Pamětní deska v Louckém klášteře připomíná přes osmdesát politických vězňů ze Znojemska

Památku lidí nespravedlivě vězněných komunistickým režimem připomíná nově skleněná deska před kostelem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava v areálu Louckého kláštera ve Znojmě. Je na ní 88 jmen. Desku nechala vyrobit organizace Orel a Konfederace politických vězňů.

Před kostelem v Louckém klášteře už památník politickým vězňům stojí, v roce 1993 ho vysvětil premonstrátský opat Vít Tajovský. Teď k němu přibyla také pamětní deska s konkrétními jmény.

Impulsem k jejímu vytvoření byl fakt, že loni zemřeli poslední dva přímí pamětníci komunistických represí ze znojemské konfederace Jaroslav Spilka a Leopold Solař. Organizace se rozhodla tak ještě naposledy připomenout nejen jejich jména, ale i dalších, jako vzkaz nejmladší generaci o tom, že svoboda je důležitá hodnota.

Jaké podmínky panovaly v komunistických kriminálech, si podle pamětníků mladí lidé nedokážou představit. „Nenechávali vězně spát, to bylo jedno z těch největších mučení, trápili je zimou, zbavovali oblečení. Nebo zase bylo mučení opačné, kdy byli vězni ve velikém teple a byla jim odmítána voda,“ popsal iniciátor akce Marek Venuta. Trpěli nejen věznění, ale i celé rodiny, které komunistická bezpečnost pronásledovala.

Na desce jsou jména celé rodiny

Čtyři jména na pamětní desce patří rodině Achrerových. Bohumil Achrer, tehdy jedenadvacetiletý mladík, se pokusil o emigraci, ale byl při tom chycen. Ve vězení skončil nejenom on, ale také jeho rodiče a mladší bratr. Podle Marie Achrerové, která se do rodiny později přivdala, byli postižení i další dva mladší sourozenci, které režim poslal do dětského domova, i když se o ně chtěla širší rodina postarat.

Ne všechny se podařilo vypátrat

Pro Marii Achrerovou má svoboda velkou hodnotu. „Když jsme po listopadu 1989 s manželem poprvé jeli do Rakouska, tak jsme na hranicích oba plakali,“ řekla. Po smrti svého manžela převzala vedení znojemské organizace KPV. „Zůstalo nás už jen sedm, ale ne politických vězňů, ale potomků a vdov,“ řekla.

Zjistit co nejvíce jmen politických vězňů nebylo podle Marka Venuty jednoduché a trvalo to několik měsíců. Nakonec se podařilo zjistit i s pomocí historiků a sdružení 88 jmen. Podle  Archrerové bylo na Znojemsku politických vězňů daleko víc. Ne všechny se ale podařilo vypátrat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 10 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 11 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami
Načítání...