otázku, zda budeme i po roce 2035 spalovat tolik odpadu jako nyní,“ doplnila svůj dřívější postoj, že by se město mělo soustředit spíše na eliminaci a maximální recyklaci odpadů.
