V Pitíně na Uherskohradišťsku si v sobotu připomněli 60 let od úmrtí olomouckého arcibiskupa Josefa Matochy. Kněz závěr svého života strávil v domácím vězení ve své rezidenci v Olomouci, kde byl 11 let bez kontaktu s okolním světem. Pochován je právě v Pitíně, komunisté totiž zakázali, aby byly jeho ostatky uloženy tam, kde spočívají ostatní olomoučtí arcibiskupové – v katedrále svatého Václava.
Josef Matocha byl arcibiskupem třináct let. Prakticky celou dobu, co byl v čele církve na Moravě, ho komunistický režim chtěl přesvědčit ke spolupráci. Když je ale Matocha odmítl, zbavili ho svobodného pohybu.
Internace arcibiskupa Matochy začala o Velikonocích roku 1950. Dlouhých jedenáct let prakticky nesměl opustit své olomoucké sídlo, nepřetržitě ho sledovali příslušníci Státní bezpečnosti (StB). „Místo sekretariátu byl tady příslušník StB, který to jinak zamkl, když odešel,“ řekl současný olomoucký arcibiskup a metropolita moravský Jan Graubner.
Komunisté zakázali Matochovo pohřbení v kryptě katedrály
Matocha mohl s okolím komunikovat jenom velmi omezeně – z okna Arcibiskupského paláce. „Zamával na maminku, která šla s kočárkem a prosila ho o požehnání. Bylo to na takovou vzdálenost. I to bylo zločinem,“ dodal Graubner.
Když 2. listopadu 1961 Josef Matocha zemřel, komunisté zakázali jeho pohřeb v katedrále svatého Václava, kde je pochována většina olomouckých arcibiskupů. Nakonec byl pochován v rodném Pitíně, navzdory zákazům tehdy přišly stovky lidí. „Zvony nesměly zvonit, nic se nesmělo, ani o ničem mluvit. Těžká doba,“ uvedla pamětnice Miluše Macháčková.
Modlitba na konci sobotní vzpomínky zazněla u hrobu Josefa Matochy. Jestli bude slavnostně pohřben v kryptě olomouckého dómu, o tom se teprve začalo jednat. Současný arcibiskup Jan Graubner ale uvedl, že by to bylo vhodné a důstojné.
