Na řadě míst, kde je v Praze potřeba třicítka, už podle politiků je. Aktivisté ji ale chtějí jako pravidlo, ne výjimku

Nahrávám video

Snížení rychlostního limitu v rezidenčních oblastech Prahy na 30 kilometrů za hodinu by podle mluvčí hnutí Poslední generace Veroniky Holcnerové znamenalo spíše úlevu pro všechny než zhoršení. Domnívá se, že by se tak rozředily zácpy a situace by se zlepšila i pro městskou hromadnou dopravu. Podle starosty Prahy 9 a předsedy zastupitelského klubu SPOLU na magistrátu Tomáše Portlíka (ODS) se ale třicítka na mnoha místech, kde je potřeba, už zavedla, a případné zavedení jinde by naopak všechny zdržovalo. Třicítka ve městech byla tématem 90' ČT24.

Pražští řidiči v poslední době na hlavních tazích pravidelně potkávají skupiny chodců procházející jedním jízdním pruhem, kteří se tak dožadují zavedení plošného omezení rychlosti provozu na 30 kilometrů za hodinu.

Veronika Holcnerová z pořádajícího hnutí Poslední generace ovšem upřesnila, že ambicí aktivistů není, aby se muselo jezdit maximálně třicítkou úplně ve všech pražských ulicích včetně magistrály nebo vnitřního okruhu. Připustila, že jsou v Praze velké oblasti, kde omezení na 30 kilometrů za hodinu již platí, rozdíl by podle ní byl hlavně v tom, že by k tomu nebyly potřeba dopravní značky. „My chceme převrácení logiky – aby byla třicítka základní rychlostí ve městě a jakákoli jiná rychlost, aby z ní byla výjimkou. (…) Netvrdíme, že na všech páteřních tazích musí být třicítka,“ uvedla.

Předseda klubu SPOLU v celopražském zastupitelstvu Tomáš Portlík (ODS) ale považuje požadavky Poslední generace za zbytečné právě proto, že třicítka v některých městských částech mimo hlavní tahy již platí. „Třicítka se v mnoha městských částech zavádí a je na mnoha místech. Není to tak, že se doprava nezklidňuje, ale je to plynulý proces. Myslím, že takové formy protestů věc ve finále poškozují,“ řekl.

Že jsou již nyní v Praze velké oblasti, kde se nesmí jezdit rychleji než třicítkou, ostatně připustil i bývalý náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (nestr. za Prahu sobě), který na příkladu Prahy 7 popsal, že na Argentinské a v ulicích, kde jezdí tramvaje, je povoleno 50 kilometrů za hodinu, zatímco v ostatních ulicích je značkami zavedena zóna 30.

Samotného principu zklidňování dopravy se Scheinherr zastal. S odkazem na výzkumy z Velké Británie a Švýcarska i zkušenosti z oblastí Prahy, kde je rychlost snížena na 30 kilometrů za hodinu, uvedl, že nehodovost klesá o 30 procent, střetů s chodci ubývá o 50 procent a také se o čtvrtinu snižují emise. To je podle něj proto, že auta při nižší rychlosti méně zrychlují a zpomalují. „Což jsou okamžiky při jízdě automobilu, kdy dochází k největším emisím,“ podotkl. Menší je při provozu rychlostí do 30 kilometrů za hodinu místo padesátky také hluk – o dva až čtyři decibely.

Řidiči jako rukojmí aktivistů, nebo sami sebe?

Podle Tomáše Portlíka se ovšem provoz v pražském centru již dnes zklidňuje i bez plošné třicítky. Aut je podle něj v oblasti podobně jako v první polovině 90. let. I proto se podivuje nad tím, že Poslední generace na svých požadavcích trvá. „Je nešťastné brát si kohokoli jako rukojmí,“ poznamenal.

Veronika Holcnerová ale odmítla, že by bylo možné považovat pochody po magistrále či Jiráskově mostě – při nichž nechávají aktivisté autům volný jízdní pruh – za blokování automobilové dopravy. Ta se podle ní spíše blokuje sama. „Zácpy jsou v Praze na denním pořádku. (…) Deset hodin denně se doprava blokuje sama, a potom jednou za týden přijde skupina lidí, kteří pořádají protestní pochod za zklidnění dopravy. Jakým způsobem řidiče šikanujeme?“ otázala se.

Obvinila také politiky, že vytvořili „absurdní rozdělení, že pokud jsem pravicový politik, tak musím zastávat automobilismus, a jízda na kole je levicová“.

Podle Portlíka to tak ale není. „Pravicový politik neupřednostňuje jednu formu dopravy, ale chce svobodu, chce, aby si člověk mohl vybrat, aby si mohl sám zvolit, jakou cestu do práce či jinam zvolí, a vytvářet mu k tomu podmínky,“ shrnul.

Zpoplatnění průjezdu Prahou 1? Jako přesunout problém před sousední dům, zlobí se Portlík

Zejména z pozice starosty Prahy 9 je Tomáš Portlík i proti tomu, aby byl zpoplatněn vjezd do Prahy 1 pro tranzitní dopravu, o čemž se v poslední době hovoří a počítá s tím i náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti). Stejně jako někteří další starostové se obává, že se v důsledku více aut přesune do jiných městských částí. „Problém, kterého se zbavím u sebe před barákem, přesunu k sousedovi,“ charakterizoval takové řešení s ucpanými ulicemi Starého Města a Malé Strany.

Zlepšení si slibuje spíše od dostavby okruhů. Příklady, že to pomáhá, podle něj v Praze již jsou. „Všichni vidíme, jakým způsobem pomohla stavba tunelu Blanka oblasti Prahy 7, kde má dnes veřejný prostor úplně jiné možnosti pohybu,“ konstatoval.

Adam Scheinherr vnímá ale možné zpoplatnění průjezdu Prahou 1 zcela opačně. Upozornil, že dočasné uzavírky z minulých let, kdy bylo z různých důvodů neprůjezdné Smetanovo nábřeží nebo Karmelitská ulice na opačném břehu, pomohla nejenom Praze 1, ale i přilehlým částem Prahy 2 a Prahy 5.

„V rezidenčních ulicích se sníží doprava o desítky procent, což ukazují měření a dopravní modely. Přesunou se na páteřní komunikace – na magistrálu a hlavně do tunelu Blanka, který kvůli tomu byl budován a všichni politici, co ho budovali, prohlašovali, že ten nám pomůže se zklidněním dopravy. Tam naroste doprava o dvě až čtyři procenta,“ vyčíslil.

Urbanista: Města se desítky let stavěla hlavně pro auta

Architekt a urbanista z kanceláře Jakub Cigler architekti Peter Bednár v 90‘ ČT24 poukázal na to, že se města v posledních desítkách let stavěla tak, aby co nejvíce vyhovovala automobilové dopravě. To by se podle něj mělo do budoucna změnit především.

„Ve všech zemích, které jsou bohatší než my, je tam vyšší kvalita života a stále jsou průmyslové a mají i mnoho úspěšných automobilek, mají zároveň města, kde automobily omezují ve prospěch všech ostatních typů dopravy,“ upozornil.

Problémem aut je podle něj hlavně to, že jsou velká a při parkování i při jízdě zabírají hodně místa. „Auto zabírá ve městě minimálně 140 metrů. Chodec zabírá metr, člověk, co je v MHD, zabírá půl metru až metr,“ srovnal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 11 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 12 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami
Načítání...