Odvolání jednoho z věřitelů oddálilo výplatu peněz ze zkrachovalé Sberbank CZ. Na stovky milionů až miliardy korun čekají po jejím krachu některé obce i jihomoravské hejtmanství. Pro samosprávy to znamená další komplikaci a zdržení projektů, které mají připravené, ale nemají je čím zaplatit. Celkem má insolvenční správkyně zhruba patnácti tisícům věřitelů vyplatit 57 miliard korun.
K penězům, které měli střadatelé uložené u české pobočky Sberbank, se nemohou dostat téměř dva roky. Insolvenční správkyně měla v plánu skoro 58 miliard korun, které mají dostat, začít posílat na konci minulého roku. Proti tomu se však postavila firma LitFin. Jejím odvoláním se zabývá Vrchní soud v Praze, který zatím neuvedl, kdy by mohl rozhodnout.
V mnoha obcích proto stojí dávno připravené projekty – třeba stavba nové školy v Moutnicích na Brněnsku. Stát bude mezi padesáti a sto miliony. Obec má ale 27 milionů korun blokovaných, protože byly uložené právě ve Sberbank. „Nyní bychom je potřebovali. Pokud je nedostaneme včas, projekt budeme muset odložit,“ upozornil moutnický starosta Antonín Vymazal.
Firma, jejíž odvolání zdrželo výplatu peněz věřitelům, tvrdí, že insolvenční správkyně Jiřina Lužová neuplatňuje rovný přístup k věřitelům. „Insolvenční správkyně absurdně ignorovala insolvenční zákon, to znamená způsob, kterým má rozdělovat mezi jednotlivé skupiny věřitelů finanční prostředky. Pro klienta by to znamenalo, že by obdržel méně peněz, než kolik by mu náleželo,“ uvedl právní zástupce LitFin Ladislav Drha.
Lužová obvinění odmítla. Je podle ní velká šance, že sto procent vkladů dostanou všichni včetně krajů, obcí a větších společností.
Firma navíc nereagovala na nabídku jiného věřitele, který chtěl od LitFin odkoupit pohledávku v plné výši. „Nabídku jsme několikrát zopakovali, ale dosud jsme nedostali žádnou odpověď,“ podotkl Marek Hejduk, právní zástupce společnosti Fipox, která nabídku dala. Podle Drhy ale druhá firma zároveň s nabídkou vyhrožovala žalobou.
Ne všude ale způsobil pád Sberbank tak vážné potíže. Například brněnská městská část Bystrc, i když měla ve zkrachovalé bance 160 milionů, otevřela loni novou školku. „Měli jsme tak vysokou rezervu, že jsme nemuseli zastavit žádnou projektovou ani realizační činnost,“ podotkl bystrcký starosta Tomáš Kratochvíl (SOCDEM).
Kdy budou moci k naplánovaným projektům přistoupit i obce – a také firmy či jednotlivci – které takovou rezervu neměly, bude záležet na rozhodnutí soudu. Insolvenční správkyně avizovala, že by chtěla peníze začít vyplácet zhruba měsíc po vynesení verdiktu.
