Rekonstruovaná Ploština na Zlínsku připomíná nacistický zločin

Národní kulturní památka Ploština na Zlínsku, která připomíná vypálení pasekářské osady v závěru druhé světové války, se otevřela po téměř tříleté rekonstrukci. V areálu je nové návštěvnické centrum, opravená je budova číslo 23. Nové jsou i expozice nazvané Tragédie na Ploštině a Nová Ploština, řekl jejich autor, historik a etnograf Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně Ondřej Machálek. Muzeum je správcem památky. V areálu je upravený také betonový památník z roku 1975. Obnova stála 151 milionů korun, necelých 110 milionů pokryla evropská dotace, zbytek financoval Zlínský kraj.

Osadu 19. dubna 1945 kvůli spolupráci tamních lidí s partyzány vypálili nacisté. Zavraždili 24 lidí, další čtyři zabili cestou. Události na Ploštině před přestavbou desítky let připomínal komplex budov s jednoduchou expozicí. Obnova začala v září 2020.

Na místě amfiteátru vzniklo návštěvnické centrum zapuštěné do terénu. Je v něm expozice představující Ploštinu jako typickou pasekářskou osadu zasazenou do krajiny Vizovických vrchů. Pasekáři se říkalo drobným zemědělcům v horských oblastech. Pasekářské osady roztroušené po Vizovických vrších se na přelomu let 1944 a 1945 staly útočištěm členů partyzánského hnutí.

„Chtěli jsme zde návštěvníkovi dát zažít kontext celé Ploštiny včetně života, jak se na valašských pasekách žilo a hospodařilo, také o vlastní tragédii 19. dubna 1945 a aby návštěvnické centrum nabízelo i symbolický pietní prvek. To jsou sloupy věnované každé z 28 obětí. Expozice končí momentem pohřbu zavražděných a tím, že Ploština nebyla jediná. Chtěli jsme ji zasadit do souvislostí, nejen regionálních, ale i celoevropských,“ uvedl Machálek.

Po zkáze Ploštiny se podobné akty nenávistné msty ze strany nacistů opakovaly na konci války také na obyvatelích nedalekého Prlova nebo Vařákových pasek.

Svědectví pamětníků

V expozici se využívají různé projekce, nechybí například reproduktory se zvukovým svědectvím pamětníků. Centrem expozice jsou světelné sloupy s fotografiemi a informacemi o obětech nacistického řádění na Ploštině. Jsou tam i jména dědy, pradědy a strýce starosty nedalekého Vysokého Pole a bývalého náměstka hejtmana Josefa Zichy (STAN).

„Za bývalého režimu to bylo o něčem úplně jiném, nebyla to žádná úcta, pokora, pieta. Doba se změnila a jsem rád za to, že bylo vybudováno pietní místo, které jde podle mého názoru důstojné Ploštině. Jak jeden z řečníků dnes řekl, když se začínalo stavět, tak pršelo, dnes, když se místo otevírá, tak svítí sluníčko. A i mě hřeje na srdci a doufám, že i někdo z té naší rodiny to ucítí jako já,“ řekl Zicha.

Dům číslo 23 byl postaven jako replika původního stavení, které vzniklo na místě vypálené osady v roce 1947 společně s dalšími třemi domy. Představuje bydlení na Ploštině, jak se pozůstalé rodiny snažily žít v 50. a na začátku 60. let.

Přístup k památce zemřelých ovlivňovala i politika

Důležitou linkou expozice je podle Machálka to, jak se měnily přístupy k památce zavražděných. „Od spontánní piety ze strany pozůstalých i místních, březové kříže, zavěšování fotografií na torza domů až po velké organizované slavnosti, jako byly národní tryzny. Pak nás to přivádí do 50. let, kdy pohled na období druhé světové války byl deformován komunistickým režimem. Do toho přichází v 60. letech velmi občerstvující pohled Ladislava Mňačky a jeho románu Smrt si říká Engelchen. V 70. letech se vrací politicky zabarvené akce. Končíme současností,“ popsal.

V neděli se na Ploštině uskuteční pietní akt, kterého se bude moci zúčastnit i veřejnost. Pro návštěvníky bude areál plně otevřen příští víkend. Od května do září bude přístupný denně kromě pondělí od 10:00 do 17:00, v říjnu o víkendech. Podle starostů okolních obcí, muzea i kraje je důležité, aby Ploština ožila a našli do ní cestu i mladí lidé a školáci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 9 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 10 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami
Načítání...