Na jedné straně Česka ničí kůrovec unikátní stromy, na té druhé se po kalamitě lesy pomalu vzpamatovávají – hlavně na Vysočině. Například hospodářům z okolí Velké Bíteše už výrazně klesly těžby a zároveň i méně zalesňují. Sázejí zejména na přirozenou obnovu lesa.
Po kůrovcové kalamitě v roce 2018 lesní hospodáři na Vysočině vytěžili 130 tisíc metrů krychlových dřeva. Patnáct procent z toho na místě nechali k zetlení. „V tom tlejícím dříví je obrovské množství zadržené vody, která se odpařuje, zvyšuje vlhkost a mírně přistiňuje. Zrychluje se tak samovolná obnova lesů,“ vysvětlil hajný z Osové Bítýšky Jiří Nohel.
Prevence před dalšími druhy škůdců
Lesy tvořené různými druhy stromů budou fungovat i jako prevence před dalšími plošnými škodami. Kvůli klimatickým změnám totiž usychají i borovice, které pak také napadají různé druhy škůdců, včetně invazních. „Tady na kůře vidíme požerky lýkožrouta protáhlého, který byl ještě před pěti lety považován za vzácný druh,“ ukázal redaktorkám ČT vědecký pracovník Útvaru ochrany lesa Výzkumného ústavu lesního hospodářství Petr Doležal.
Především na Jižní Moravě a ve Středočeském kraji škodí také vosička pilořitka borová. „Je u nás původním druhem, který se ale až do nedávné doby vyskytoval ve velmi malých počtech, takže nezpůsoboval žádné hospodářské škody,“ ujasnil vědecký pracovník Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Adam Véle. Vosička do dřeva zesláblé borovice klade vajíčka a přenáší i toxiny a škodlivé houby.
