Po dvou dekádách příprav začala miliardová stavba Černé kostky

Nahrávám video

V Ostravě začala stavba Černé kostky – Centra digitalizace, vědy a inovací. Projekt za 2,6 miliardy korun má být hotov v roce 2027. Stavba, jejíž příprava začala před víc než dvaceti lety, má být symbolem proměny Moravskoslezského kraje. Devítipatrová budova se dvěma podzemními podlažími patří k největším krajským investicím a je financována s pomocí programu Spravedlivá transformace. Bude sídlem Moravskoslezské vědecké knihovny.

„Je to symbol nejenom změny, ale celkové transformace. Je to velký projekt. Věřím, že tak, jak je nastaveno ve smlouvě, že do šestadvaceti měsíců bude hotovo,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). Černá kostka podle ředitele příspěvkové organizace Černá kostka Andreje Harmečka nemá být pouze budovou, ale místem k setkávání a vzdělávání.

„My jsme dlouho přemýšleli nad tím, jak propojit novou vizi moderní technologické budovy s tím původním záměrem knihovny, a zjistili jsme, že nejvhodnější bude používat sousloví moderní knihovna. Knihovna, jak ji známe ze severských zemí. Tím primárním účelem je opravdu ta knihovna, těch 1,2 milionu svazků, studovny, podpora pro studenty a badatele je zachována. A následně budeme přidávat řadu služeb, které souvisí s moderními technologiemi,“ vysvětlil Harmečko.

O novém zázemí pro vědeckou knihovnu se v Ostravě hovoří už řadu let. Od svého vzniku v roce 1951 sídlí v nevyhovujících prostorách Nové radnice na Prokešově náměstí. Původní projekt Černé kostky se kvůli vysokým nákladům nikdy neuskutečnil, kraj se později rozhodl od něj upustit a mluvilo se i o možném umístění novostavby do Dolní oblasti Vítkovice. Později ale kraj nechal aktualizovat projektovou dokumentaci novostavby tak, aby projekt vyhovoval aktuálním požadavkům knihovny a moderním trendům.

Nahrávám video

Proměnit by se mělo i okolí kostky

Černá kostka má být moderní knihovnou i centrem digitalizace a vzdělávání. Součástí objektu mají být například studovny, laboratoře i digitalizační pracoviště vybavená nejnovějšími technologiemi. „Nejedná se o knihovnu tak, jak si ji lidé dnes umí běžně představit, ale je to opravdu centrum komunitního života, setkávání. Bude to mít obrovský přínos pro rozvoj vědy a kultury ve městě,“ řekl primátor Jan Dohnal (SPOLU).

„Naši čtenáři se těší na luxusní prostory, na perfektní studijní zázemí. Fond bude pod jednou střechou, milion knih nebudeme svážet z externích skladů, ale budou na jednom místě, takže se k nim dostanete do deseti minut. Bude tam samoobslužný provoz, budeme mít knihovní systém, který využívá umělou inteligenci,“ uvedla ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny Libuše Foberová. Dodala, že je nakonec výhodou, že se na objekt čekalo jednadvacet let, protože bude vybaven těmi nejnovějšími technologiemi.

Dohnal připomněl, že proměnit by se během dvou až tří let měla celá okolní lokalita. V blízkosti vzniká architektonicky zajímavá stavba parkovacího domu, naproti se rekonstruuje Dům kultury města Ostravy s přístavbou nového koncertního sálu, bude se revitalizovat sad Milady Horákové, chystá se úprava ulice 28. října a zanedlouho začne i oprava nedalekého náměstí Republiky s Frýdlantskými mosty, tedy významného dopravního uzlu.

Poklepání knih v epoxidu mobily

Stavba vznikne podle návrhu ateliéru Kuba & Pilař. Původně se měla zahajovat loni na podzim. Kvůli námitkám neúspěšných uchazečů ve výběrovém řízení ji ale musel prověřit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který nedávno rozhodl, že výběrové řízení bylo v souladu s pravidly.

Netradiční byl základní kámen stavby, který byl vytvořen z knih z fondu Moravskoslezské vědecké knihovny zatavených do epoxidu. Nepoklepávalo se obvyklými kladívky, ale mobilními telefony prostřednictvím speciální aplikace vydávající zvuk klepání.

„Chtěli jsme tím symbolicky ukázat na to, jak se svět kolem nás proměňuje. Zatímco dříve byly knihy hlavním zdrojem informací, dnes máme v kapse mobil, který nám dává přístup ke znalostem milionů knih i chytrým nástrojům včetně umělé inteligence. Stejně jako technologie proměnily způsob, jakým se učíme a pracujeme, i Černá kostka představuje krok vpřed – transformaci ve spojení tradice s novými možnosti,“ doplnil Harmečko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 36 mminutami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 8 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 9 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami
Načítání...