Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou asi o 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet ve čtvrtek večer po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Kritizovala ho opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.
„Rozpočet je zdrojově vyrovnaný a potenciálně přebytkový. Je konzervativní, protože počítáme s nárůstem příjmů jen 1,6 procenta. Připravujeme se na případný pokles výkonu ekonomiky,“ řekl primátorův náměstek Pavel Vyhnánek (Praha sobě).
Běžné výdaje dosáhnou 64,8 miliardy korun, což je o 5,5 miliardy více než letos. Nárůst podle Vyhnánka není nehospodárným nakládáním s penězi, ale je způsoben vyšší státní dotací na školství 2,34 miliardy, která se v rozpočtu účetně objeví jako běžné výdaje.
Dalším důvodem je podle něj státem nařízené zvýšení platů zaměstnanců veřejného sektoru, které platí město ze svého. Vliv má také to, že radnice musí předfinancovat projekty městských částí, které budou následně proplaceny z evropských fondů. Na to má rezervu 300 milionů korun.
Nejvíc peněz z běžných výdajů půjde do dopravy, a to 21,6 miliardy. Do školství půjde 17,65 miliardy. Další tři miliardy půjdou do sociální oblasti a zdravotnictví. V rozpočtu jsou vedeny rovněž jako běžné výdaje peníze, které dává magistrát jednotlivým radnicím na jejich investice.
Na dopravu je určena nejvyšší částka také z celkového objemu investic, a to 5,38 miliardy. Z toho půjde například 140 milionů na obnovu zřícené Trojské lávky, na stavbu parkoviště P+R na Černém Mostě 250 milionů a 80 milionů na opravu Barrandovského mostu. Na stavbu metra D bude v rozpočtu 1,44 miliardy.
Město má vyčleněno 50 milionů korun také v takzvaném participativním rozpočtu. Při něm obyvatelé rozhodnou, jak s penězi město naloží a za jaké projekty je utratí.
Rozpočet obsahuje i peníze na pravidelné splátky jistin úvěrů Evropské investiční banky (EIB) ve výši 763 milionů. Peníze bude dávat rovněž do rezervy na splácení dluhopisů, které musí uhradit v letech 2021 a 2023.
Opozice rozpočet kritizuje
Rozpočet kritizovala opozice, která v diskusi navrhovala přesuny peněz v jednotlivých kapitolách. Opozičním zastupitelům se nelíbilo zejména zvýšení běžných výdajů a oproti letošku snížení investic. „Naprosto rezignuje (vedení města) na investice a zejména na investice do bydlení, na které je vyčleněno pouhých 420 milionů,“ řekl zastupitel Tomáš Portlík (ODS). Nízká je podle něj i podpora školství.
Předseda opozičních zastupitelů ANO Patrik Nacher rozpočtu vytkl, že nemá jednotící vizi. Předsedkyně zastupitelů ODS Alexandra Udženija kritizovala částku na sociální služby. Podle ní je ohrožen střednědobý plán jejich rozvoje. „Návrh je zaměřen pouze na udržení stavu,“ tvrdí.
Opoziční zastupitel Martin Sedeke (ODS) kritizoval projednávání rozpočtu na zastupitelstvu, které přerušilo jednání o několika peticích. Rozpočet začali zastupitelé řešit po 15:00 a schválili jej ve 23:00. Primátorův náměstek Vyhnánek řekl, že pokud bude předkládat rozpočet i příští rok, bude jedním z prvních bodů jednání.
Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy korun.
V prvním pololetí letošního roku skončilo hospodaření hlavního města přebytkem 8,66 miliardy korun. Příjmy dosáhly 48,2 miliardy a výdaje 39,53 miliardy korun. Vliv na hospodaření měly vyšší příjmy a nižší běžné a kapitálové výdaje. V pololetí loňského roku Praha hospodařila s přebytkem 9,7 miliardy korun.
