Při bombardování Hodonína zasáhly jednoho z bratrů střepiny, druhý přišel o nohu

Nahrávám video

Za druhé světové války shodily americké letouny 20. listopadu 1944 na hodonínské nádraží více než čtyři sta padesát bomb. Nedaleko, v nových bytových domech s mladými rodinami bydleli také Zámečníkovi. Před bombardováním se matka s dětmi neschovala do sklepa z obavy, že uniká plyn, ale utíkala ulicí dál od nádraží. Střepiny jí zranily ruku, staršího chlapce zasáhly do hlavy, mladší přišel o nohu.

Stanislav Zámečník s kamarády si až do osudného listopadového poledne neuvědomoval, jak může být bombardování ničivé a nebezpečné. „Když ta letadla začala létat, tak ze začátku jsme chodili do sklepa, do prádelny, ale potom lidi otrnuli. Dokonce to došlo tak daleko, že jsme si hráli venku,“ popisuje.

Když 20. listopadu začalo bombardování, tak prý matka nad ničím nepřemýšlela, chytila malého bratra do náručí a běžela do sklepa. Nějaká žena tam ale začala panikařit, že uniká plyn, tak matka vyběhla ven. „Utíkali jsme na Mrkotálky,“ přibližuje pamětník.

Střepiny, které ho zasáhly, byly naštěstí malé

Měl prý obrovské štěstí, že střepiny, které ho při bombardování zasáhly do hlavy, byly malé. „Kdyby to bylo větší, tak by mě to zabilo. Matce to rozseklo loket a bráškovi to useklo nohu. Nožka mu visela na kůži. Střepiny jsou žhavé, tak se mu cévy zacelily a nevykrvácel,“ vysvětluje.

Matka s dětmi ještě uběhla kus cesty ke známým, kde mladšímu synovi nožičku uřízli. Kamarád je pak odvezl do nemocnice v Uherském Hradišti.

Otec tehdy pracoval na železniční trati na jihu Moravy, kde podbíjel pražce, nebyl tedy nasazený v Říši. Když se zjistilo, že Američané bombardovali Hodonín, tak dělníky pustili domů. „Většinou šli, protože tratě byly rozbité,“ vysvětluje Stanislav Zámečník. Jeho nejstaršího bratra našel otec na druhý den v nedalekém Pánově u Hodonína ve stodole.

Američané v Hodoníně bombardovali právě hlavně nádraží a tratě, aby se Němci nemohli přesunovat.

„Germán nět?“

Hodonín pak byl jedním z prvních osvobozených měst v republice. Jednotky 53. armády obsadily 11. dubna 1945 Holíč a osvobozenecká vojska se k Hodonínu začala blížit také od Rohatce. Operačně byla 53. armádě podřízena i 1. rumunská armáda. Město bylo osvobozeno 12. dubna 1945. Během odpoledne pronikli do města první rudoarmějci, poslední boje ve městě probíhaly ještě v noci.

V Hodoníně bylo podle Stanislava Zámečníka hodně smíšených manželství. Například manželka jistého Dohnala chtěla, aby měla rodina německé občanství. Sousedé ji pak před Rusy schovali ve sklepě. „Já si pamatuju, jak ten Rus, byl to Rus, nebyl to Rumun, rozrazil dveře s ‚bubínkáčem‘ a zeptal se: Germán nět? Nět!“ popisuje dramatickou situaci při osvobození Hodonína Zámečník.

Jedna střepina z onoho bombardování mu zůstala v hlavě, vyoperovat nešla. Trpěl proto dlouho bolestmi. „Šel jsem do školy v sedmi letech, a když jsem šel do první měšťanky, tak mě ta hlava už tak bolela, že jsem musel asi na čtyři nebo na pět měsíců do nemocnice do Hradiště,“ vzpomíná. Tam hrál první divadlo. Ještě v dvaapadesátém roce byly v nemocnici řádové sestry a s dětmi divadlo hrály. Možná i proto se Stanislav Zámečník později stal ochotníkem.

Spolu s mladším bratrem se vyučili na autoklempíře, nejstarší na slévače. „Řemeslo mě bavilo, obrovsky,“ říká.

Dva měsíce na vojně

Na vojně strávil prý zhruba dva měsíce. Narukoval do Jeseníku. Ale bolest hlavy ho dohnala i tam.

„Dostal jsem takzvanou neřádovou, to znamenalo, že jsem neměl nosit pušku. Na té vojně se na to ale nehledělo. Vyfasoval jsem ji a honili mě. Já jsem uměl běhat, protože jsem hrával fotbal, ale v tom Jeseníku jsem doběhl tři kilometry pod kopec, pušku jsem ke konci svíral na prsou a klopýtal jsem,“ vypráví s tím, že další den musel k doktorovi. „Šel jsem na marodku v Jeseníku a potom ještě chvíli do Brna,“ doplnil.

Krátce po konci války přišla kolektivizace venkova. Rodiny Zámečníkových v Hodoníně se sice přímo nedotkla, ale osud příbuzných na severu Moravy tragicky poznamenala. „Můj bratranec si vzal ženu ze severu Moravy, měli veliký statek. To už bylo ve třiapadesátém, když mu řekli, že mu to jeden den seberou. Oni byli na svatbě, on se sebral a šel zapálit statek a oběsil se,“ vzpomíná Stanislav Zámečník.

Byly to těžké doby, říká s tím, že mnoho lidí ale komunistům věřilo. „Můj otec také vstoupil do komunistické strany po válce, ale v třiapadesátém roce i s matkou vystoupili,“ říká pamětník.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 6 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 7 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 11 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 13 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami
Načítání...