O korupčním jednání hovoří někteří politici a občanská sdružení na Karlovarsku v souvislosti s povolováním problematických staveb, za nimiž stojí ruští investoři. Tvrdí, že se čeští úředníci podíleli na obchodech za peníze nejasného původu. Přímo v lázeňské zóně vznikly i přes protesty památkářů mnohé luxusní rezidence.
V roce 2003 začala ve Slavkovském lese růst nová rezidence. Postavil si ji Nikolaj Stěpanov – sibiřský podnikatel. Povolení stavět v chráněné krajinné oblasti neměl. Úředníci zprvu slibovali, že černé stavby nechají odstranit. „Děláme vše pro to,“ tvrdila tehdejší ředitelka karlovarského stavebního úřadu Ivana Doubová.
Výsledkem však byla dodatečná legalizace staveb. Že stavební povolení alespoň vyžadovalo přestavbu komplexu do citlivější podoby, podle dalších úředníků Stěpanov stejně ignoroval, a protože dosud nikdo nepožádal o kolaudaci, nelze to ověřit.
Mluvčí karlovarského magistrátu Helena Kyselá připustila, že v poslední době se neuskutečnila žádná kontrola, zda jsou Stěpanovovy stavby využívány. To by neměly být, nejsou-li kolaudovány. „Ale nemáme žádné podněty, že by se tam cokoli dělo,“ ujistila. Nicméně údajně neobývané stavby mají klimatizaci nebo satelit a štáb České televize uvnitř zastihl muže, který se označil za hosta.
Kontroverzní stavby ruských investorů za stamiliony vznikaly podle některých zástupců města i v centru Karlových Varů. Z několika památkově chráněných domů zůstala jen fasáda a zbytek byl vybouraný a přestavěný.
Opoziční karlovarský zastupitel Jindřich Čermák (Piráti) v důsledku hovoří o korupci. „Asi se dá hovořit o korupčním jednání, pojďme si to říct na rovinu,“ řekl o stavebních úřednících.
Korupci ovšem nikdy nikdo neprokázal. Tehdejší šéfka stavebního úřadu Ivana Doubová ale skončila v roce 2011, když se ukázalo, že díky změně územního plánu zhodnotila své vlastní pozemky. Ty se ziskem zhruba 25 milionů prodala firmě gruzínského podnikatele.
Městští radní sice tehdy nenašli způsob, jak Doubovou z funkce odvolat, vyřešili to ale tím, že celý její odbor zrušili.
