Lidé si v Hodoníně u Kunštátu připomněli transport Romů do Osvětimi. Na místě vzniká i výstava

Zhruba 150 lidí se dnes v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku zúčastnilo pietního aktu k uctění památky obětí holocaustu Romů a Sintů. Lidé si připomněli hromadný transport za druhé světové války, při kterém muselo do koncentračního tábora v Osvětimi 749 romských a sintských mužů, žen a dětí. V místě bývalého tábora vznikl i památník, momentálně vzniká i expozice o osudech Romů.

V Hodoníně u Kunštátu býval za války takzvaný cikánský tábor. Muzeum loni v místě zpřístupnilo Památník holocaustu Romů a Sintů na Moravě. Vybudovaly ho Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, práce trvaly pět let. Místo loni převzalo Muzeum romské kultury, momentálně tam vzniká i expozice, která připomíná osudy Romů.

Pietní akt se uskutečnil už posedmasedmdesáté. Podle ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové se akce uskutečnila bez změny termínu a s ohledem na konání ve vnějších prostorách památníků organizace neomezila počet návštěvníků ani nevyžadovala roušky.

Účastníci pietního aktu položili věnce a květiny na pohřebiště s hromadnými hroby, které se nazývá Žalov. Během akce vystoupili například zpěvačka Pavlína Matiová, klarinetista Mario Krajčovič a houslový virtuóz Marek Balog. 

V hodonínském táboře se tísnilo více než tisíc lidí

Podle historika z Muzea romské kultury Dušana Slačky byly podmínky v romském táboře velmi špatné. „Tábor byl původně dimenzován pro ubytování 300 lidí v létě a 200 v zimě. Do tohoto prostředí v létě 1942 přichází nebo je posláno více než 1200 osob,“ uvedl.

Udržovat hygienu v přeplněném táboře bylo velmi složité, v místě proto vypukla epidemie tyfu. V noci na 22. srpna 1943 se uskutečnil velký transport 749 Romů do nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi, mezi nimi byli i rodiče Jiřiny Somsiové, která se účastila čtvrtečního pietního aktu.

„Mamince se nevrátil nikdo, (přežila) ona jediná z celé rodiny, obrovské rodiny. Tatínek se vrátil sám se svými třemi bratry,“ vzpomíná Jiřina Somsiová.

Během nacistické genocidy zahynulo za druhé světové války téměř 90 procent českých a moravských Romů. Z asi 6500 Romů z protektorátu jich 4870 odjelo transporty do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, domů se jich vrátilo jenom 583. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 10 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 11 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami
Načítání...