Kostel s unikátním románským portálem v Plasích je opět přístupný. Otevření zbrzdil covid

Veřejnosti se v pátek po téměř čtyřleté opravě otevřel kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plasích. Mimořádná, původně románská stavba je nejstarší v areálu kláštera. Slavnostní otevření chrámu, kde už se konají bohoslužby a který je součástí jedné z prohlídkových tras, se kvůli pandemii covidu posunulo z loňského září, kdy skončilo restaurování všech pěti oltářů.

Oprava kostela stála 70 milionů korun, z toho 95 procent pokryla dotace Evropské unie, zbytek dalo plzeňské biskupství, 1,5 milionu město a milion kraj, řekla projektová manažerka biskupství Iva Fictumová. Příprava začala v roce 2016, oprava o dva roky později.

Největším unikátem je podle faráře Güntera Ecklbauera po 350 letech odkrytý a opravený románský portál z druhé poloviny 12. století. „Barokní portál byl vestavěný do románského, a tím byl ten románský zachráněn. To je unikát, je jen pár takových kostelů v Evropě, protože jinde většinou při přestavbě starý portál zanikl,“ vysvětlil.

Portál byl podle Zdeňka Chudárka z Národního památkového ústavu (NPÚ) zazděný v roce 1666 a znovu objevený až před 16 lety při opravě fasády.

Podle Fictumové portál patří mezi pět nejvýznamnějších v Evropě. Je dobře zachovalý, pouze „okousaný“ vinou vestavění barokního portálu. „Tympanon zepředu je symbolický – jsou tam procesní kříže, strom života a poznání a mariánské symboly. Zevnitř je výmalba, která se nepředpokládala, je tam labyrint. Bylo na hraně, jestli nechat románský portál v barokním průčelí, nebo ne. NPÚ sestavilo komisi a vyjadřovala se řada odborníků,“ přiblížila. Barokní portál přesunuli stavbaři dovnitř kostela a jeho dveřmi se teď vchází do severní lodě.

Starší než Osek nebo Velehrad

Velký kostel z let 1154 až 1204 je zachován na původním románském půdorysu včetně třetiny zdiva. Barokizován byl v letech 1661 až 1666, kdy se mu dostalo hlavně honosného interiérového vybavení. Je umístěný mezi konventem a Centrem stavitelského dědictví Národního technického muzea.

„Je to čistý francouzský import. V cisterciácké architektuře u nás nemá obdoby. Je starší minimálně o 50 let než ostatní románské kostely u nás jako Osek a Velehrad. Jde o krystalicky učebnicovou stavbu,“ popisuje Chudárek. Zakladatelé kláštera si pozvali do Plas architekty i kameníky z Francie.

Opravovala se celá vnější fasáda kostela i interiéry, hlavně velmi vzácné barokní oltáře s malbami od Karla Škréty a Petra Brandla, nová je i dlažba a lavice. „Dále se snižovala úroveň terénu téměř o tři čtvrtě metru a odkryly se základy postranní kaple. Teď tam NPÚ navazuje další etapou, terénními úpravami mezi kostelem a prelaturou,“ řekla Fictumová. Stavbaři objevili v zazděném trámu ve zdi dřevomorku, kvůli tomu museli vybourat velký kus římsy a část kostela zastřešit.

Kostel změnil barvu

V oknech kostela je fólie proti UV záření, aby se nepoškodily obrazy. Díky renovaci se odvedla voda od stavby, čímž se snížila vlhkost uvnitř památky. Kostel také získal novou barvu. Do opravy byl žlutý, nyní je červenobéžový, což by měly být barvy pro celý komplex.

Podle kastelána Pavla Duchoně prošel kostel tak velkou opravou naposledy v baroku. Měl by podpořit návštěvnost klášterního areálu, kterým projde v běžných letech přes 30 tisíc lidí. „Kostel je parádní, dodělává se prelatura a zahrada, zbude ještě sýpka,“ řekl Ivo Kornatovský, místostarosta Plas (za ODS).

Podle plzeňského biskupa Tomáše Holuba je v Plasích příkladná spolupráce mezi církví, městem, památkáři a muzeem. „Farnost je integrální součástí života ve městě,“ řekl Holub při poděkování všem aktérům obnovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 42 mminutami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 1 hhodinou

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 5 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 6 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
včera v 14:47

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52
Načítání...