Německá ambasáda vzpomíná občany NDR, kteří v roce 1989 utekli přes Československo za svobodou

Nahrávám video
Události: Jak se utíkalo z NDR
Zdroj: ČT24

Na německém velvyslanectví se v sobotu konají vzpomínkové akce k 30. výročí útěku východních Němců přes pozemek ambasády v Praze za svobodou. Lobkovický palác se otevřel veřejnosti a lidé se mohou účastnit debaty s pamětníky událostí roku 1989, prohlédnout si výstavy fotografií a historických dokumentů nebo si poslechnout hudební vystoupení. Přes německé velvyslanectví v Praze emigrovalo v roce 1989 zhruba 15 tisíc občanů komunistické Německé demokratické republiky (NDR).

Dvě desítky historických automobilů východoněmecké výroby se v sobotu dopoledne sjely na Malostranské náměstí v Praze. Jejich řidiči tak připomněli exodus občanů někdejší Německé demokratické republiky (NDR) před 30 lety, kteří se rozhodli zemi opustit přes západoněmeckou ambasádu v Praze a své vozy zanechali v ulicích Malé Strany.

Mezi automobily podle očekávání dominovaly trabanty a wartburgy z automobilky v Eisenachu. K vidění byly ale také sovětské vozy Lada a vůz Škoda 100. Některé z vozů měly za zadními skly i typickou dobovou výbavu, tedy automapu a pletené kloboučky na toaletní papír. Přehlídky se zúčastnily také dvě limuzíny značky Volvo a jedna Tatra 613, kterou využívali představitelé komunistického režimu. Automobily si přišel prohlédnout rovněž německý velvyslanec Christoph Israng. 

Vozidla budou k vidění po celý den. Akci pořádá spolek Fuhrpark-Ost-West, který podobnou událost organizoval i před pěti lety. 

Pamětní deska v Libni

Ještě před otevřením bran Lobkovického paláce odhalí dopoledne zástupci německého velvyslanectví pamětní desku na nádraží v Praze-Libni, která bude připomínat útěk Východních Němců.

Právě z libeňského nádraží byly před 30 lety vypravovány zvláštní vlaky, kterými mířili uprchlíci z ambasády do Hofu v tehdejším Západním Německu. Na nádraží bude také otevřena výstava Uprchlíci z NDR na cestě z Prahy do Hofu.

Festival Cesta za svobodou začne v Lobkovickém paláci ve 14:00 a velvyslanectví bude pro veřejnost otevřeno do 19:00. Návštěvníci budou mít příležitost diskutovat s lidmi, kteří před 30 lety přes ambasádu utíkali. 

Uskuteční se také čtyři panelové debaty s pamětníky roku 1989, na kterých vystoupí mimo jiné tehdejší západoněmecký ministr a vyjednavač v rozhovorech o vycestování uprchlíků z ambasády Rudolf Seiters, tehdejší vojenský atašé západoněmecké ambasády Rainer Fiegle, český studentský aktivista z roku 1989 Jan Bubeník nebo několik tehdejších uprchlíků.

Na ambasádě budou moci návštěvníci vidět i několik výstav fotografií a historických dokumentů. Budou se promítat i originální záběry pořízené pracovníky ambasády v roce 1989 nebo několik německých dokumentů, které se exodu obyvatel NDR věnovaly.

V areálu velvyslanectví se uskuteční také koncerty, na kterých vystoupí mimo jiné český písničkář Jaroslav Hutka, německá jazzová zpěvačka a emigrantka z NDR Jeanette Biedermannová, Drážďanský chlapecký sbor nebo saxofonový kvartet Drážďanských symfoniků.

15 tisíc emigrantů

První východoněmečtí uprchlíci se na západoněmecké ambasádě v Praze objevili na jaře 1989, v srpnu jich ale začalo razantně přibývat. Zpočátku byli ubytováni přímo v Lobkovickém paláci a v přilehlé oranžerii. Kapacita těchto budov se ale zanedlouho vyčerpala, a tak koncem srpna začalo na zahradě velvyslanectví vyrůstat stanové městečko.

„Pražané, kteří byli přímo na Malé Straně, byli pochopitelně šokováni, mnozí z nich přímo pomáhali, bylo tady řečeno, že hygienická situace nebyla vůbec dobrá a zejména děti získávaly možnost třeba jít i na toaletu, vysprchovat se někde v přilehlých lokalitách. Lidé tam nosili čaj, někteří i disidenti, jako třeba Jan Urban nebo Otka Bednářová přímo na místě se snažili pomáhat, docházelo tam přes plot ke komunikaci, kdy Němci dávali nějaké peníze a lidé přinášeli cigarety, nebo to co prostě bylo potřebné,“ vypráví historik ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek.

Nahrávám video
Vilímek: Mnozí z Pražanů pomáhali
Zdroj: ČT24

Podle dobových odhadů na Malé Straně obyvatelé socialistického Německa zanechali na 1600 automobilů. Automobily byly postupně odtahovány na záchytná parkoviště a vraceny na území NDR.

„Pro opuštěné  trabanty a warburgy v ulicích si létali následně příslušníci východoněmecké státní bezpečnosti a jezdili s nimi zpět. Jenže se pak zjistilo, že je málo příslušníků a nelze to zvládnout. A tak část aut byla odvezena na odstavná parkoviště a zbývající nám vlastně východoněmecká strana nakonec  ponechala jako tak trošku ne poděkování, ale spíš aby nám nějakou formou vynahradili náklady nebo komplikace,“ doplnil Vilímek.

Uprchlíci se dočkali možnosti emigrace 30. září 1989, kdy je tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher informoval o dohodě, která umožnila jejich vycestování. Krátce poté zaplavila ambasádu druhá vlna Východních Němců. Celkem do listopadu 1989 emigrovalo přes ambasádu na 15 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...