Scénáře konce uhlí budou v lednu. Za jeho okamžitý konec protestují z budovy Severočeské energetické aktivisté

Nahrávám video
Události: Uhelná debata
Zdroj: ČT24

Aktivisté ze spolku Limity jsme my vylezli na panelový dům, ve kterém sídlí společnost Severní energetická, a vyvěsili transparent s požadavkem na „konec uhlí bez výjimek“. Protestují tak proti provozu tepelné elektrárny ve východočeských Chvaleticích. Další protest proti uhlí zároveň proběhl v Praze před Úřadem vlády, kde se sešla uhelná komise. Ta se dohodla, že do ledna budou hotové scénáře pro konec uhlí v Česku.

Pracovní skupiny takzvané uhelné komise připraví scénáře pro konec uhlí v České republice v jednotlivých letech od roku 2030 dále. Hotové by měly být v lednu, řekli po jednání komise ekologové Jan Rovenský z Greenpeace ČR a Jiří Koželouh z Hnutí Duha.

„Pracovní skupiny si zadaly úkoly a analytické materiály, které budou v nejbližším měsíci a půl předkládat. Osobně považuji za velmi důležité, že v těch letech, která se budou modelovat, ve kterých by mohlo skončit uhlí, je rok 2030. Myslím, že to je poměrně ambiciózní a správný krok,“ řekl Rovenský. Scénáře by měly být vytvořeny pro roky 2030 až 2050.

„Deadline pro zpracování analýz je leden, v rámci jednotlivých pracovních skupin si myslím, že některé věci budou hotové už v prosinci,“ dodal. Podle Koželouha však vědci, aby se předešlo katastrofickým dopadům změn klimatu, doporučují, aby Česká republika i ostatní vyspělé země skončily s uhlím někdy kolem roku 2030.

„Chceme-li dospět k omezování uhelné energetiky, musíme mít nějakou náhradu,“ řekl poslanec a člen komise Jan Zahradník (ODS). Uvedl, že náhrada je v jaderné energetice. Podle něj je reálný konec uhlí až mezi lety 2040 a 2050.

Podle ministra průmyslu a předsedy komise Karla Havlíčka (za ANO) útlum uhlí musí probíhat v souladu se zajištěním nových zdrojů na bázi jádra a obnovitelných zdrojů energie. „Shoda na dnešní uhelné komisi,“ napsal na Twitteru Havlíček. 

Rovenský ale řekl, že co se týče jaderných reaktorů, tak je ekologové nechtějí vypínat dříve, než bude zavřena poslední uhelná elektrárna. Na ničem dalším podle něj shoda nebyla. Na tiskové konferenci po jednání vlády Havlíček doplnil, že se komise shodla, že Česko musí směřovat k energetické soběstačnosti.

Ačkoli svůj protest provedli aktivisté v Mostě, ve skutečnosti se jedná o východočeský spor o další fungování elektrárny Chvaletice. Tato tepelná elektrárna nedávno získala výjimku, která umožní její další provoz.

„Chceme upozornit na to, co dělá Severní energetická, soukromá společnost, která vlastní kontroverzní elektrárnu Chvaletice a která si žádá o výjimky, aby mohla ještě více znečišťovat ovzduší. Zisk jde do soukromých rukou, ale změny klimatu a dopady neseme my všichni v České republice,“ řekla k vyvěšení transparentu na sídle Severočeské energetiky Veronika Dombrovská z hnutí Limity jsme my.

Samotná společnost se k protestu nechtěla vyjádřit. „Nebudu se vyjadřovat k chování vandalů a výtržníků,“ řekla mluvčí mateřské skupiny Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová. Aktivisty označila za „fanatiky“, se kterými nemá cenu vést diskusi. Firma podle ní také bojuje za zdravé životní prostředí po svém. „Zatímco jedni porušují zákony a exhibují v médiích, my investujeme miliardy do ekologizace a přírodě blízké rekultivace,“ řekla.

Dalším důvodem protestu byl podle hnutí prodej hnědouhelné elektrárny Počerady skupině Sev.en Energy. Z téhož důvodu obsadilo několik aktivistů na konci října rypadlo v lomu ve Vršanech na Mostecku. Akci ukončili zhruba po třech dnech.

Výjimka

Severočeská energetická vlastní chvaletickou elektrárnu od roku 2013 poté, co se jí rozhodl zbavit ČEZ, protože šlo o jeden z jeho nejdražších zdrojů. Současný vlastník chce elektrárnu provozovat do roku 2029. Aby bylo možné zachovat ji po roce 2021, vydal Pardubický kraj v létě výjimku na budoucí evropské limity emisí rtuti a oxidů dusíku. Ministerstvo životního prostředí ovšem rozhodnutí kraje zrušilo. Hejtman Martin Netolický (ČSSD) poté prohlásil, že by chtěl, aby se dále rozhodovalo jinde, krajský úřad nově považuje za podjatý.

Elektrárna Chvaletice uvádí, že je třetím největším výrobcem elektřiny v České republice s desetiprocentním podílem na českém trhu výroby elektrické energie – loni její bloky vyprodukovaly 4,7 TWh. Zároveň je třetí největší tepelnou elektrárnou v Česku, její čtyři bloky mají celkový výkon 800 megawattů. Vznikla mezi lety 1973 a 1979.

Uhelný protest i v Praze

Kromě Mostu protestovali klimatičtí aktivisté proti spalování uhlí i v Praze. Asi padesát se jich sešlo dopoledne před Úřadem vlády, když nadcházel čas jednání uhelné komise. Ta projednává harmonogram útlumu spalování uhlí a termín jeho ukončení. Podle účastníků protestu by spalování mělo skončit okamžitě – transparenty hlásaly „Uhlí, nebo život!“, „Uhlí patří pod zem!“, „Chceme živou planetu!“ nebo „Z vysloužilých dolů přečerpávací elektrárny!“. Protestující také vysypáním uhlí ze sáčku do připravené rakve uhlí symbolicky pohřbili.

Nahrávám video
Havlíček: Nemůžeme se zbavit uhlí a nemít alternativu
Zdroj: ČT24

Zástupci české komise jednali i v Německu

Devatenáctičlenné uhelné komisi, která se schází rámcově každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Společně s dalšími zástupci resortů v pondělí také jednali s představiteli německé uhelné komise, mimo jiné s jejími bývalými předsedy Barbarou Praetoriusovou a Stanislawem Tillichem. Praetoriusová následně řekla, že německá komise musela zejména nalézt řešení pro regiony, kterých se nejvíce dotkne zavírání uhelných dolů. Podle Havlíčka česká komise s německou zahájila úzkou spolupráci.

Německá komise se v lednu usnesla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035. „Nadnesli nám vyčíslení dopadu útlumu uhlí, které je skutečně astronomické. Mimo to, že přijde o práci řádově 25 tisíc přímých pracovníků, se předpokládá, že celkový účet bude okolo 80 miliard eur (přes dva biliony korun),“ řekl k jednání s německou stranou Havlíček. 

Tamní komise počítá s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích 20 letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci.

„Evropská unie chystá poměrně masivní podporu všech uhelných regionů, což pochopitelně bude jedním z našich vážných požadavků vůči Evropské komisi, ať už se bude jednat o regiony konkrétní a nebo to půjde celkově do České republiky a my to budeme dále distribuovat,“ dodal ministr.

„V regionech, jako je Ústecký, Karlovarský, ale i Moravskoslezský kraj, jsou ta řešení zejména v tom, aby se současná energetika měnila a v těchto krajích začaly růst třeba obnovitelné zdroje. Ale jsou to i další průmyslové sektory a další firmy, které mohou ta pracovní místa nahradit. Koneckonců i Státní energetická koncepce počítá s tím, že výhledově bude více pracovních míst v obnovitelných zdrojích než v uhelném průmyslu,“ řekl Koželouh.

Před úřadem vlády při jednání komise demonstrovalo zhruba 50 aktivistů převážně z hnutí Extinction Rebellion. Požadovali co nejrychlejší konec uhelných elektráren v Česli, například v roce 2025. Toto datum Zahradník považuje za fantasmagorické. Podle Koželouha je ale důležité, že klimatické hnutí roste.

Uhelná komise má řešit útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Devatenáctičlenná komise se schází rámcově každý měsíc. První zásadní výstupy lze podle ministra Brabce očekávat koncem příštího roku. Znovu se uhelná komise sejde 16. prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...