Rozvoj cyklistiky v Brně brzdí hustá doprava. Analýza doporučuje víc stezek

Nahrávám video

Podíl jezdců na kole v Brně roste, kvalita infrastruktury pro cyklisty je ale nevyhovující. Její rozvoj brzdí také hustá automobilová doprava v centru. Vyplývá to z nové analýzy cyklodopravy města, která navazuje na více než deset let starý generel. Jeho plán na rozšíření cyklostezek město dodnes nenaplnilo. Připravuje proto dokument, který ten z roku 2012 aktualizuje.

Cyklista ujede vyhrazeným cyklopruhem po Kounicově ulici jen nějakých osm set metrů, poté se musí zařadit do jednoho pruhu mezi auta. Není to ojedinělé. Na cestě do centra musejí lidé na kolech sjet ze svého pruhu do silnice na většině páteřních tras. Ty jsou totiž neúplné, jednotlivé úseky na sebe nenavazují.

Velkou část tvoří piktogramové koridory, které nejsou dostatečným opatřením pro ochranu cyklistů. Studie také upozorňuje, že auta parkují v cyklopruzích. Problémem je i to, že drtivá většina jednosměrek není pro cyklisty obousměrná.

Arturo Quintero zase cestuje do práce po jedné ze smíšených stezek s chodci. Denně najezdí pět kilometrů a přiznává, že se občas ale stezce na chodníku raději vyhne. „Lidé často chodí po stezce se psy,“ vysvětlil.

Cyklisté v Brně tvoří pět procent dopravy

Cyklistická doprava je v Brně na vzestupu. Mezi lety 2014 a 2022 se podíl cyklistiky na dopravě zvýšil z jednoho na pět procent.

Analytická část nové strategie města využívá zkušenosti z praxe, sesbíraná data o dopravě i názory občanů získané z cykloankety. Ta obsahovala řadu uzavřených i polouzavřených otázek a díky mapovým otázkám měli respondenti příležitost také přesně ukázat na místa, která považují z hlediska cyklodopravy za problematická, nebo naopak za bezpečná a cítí se tam dobře.

Na kole podle analýzy jezdí převážně muži v produktivním věku. Většina cyklistů kolo k přepravě do zaměstnání či do školy využívá i na trasách delších než pět kilometrů. Analýza dostupnosti pak ukázala, že více než osmdesát procent lidí bydlí ve vzdálenosti třicet minut jízdy na kole od centra města, což představuje zhruba desetikilometrovou cestu.

Důležitým faktorem je i georeliéf města. Podle modelu magistrátu spadá zhruba třiasedmdesát procent všech ulic v zastavěném území do kategorie s mírným nebo žádným stoupáním. Ve zbytku musí cyklisté vyvinout větší úsilí. Nejvíce takových cest je mezi centrem a vzdálenějšími částmi, což může tvořit bariéru rozvoje. Zmírnit by to nicméně mohlo používání elektrokol.

Nejen cesta do práce na kole, ale i pravidelný sport prospívají celkové fyzičce včetně dechu. Organismus dokáže zpracovat víc kyslíku. „Když se podíváme na někoho, kdo bude ležet jenom na gauči, a srovnáme to s někým, kdo jezdí na kole do práce, má tam třeba i kopeček, tak jeho výkonnost může být dvojnásobná, může mít dvakrát lepší schopnost zpracovat kyslík, odstranit kyslík uhličitý,“ vysvětlil přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno Milan Sova.

Je potřeba vytvořit oddělené cyklostezky a podjezdy

Brněnský generální plán cyklodopravy je starý třináct let. „Ten generel je už poněkud zastaralý dokument, který nereflektuje současné trendy v dopravě,“ řekl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. „Já si myslím, že generel vznikl na svou dobu jako docela dobrý dokument, ovšem městem byl absolutně ignorován. Proběhla řada rekonstrukcí významných komunikací, kde přestože měla být cyklistická opatření, tak není nic,“ poznamenala Ivana Tošovská za Brnem na kole.

Nynější analýza má městu pomoci vytvořit aktualizovaný generel a opatření smysluplně a cíleně realizovat. Více než pět let volají cyklisté například po bezpečném řešení přejezdu Křenové ulice. Počkat musejí ještě dva až tři roky, kdy město při rekonstrukci celé ulice vybuduje podjezd za více než padesát milionů korun. „Každý projekt, který nyní vzniká například v rámci rekonstrukce ulic, už cykloopatření obsahuje,“ prohlásil Poňuchálek.

Celková délka cyklistické infrastruktury v Brně je sto sedm kilometrů, což je šest procent z délky všech silnic. Podle analýzy by bylo potřeba téměř pětadevadesát kilometrů nových cyklistických opatření, převážně oddělených stezek.

V červnu bude vedení města o výsledcích analýzy a navrhovaných opatřeních jednat s jednotlivými městskými částmi a po něm bude následovat konzultace s veřejností. Aktualizovaný dokument finálně schválí v příštím roce, dalších deset let bude realizovat schválená opatření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 8 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 9 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
včera v 14:47
Načítání...