V boji za vyšší kapacity na středních školách otevřela Praha na začátku září dvanáct nových tříd, z toho osm gymnaziálních. ČT to sdělil magistrát hlavního města. Metropole už během jarních měsíců slibovala, že v nadcházejících letech podobných tříd zvládne zřídit 64. Podle dat organizace PAQ Research to ale stačit nebude a nových tříd by v budoucnu muselo přibýt několikanásobně víc. Polovina z nových gymnaziálních tříd vznikla na obchodních nebo průmyslových středních školách. Zcela novou školu město nezřídilo.
Jedním z ředitelů, kteří gymnaziální třídu na své škole uvítali, je i Radka Nováková, ředitelka Obchodní akademie Bubeneč. Na její škole tak teď vznikla zbrusu nová třída gymnázia. „V našem nejbližším okolí, na Praze 6, byla samozřejmě velká poptávka, takže jedna gymnaziální třída navíc se hodí. Víc ne, jsme malá škola, nastoupilo k nám jen 24 prváků. Dobré je, že jako ekonomické lyceum jsme neměli ke gymnáziu daleko,“ říká ředitelka Nováková.
Na novou třídu gymnázia nasadila Nováková ty nejzkušenější pedagogy. „Při tvorbě Školního vzdělávacího programu jsme se inspirovali u jiných státních gymnázií, schvalovací proces byl dlouhý, ale vyplatilo se. Oproti naší škole, která je cestou do praxe, je gymnázium příprava na další studium. Laťka je vysoko a my ji plánujeme nasadit ještě výš,“ dodává Nováková.
Přístup samotných učitelů pak ředitelka popisuje s nadšením. „Naši kantoři se na děti těšili, pro ně je to vytržení ze zajetého stereotypu u nás na škole, vzpruha pro další práci. Znamená to pro ně nové podněty, učebnice, nové přípravy, nové názory,“ vyjmenovává Nováková.
Podobných tříd, jako je ta na Obchodní akademii Bubeneč, se se začátkem školního roku v Praze otevřelo celkem dvanáct. Podobným systémem plánuje město pokračovat v navyšování kapacit i v příštích letech. „Minulý rok jsme jednali s ministerstvem školství o tom, kolik je možné otevřít nových tříd tak, aby to ministerstvo povolovalo, z toho vyšlo číslo 64,“ vysvětluje bývalý radní města Prahy pro školství Vít Šimral (Piráti).
Jestli se opravdu v nadcházejících letech takové třídy otevřou, bude záležet na ředitelích daných středních škol. „Není možné nikoho nutit do otevírání gymnázií, aniž by to chtělo i vedení školy,“ dodává Šimral s tím, že navyšování kapacit škol tímto způsobem probíhá tři poslední roky.
Praha novou školu nezřídila
Jedním ze zásadních problémů otevírání nových tříd, potažmo i školy, je především nedostatek učitelů. Jak vysvětluje ředitelka magistrátního odboru školství Lenka Němcová, ani otevření jedné jediné třídy není pro ředitele snadná věc. „Otevření nové třídy je vždy od ředitele husarský kousek, jsme na hraně s pedagogickým personálem. Potřebovali bychom i střední zdravotnické třídy, ale nejsou učitelé,“ podotýká Němcová.
I přes výtky, které vedení města od středoškolských ředitelů dostává, zatím Praha celou novou školu nezřídila. Podle programového ředitele neziskové organizace EDUin Miroslava Hřebeckého je současné otevírání nových tříd na stávajících školách přijatelný krok z nouze. Při stavbě nové školy v okolí Prahy by se investiční náklady podle Hřebeckého mohly vyšplhat na 1,4 milionu na žáka. „Proto otevřít jakoukoli třídu na už existující škole je z ekonomického i personálního hlediska jednodušší,“ vysvětluje.
Polovina z nově otevřených gymnaziálních tříd v Praze vznikla při stávajících gymnáziích, druhá polovina tam, kde to dřív nebylo zvykem – hlavně na průmyslových nebo obchodních školách. Jedním z důvodů, proč v Praze chybí místa pro středoškoláky, je podle odborníků i fakt, že v metropoli studuje zhruba polovina žáků Středočeského kraje.
