Stavět chodník je jako stavět dálnici. Efektivnímu využití peněz z EU brání podle regionálních politiků obludný systém

Nahrávám video

České republice prospívá, že je už dvacet let součástí ekonomického prostoru Evropské unie, shodli se v Událostech, komentářích regionální politici. Zároveň ale upozorňují, že efektivnímu využívání evropských peněz zvláště malým obcím brání složité podmínky a byrokracie. Důležité je také, aby se vnitropoliticky zohledňovaly rozdíly mezi kraji. Česko se členskou zemí EU stalo 1. května 2004.

„Česká republika je po dvaceti letech v Evropské unii bezesporu bohatší. Je to kombinace české ekonomiky, práce českých lidí a toho, že do Evropy patříme,“ nepochybuje předseda Asociace krajů ČR a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS)

Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) podotýká, že při využívání peněz z evropských fondů se nesmí zapomínat na vnitropolitické řešení rozdílů mezi jednotlivými kraji. Ministerstvy nastavené podmínky jsou podle Schillera pro některé kraje těžko splnitelné. „Pak místo aby se nůžky stahovaly, tak se stále roztahují,“ obává se. „Je třeba vnímat náš kraj úplně jiným pohledem, než jsou vnímány třeba střední Čechy nebo Praha.“

Rozdíly mezi regiony zůstanou, ale řešit se musí

Martin Kuba souhlasí, že „někdy je struktura extrémně komplikovaná“. „Ale srovnávání kvality života není jenom o penězích, je i o rozvoji lidského potenciálu, protože dobrou ekonomiku vždycky budou tvořit vzdělaní lidé, kteří budou mít příležitost podnikat, pracovat v dobrých firmách,“ dodává. V těchto očekáváních je podle něho třeba být realistický. „To je proces, který neumíte udělat ve strukturálně postiženém regionu za půl roku za žádných podmínek a s žádnými penězi. To by byla iluzorní představa, že z lidí, kteří byli schopni pracovat manuálně, budou za pět let IT inženýři, kteří budou dělat úplně jinou strukturu ekonomiky,“ upozorňuje.

Místo těchto naivních představ doporučuje investovat finance racionálně tak, aby napomáhaly rozvoji společnosti. „Je třeba si připustit, že rozdíly budou – i uvnitř krajů,“ podotýká. Rozdíly považuje za přirozené v každé zemi, byť by se politické reprezentace měly snažit je vyrovnat.

Přílišnou složitost dotačního systému kritizuje i Helena Tučková (KDU-ČSL), starostka Nové Vsi u Nového Města na Moravě, obce, která byla vyhlášena Vesnicí roku 2023 v Kraji Vysočina. „I když realizujeme malé projekty, podmínky máme stejné. Na chodník za milion, jako kdybychom stavěli dálnici v řádu miliard,“ uvedla příklad. To podle ní malým vesnicím ztěžuje možnost dostat se k evropským financím. Tento problém se netýká jen odlehlých regionů, ale třeba i periférie krajů.

Zjednodušit systém, možná i strukturu měst a obcí

„Snažili jsme se roky vyřešit téměř všechny problémy této země dotačními tituly a došlo to tak daleko, že jsme vytvořili skoro už obludný systém, v dobré víře, aby se dotační titul čerpal, jak má, vytvoříme miliony dokumentů, příloh a studií,“ připojuje se k výtkám na komplikovanou byrokracii starosta Krnova Tomáš Hradil (nestr. za Krnovské patrioty).

V Indexu kvality života, který hodnotila v roce 2021 společnost Obce v datech, se Krnov umístil v poslední desítce z celkem 206 porovnávaných obcí. „Evropské peníze, které proudily do České republiky, beru jako jednoznačně pozitivní, ale samo o sobě to nestačí,“ říká Hradil.

I on vnímá rozdílnost mezi regiony, která se dle jeho soudu spíše zvětšuje, než zmenšuje. „Ale za to nemůže Evropská unie, za to můžeme my sami,“ konstatuje. Výrazné zjednodušení programů pro čerpání evropských peněz by podle Hradila pomohlo k jejich efektivnějšímu využití, zvláště v chudých regionech. Někteří starostové, podotýkají krnovský starosta i ústecký hejtman, evropské dotace z obav před přílišnou složitostí ani řešit nechtějí, aby mohli „klidně spát“.

Předseda Asociace krajů Kuba zmiňuje v souvislosti s lepším fungováním systému také možnou debatu o struktuře měst a obcí. „V Česku a na Slovensku máme takový počet obcí, který není skoro nikde v Evropě. A ty malinké obce mají většinou neuvolněného starostu, který nemá čas si něco studovat. Otázka je, jestli to tak máme mít, nebo nemáme. Je to historická souvislost, která k České republice patří, ale v Evropě skoro nikde není,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 36 mminutami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 8 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 9 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami
Načítání...