„Mengele si nás šetřil,“ říká Jiří Fišer. Spolu s bratrem Josefem přežili v Osvětimi pokusy na dvojčatech

Jiří Fišer měl to štěstí, že přežil v Osvětimi zrůdné pokusy na dvojčatech doktora Mengeleho. Při jeho vyprávění až mrazí, když popisuje, jak jemu a bratrovi měnil krev a píchal injekce, které působily horečnatá onemocnění. Před smrtí je zachránilo to, že byli jedni z nejmladších v táboře a Mengele si je šetřil.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Jiří a Josef Fischerovi (Jiří si později změnil jméno na Fišer) pocházeli z židovské rodiny, narodili se 7. ledna 1936 v České Třebové. Maminka je sice na začátku války schovala u strýce v Nesovicích, transportu do Terezína se ale nevyhnuli. Celá rodina se tam sešla v roce 1942. Bezstarostné děti braly tenkrát cestu do koncentračního tábora a pobyt tam jako hru. Chlapci museli sice pracovat na dvoře a pomáhat v kuchyni, ale také si mohli hrát s míčem anebo divadlo.

Drobné role dostali i v představení Brundibár. „Těm Němcům to nikdo nepřeložil, ale líbilo se jim to. Jak se řeklo Brundibár, děcka se na to těšila a Němci taky. Zasedli ty první místa. No, tam bylo opravdu co dělat, ne že bychom se tam nudili,“ popisuje Jiří Fišer pobyt v Terezíně.

Cesta z Terezína do Osvětimi byla úmorná

Už v Terezíně si je zřejmě vytipoval doktor Mengele, pro kterého byla dvojčata pokusným, spotřebním materiálem. V květnu 1944 museli Jiří s Josefem nastoupit do transportu do Osvětimi.

„My jsme tam dojeli až za tři dni a dvě noci. Potřebovali jsme vodu, do vagonu nám nedali nic, lidi trpěli žízní. Byla to hrozná cesta,“ popisuje Jiří. Když dojeli vyčerpaní do Osvětimi, ani necítili, že jim na ruku tetují čísla, pořádně si je prohlédli až druhý den. „To je číslo A, jako Auschwitz 782,“ukazuje ruku Jiří Fišer.

Nahrávám video
Paměťová stopa: Mengeleho dvojče
Zdroj: ČT24

V červnu se do Osvětimi dostala i matka s jejich sestrou Věrou. Maminka se ale nechtěla dcery vzdát, a tak obě zemřely v plynové komoře. „Oni ty děti chtěli matkám za každou cenu sebrat, aby mohly pracovat, protože kdyby je měly, tak nebudou pracovat tak dobře, jak kdyby je neměly,“ vysvětluje pamětník.

Chlapci si mysleli, že jsou nemocní a Mengele je léčí

Jiří a Josef skončili v takzvané nemocnici doktora Mengeleho. „Pořád nám kontroloval váhu, potom zkoušel, jestli máme stejný končetiny, do očí nám dával obstřiky, aby viděl, jestli by se nám mohly oči stejně zabarvit. Aby nemusel stoprocentně zjišťovat, jakou máme krev, tak jeho krev dal mně a moji jemu. Jediný štěstí bylo, že byla krev stejná, jinak teda by to bylo špatný,“ popisuje Jiří Fišer.

Dlouhé týdny proleželi chlapci v nemocnici v horečkách. Mysleli si, že jsou vážně nemocní. „On nám naočkoval asi malárii nebo určitě nějakou horečnatou nemoc. Mysleli jsme, že máme opravdu nějakou nemoc, ale to bylo uměle udělané, to jsme zjistili až po válce,“ říká pamětník.

Dvojčata se sestrou Věrou
Zdroj: zdroj: soukromý archiv Jiřího Fišera

Mengele byl vzteklý člověk

Josefa Mengeleho popisuje Jiří Fišer jako mladého, pohledného muže. Byl ale prý až chorobně vzteklý. „On tam přišel a jak měl tu blbou náladu, tak bral židle a házel je do oken, na stěnu, udělal tam takový nepořádek,“ popisuje jeden výjev z táborové jídelny.

Jaké další pokusy na dvojčatech Mengele dělal, se může pan Fišer jen domnívat. „Abych vám řekl pravdu, když jsem se zeptal toho pana Brocha, co to taky přežil, co na něm dělali, on mi řekl, však jsi tam byl taky. Oni o tom neradi mluvili,“ vysvětluje.

Osvětimí prošly stovky dvojčat, konce války se jich dočkalo jen několik desítek. Jiří s Josefem měli to štěstí, že k nim patřili. „My jsme měli to štěstí, že jsme byli malí, on si nás šetřil, až dorosteme, protože nevěděl, jestli bude v lágru čtyři roky nebo deset,“ říká Jiří.

Lednové osvobození Osvětimi Rudou armádou

Josef Mengele zůstal v Osvětimi do ledna 1945, pak utekl. Krátce před osvobozením tábora Rudou armádou zažili bratři přesun do sousedního lágru. Opět měli štěstí, že přežili. „My jsme došli, my jsme se drželi za těmi Němci, ale ty ženy, co nemohly, ty zastřelili, ta cesta, než přijeli Rusi, byla normálně jako hřbitov,“ popisuje pamětník a ukazuje fotku. „To je fotka, kterou udělali Rusové první den po osvobození Osvětimi. Fotografovali nás mezi ochrannými dráty,“ říká.

Jiří Fišer (třetí zleva) na fotografii z osvobození Osvětimi
Zdroj: Památník a muzeum Auschwitz - Birkenau

Z Osvětimi převezli dvojčata do dětského domova v Košicích, kde je našel strýc a vzal si je k sobě do Nesovic. Tam se dozvěděli i o smrti maminky a sestry Věry. Tatínek zemřel v lágru v Neungamme nedaleko Hamburku. Tam ho Němci poslali, protože se jako drážní úředník zapojil do odboje. Nacisté zabili víc než šest desítek jejich příbuzných.

Dnes žije Jiří Fišer v Mohelnici, navštěvuje školy a dětem o hrozných zážitcích vypráví. Je zřejmě posledním žijícím Mengeleho dvojčetem v Česku. Jeho bratr zemřel před osmi lety. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...