Stát ustoupil od záměru nahradit most na pražské Výtoni, má se rekonstruovat

Nahrávám video

Správa železnic (SŽ) nebude pokračovat v přípravě nahrazení mostu na pražské Výtoni novou konstrukcí. Vypíše novou mezinárodní architektonickou soutěž na jeho rekonstrukci spolu s dostavbou dalšího mostu se třetí kolejí a na řešení nového přestupního uzlu na výtoňské straně řeky.

Most bude podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody snesen a rekonstruován na břehu, na pilířích ho v době opravy nahradí provizorní jednokolejná konstrukce.

Po snesení konstrukce podle Svobody Správa železnic prověří i případné nutné opravy pilířů. Ředitelův náměstek Mojmír Nejezchleba k plánované provizorní konstrukci řekl, že její umístění bude možné až po přemístění inženýrských sítí, které mostem vedou. Budou vést pod Vltavou.

Současný most bude podle náměstka možné do snesení zajistit v nynějším provozu, kdy je rychlost omezena na 20 kilometrů v hodině a pouze pro jeden vlak v jednu chvíli, s pomocí takzvaného bandážování. „Tato opatření by měla spolehlivě ty konstrukce udržet v tom stavu, v jakém jsou teď,“ řekl. Dodal, že na jednokolejném provizoriu bude pravděpodobně možné rychlost zvýšit na 40 kilometrů v hodině.

Nová architektonická soutěž

Novou architektonickou soutěž plánuje Správa železnic vypsat na konci příštího roku a výsledek mít do konce roku 2027. Na jejím zadání bude státní organizace spolupracovat s hlavním městem a Národním památkovým ústavem (NPÚ), jehož ředitelka Naděžda Goryczková změnu přístupu k mostu uvítala. Při přípravě zadání se bude řešit i přesné umístění nové stavby se třetí kolejí nebo zastávka na výtoňské straně, která by se mohla posunout z Výtoně směrem k bývalému vyšehradskému nádraží.

Hlavní město nicméně preferuje její ponechání v nyní plánovaném místě u nábřeží. V plánu je podle Správy železnic také zvednutí mostu na Výtoni, kde nízko umístěná mostovka způsobuje problémy v tramvajovém provozu. Životnost opraveného mostu má být dalších sto let, dodal Svoboda.

Původní železniční most na Výtoni byl zprovozněn v roce 1872. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století ho nahradil most, který se klene přes Vltavu dosud. Slouží vlakům, ale díky lávkám pro pěší i chodcům. Podle odborníků je významnou technickou kulturní památkou a jeho nýtovaná konstrukce je památkově chráněná. Kvůli špatnému stavu je provoz vlaků na mostě už několik let výrazně omezen. Správa železnic považovala za nutné ho nahradit kvůli výrazné korozi.

Železniční most na Výtoni
Zdroj: Jaroslav Krupka/Wikimedia Commons/ Creative Commons CC0 1.0 Universal Public Domain Dedication

Dlouhou dobu se počítalo s nahrazením, navzdory kritice

V lednu 2023 ministr dopravy Martin Kupka (ODS) tvrdil, že není varianta zachování a obnovy historického mostu tak, aby to odpovídalo českým normám, nárokům a zákonům. Správa železnic počítala s nahrazením vrchní části památkově chráněného mostu mezi Výtoní a Smíchovem novou tříkolejnou stavbou na původních pilířích. Počátkem roku 2026 se podle optimistických předpokladů mělo začít stavět. Pokud by se nový most postavil, stálo by to kolem dvou a půl miliardy korun.

Nahrazení mostu v minulosti kritizovali místní samosprávy, spolky, památkáři a proti se vyjádřil i výbor UNESCO. Iniciativa Nebourat vytvořila i petici, kterou za dva roky podepsalo pětadvacet tisíc lidí. „Pro mě je to prostě Eiffelovka Prahy. Jako kdyby chtěli zbořit Petřín, proto jsem přišla podepsat. Ráda bych zachovala tenhle most, protože patří k Praze,“ řekla jedna z místních obyvatelek, která petici podepsala. Zbourání mostu by podle kritiků mohlo vést k vyškrtnutí pražské památkové rezervace ze seznamu světového dědictví UNESCO.

Dosavadní dvoukolejný most se měl podle původních plánů přesunout proti proudu mezi Modřany a Velkou Chuchli, kde by dále sloužil jako lávka pro pěší a cyklisty.

Nová studie zaplacená nadačním fondem

Vznikla i odborná studie financovaná Nadačním fondem pro záchranu Vyšehradského železničního mostu, který založila skupina českých podnikatelů, architektů a filantropů. Podle ní by bylo levnější a praktičtější stávající konstrukci opravit. Třetí kolej lze podle návrhu doplnit přístavbou úzké platformy ke straně mostu.

„Věřím, že i naše studie mohla přispět k tomu, že se pohled ministra dopravy i Správy železnic na rekonstrukci mostu změnil,“ řekl mluvčí Nadačního fondu pro záchranu Vyšehradského železničního mostu Jan Havlíček.

„Je to tak, jak to navrhuje studie nadačního fondu. Opravit most je jednodušší než postavit jakýkoliv betonový most v Čechách. Je to jako skládanka Merkuru, kdy špatné části vyměníte a nahradíte. A není důvod celý ten most přesouvat někam pryč,“ poznamenal Pavel Štorch z iniciativy Nebourat.

Největší polemika mezi obhájci vítězného návrhu a oponenturou nadačního fondu a spolku Nebourat se vedla o to, kolik zkorodovaných dílů by se muselo vyměnit, aby úplně nové moderní kusy mostu nevytvořily třetinu nebo polovinu opravy. Studie nadačního fondu uvádí, že by šlo o výměnu jen patnácti procent zkorodovaných dílů novými.

„Problém je v tom, že abychom se dostali k těm patnácti procentům, tak potřebujete trojnásobek, čtyřnásobek materiálu vyměnit. Z hlediska životnosti by bylo stoprocentně daleko efektivnější vrátit tam novou ocel, žárově zinkovanou, která by měla mnohem větší životnost,“ vysvětlil vedoucí katedry ocelových konstrukcí FS ČVUT Pavel Ryjáček.

Komise UNESCO doporučila nebourat

Podle ministra Kupky rekonstrukci nakonec doporučila i studie posouzení vlivu na kulturní dědictví (HIA), kterou resort obdržel v minulých dnech. „Zhodnocení všech vstupů říká, že se Česká republika má vydat směrem rekonstrukce,“ řekl. Kupka už dříve sdělil, že rozhodnutí o budoucnosti mostu záleží na postoji UNESCO i na posudku vlivu na kulturní dědictví.

Ministerstvo zveřejnilo předběžný harmonogram dalšího postupu, podle kterého by měla provizorní konstrukce nahradit tu stávající na přelomu let 2027 a 2028. Práce na opravě snesené konstrukce, stavbě nového mostu s třetí kolejí a vybudování zastávky na výtoňské straně Vltavy by pak měly začít na konci roku 2029 a být dokončeny na konci roku 2032.

Posudek HIA podle ministra přišel s podobnými závěry jako výbor UNESCO. „Podobně ukazuje, že nejvyšší hodnotou mostu je právě pozice původní konstrukce v daném místě,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 1 hhodinou

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 2 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 7 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 8 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
včera v 14:47
Načítání...