Služba na státní hranici není nic, na co bych rád vzpomínal, říká bývalý pohraničník Jaroslav Sviták

V 70. letech byl Jaroslav Jakub Sviták členem pohraniční stráže na jihu Čech. Aktivně hlídali státní hranici a bránili lidem, kteří chtěli z totalitního Československa pryč. Sviták popisuje propracovaný systém udavačů, výslechy zadržených lidí i používání samostatně útočících smeček psů.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Jaroslav Jakub Sviták se narodil v Brně v roce 1955 a také tam vyrostl. Pak nastoupil do vojenské školy v Holešově. „Já jsem byl tedy pěkný darebák. Věčně za školou, dvojka z chování byla dobrá známka. Táta už toho měl dost a řekl, že půjdu na vojenskou školu, že mě naučí pořádku,“ vzpomíná.

Po střední škole absolvoval ještě Vysokou školu SNB a nastoupil k českobudějovické pohraniční brigádě jako zástupce velitele roty v Horním Dvořišti. Šéfoval těm, kteří aktivně hlídali státní hranici a bránili lidem, kteří chtěli z totalitního Československa pryč.

„Kolem signální stěny byly na obě dvě strany zhruba pět metrů široké kontrolní pásy a pak tam byly z obou stran obyčejné ploty. Ale byly na nich třeba navěšené dráty, které spouštěly světlice a podobně,“ popisuje, jak to vypadalo v hraničním pásmu u Dolního Dvořiště.

Nahrávám video

Samostatně útočící smečky psů

„Někde tam byli psi, samostatně útočící smečky, zkratka byla SUP, samostatně útočící psi. Za tou signální stěnou byl kotec, kam se vlezlo čtyři až pět psů. Jeden ten pes měl náhubek a ti ostatní psi náhubek neměli. Smečka doběhla toho člověka a bránila mu v pohybu,“ pokračuje pamětník.

Režimu kromě železné opony velmi pomáhal také propracovaný systém udavačů, kteří s pohraniční stráží spolupracovali. „Nám tam hodně lidí přivezla vlaková hlídka. Tím vlakem zase jezdil pátrač, voják v civilu. Dojel do Budějovic na nádraží, pobavil se s pokladní, jestli někomu podezřelému neprodávala lístek,“ vzpomíná Sviták.

Padaly rány pendrekem

Během roku podle něj v Dolním Dvořišti prošetřovali až sto lidí. „Udělala se prohlídka zadržených lidí. Když měli s sebou nějaké věci, které svědčily o tom, že chtějí překračovat státní hranice, tak to bylo jednoduché, nezbylo, než aby se přiznali. Lidé, kteří sice nic neměli, ale byli podezřelí, tak ti se nahlásili státní bezpečnosti. Ti, co se přiznat nechtěli, tak tam docházelo nejen k psychickému, ale i fyzickému násilí. Nějaká rána padla, pendrekem, rukou, byli zavření v kumbálu,“ vysvětluje vyšetřovací postup bývalý pohraničník.

Na výslechy nakonec prý už nasazován nebyl. „ Přišlo jim, že dostatečně netlačím. Měl jsem tam v Horním Dvořišti postupně několik takových průšvihů, včetně toho, že mi voják emigroval do zahraničí. Tak mě přeřadili do Českých Velenic,“ říká.

Sám byl tři měsíce ve výkonu trestu

„Shodou okolností, když jsem byl u té roty asi půl roku, tak tam došlo k pokusu o narušení státní hranice, hodili to na hrb mně a dostal jsem prokurátora,“ pokračuje. Utekli dva mladíci. Na to se ale přišlo, až rakouská policie uprchlíky vrátila zpět na hranicích. Za porušení povinnosti dozorčí služby byl Sviták odsouzen na půl roku. „Jezdil jsem pracovat do Bechyně do keramičky. To bylo bez dozoru, vězni tomu říkali pionýrský tábor,“ popisuje.

Za tři měsíce byl za dobré chování propuštěn, vyloučili ho ale ze strany a musel vrátit byt. Odstěhoval se proto zpět do Brna. Dnes žije na zámku Dřínov u Kroměříže, který si v 90. letech s manželkou koupili a od té doby památku svépomocí opravují. „Bylo to prostě za mnou. Bylo to pryč. Služba na státní hranici není nic, na co bych nějak s láskou a často rád vzpomínal,“ uzavírá.

V letech 1948 až 1989 bylo víc než 40 tisíc lidí při pokusu o útěk z totalitního Československa zadrženo. Ve stejném období zahynulo u česko-slovenské hranice zhruba tři sta lidí, ať už šlo o ty, kteří chtěli utéct, i ty, kteří o to neusilovali, ale ocitli se v hraničním pásmu. Řada případů není evidována.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 12 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 13 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami
Načítání...