Při bombardování Hodonína zasáhly jednoho z bratrů střepiny, druhý přišel o nohu

Nahrávám video
Týden v regionech: Paměťová stopa –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Stanislav Zámečník
Zdroj: ČT24

Za druhé světové války shodily americké letouny 20. listopadu 1944 na hodonínské nádraží více než čtyři sta padesát bomb. Nedaleko, v nových bytových domech s mladými rodinami bydleli také Zámečníkovi. Před bombardováním se matka s dětmi neschovala do sklepa z obavy, že uniká plyn, ale utíkala ulicí dál od nádraží. Střepiny jí zranily ruku, staršího chlapce zasáhly do hlavy, mladší přišel o nohu.

Stanislav Zámečník s kamarády si až do osudného listopadového poledne neuvědomoval, jak může být bombardování ničivé a nebezpečné. „Když ta letadla začala létat, tak ze začátku jsme chodili do sklepa, do prádelny, ale potom lidi otrnuli. Dokonce to došlo tak daleko, že jsme si hráli venku,“ popisuje.

Když 20. listopadu začalo bombardování, tak prý matka nad ničím nepřemýšlela, chytila malého bratra do náručí a běžela do sklepa. Nějaká žena tam ale začala panikařit, že uniká plyn, tak matka vyběhla ven. „Utíkali jsme na Mrkotálky,“ přibližuje pamětník.

Střepiny, které ho zasáhly, byly naštěstí malé

Měl prý obrovské štěstí, že střepiny, které ho při bombardování zasáhly do hlavy, byly malé. „Kdyby to bylo větší, tak by mě to zabilo. Matce to rozseklo loket a bráškovi to useklo nohu. Nožka mu visela na kůži. Střepiny jsou žhavé, tak se mu cévy zacelily a nevykrvácel,“ vysvětluje.

Matka s dětmi ještě uběhla kus cesty ke známým, kde mladšímu synovi nožičku uřízli. Kamarád je pak odvezl do nemocnice v Uherském Hradišti.

Otec tehdy pracoval na železniční trati na jihu Moravy, kde podbíjel pražce, nebyl tedy nasazený v Říši. Když se zjistilo, že Američané bombardovali Hodonín, tak dělníky pustili domů. „Většinou šli, protože tratě byly rozbité,“ vysvětluje Stanislav Zámečník. Jeho nejstaršího bratra našel otec na druhý den v nedalekém Pánově u Hodonína ve stodole.

Američané v Hodoníně bombardovali právě hlavně nádraží a tratě, aby se Němci nemohli přesunovat.

„Germán nět?“

Hodonín pak byl jedním z prvních osvobozených měst v republice. Jednotky 53. armády obsadily 11. dubna 1945 Holíč a osvobozenecká vojska se k Hodonínu začala blížit také od Rohatce. Operačně byla 53. armádě podřízena i 1. rumunská armáda. Město bylo osvobozeno 12. dubna 1945. Během odpoledne pronikli do města první rudoarmějci, poslední boje ve městě probíhaly ještě v noci.

V Hodoníně bylo podle Stanislava Zámečníka hodně smíšených manželství. Například manželka jistého Dohnala chtěla, aby měla rodina německé občanství. Sousedé ji pak před Rusy schovali ve sklepě. „Já si pamatuju, jak ten Rus, byl to Rus, nebyl to Rumun, rozrazil dveře s ‚bubínkáčem‘ a zeptal se: Germán nět? Nět!“ popisuje dramatickou situaci při osvobození Hodonína Zámečník.

Jedna střepina z onoho bombardování mu zůstala v hlavě, vyoperovat nešla. Trpěl proto dlouho bolestmi. „Šel jsem do školy v sedmi letech, a když jsem šel do první měšťanky, tak mě ta hlava už tak bolela, že jsem musel asi na čtyři nebo na pět měsíců do nemocnice do Hradiště,“ vzpomíná. Tam hrál první divadlo. Ještě v dvaapadesátém roce byly v nemocnici řádové sestry a s dětmi divadlo hrály. Možná i proto se Stanislav Zámečník později stal ochotníkem.

Spolu s mladším bratrem se vyučili na autoklempíře, nejstarší na slévače. „Řemeslo mě bavilo, obrovsky,“ říká.

Dva měsíce na vojně

Na vojně strávil prý zhruba dva měsíce. Narukoval do Jeseníku. Ale bolest hlavy ho dohnala i tam.

„Dostal jsem takzvanou neřádovou, to znamenalo, že jsem neměl nosit pušku. Na té vojně se na to ale nehledělo. Vyfasoval jsem ji a honili mě. Já jsem uměl běhat, protože jsem hrával fotbal, ale v tom Jeseníku jsem doběhl tři kilometry pod kopec, pušku jsem ke konci svíral na prsou a klopýtal jsem,“ vypráví s tím, že další den musel k doktorovi. „Šel jsem na marodku v Jeseníku a potom ještě chvíli do Brna,“ doplnil.

Krátce po konci války přišla kolektivizace venkova. Rodiny Zámečníkových v Hodoníně se sice přímo nedotkla, ale osud příbuzných na severu Moravy tragicky poznamenala. „Můj bratranec si vzal ženu ze severu Moravy, měli veliký statek. To už bylo ve třiapadesátém, když mu řekli, že mu to jeden den seberou. Oni byli na svatbě, on se sebral a šel zapálit statek a oběsil se,“ vzpomíná Stanislav Zámečník.

Byly to těžké doby, říká s tím, že mnoho lidí ale komunistům věřilo. „Můj otec také vstoupil do komunistické strany po válce, ale v třiapadesátém roce i s matkou vystoupili,“ říká pamětník.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...